Klubová výstava Zwerghunde klubu

Matzen - 28. září 2003 - Rakousko

Na rakouskou "klubovku" jsme se vydali ve trojici - já, Hanka Machová a Jarmila Jurová, k tomu pět číňánků, z nichž se jeden nevystavoval a navíc jeden peruán. Z Prahy jsme s Hankou vyjížděly okolo páté ráno s tím, že po sedmé vyzvedneme v Brně i paní Jurovou. Cesta přes hranice proběhla naprosto bez problémů a kromě jedné "vracečky", kdy jsme sjeli na špatnou silnici, jsme dobře našli i městečko Matzen. Z propozic jsme věděli, že se výstava koná v Kulturním domě Optimum, ale kde ho hledat jsme netušili. Navíc nikde nebylo žádné označení. Budovu se nám naštěstí podařilo celkem záhy objevit a bylo to celkem příjemné překvapení. "Kulturák" vypadal nově a jeho žlutá omítka zářila do dálky. Navíc nás čekalo i velmi prostorné parkoviště s mnoha volnými místy. Do budovy byly hned od rána otevřeny dva vchody, u nichž nás nikdo nekontroloval a nic po nás nechtěl. Volný vstup měli i zcela nekontrolovatelně vstupující kolemjdoucí. Ani veterinární průkazy po nás nikdo nechtěl. Mě osobně to docela naštvalo, neboť jsem s sebou kromě vystavovaného Irwina vezla ještě pětiměsíčního Kenda, který vzhledem ke svému štěněčímu věku, ještě nemůže doma zůstávat tak dlouho sám a měla jsem obavy, aby snad proto nedělali pořadatelé nějaké problémy. Pro pořádek  jsem ještě v pátek běžela "Na Kozačku" pro kulatá výjezdní razítka - a zbytečně. Katalogy a propozice nám vydali včetně sponzorských darů od firmy Pedigree u jednoho stolku. 
Ze začátku vše vypadalo báječně, záhy začaly "chyby" vyplouvat na povrch. Dva výstavní kruhy hned vedle sebe byly přímo miniaturní a dřevěná, naleštěná podlaha se smekala psům i lidem, po kobercích nikde ani vidu. Protože jsme přijeli mezi prvními, zabrali jsme si místo v klidném zákoutí poblíž vchodu. To jsme však ještě netušili, že vzhledem k tomu, že sálek je malý a přihlášených plemen 20, celkem 163 přihlášených psů, většinou doprovázených snad celými rodinami, museli lidé zabrat už od kruhu místo až ve čtyřech řadách za sebou, včetně klecí, stolků a židliček. Např. někteří šarpejové, kteří nebyli v klecích se povalovali tak, že bylo nutno přes ně skákat. Dostat se z našeho klidného růžku ke kruhu šlo jen s nasazením veškerých sil. Než jsme přišli na řadu, mnozí vystavovatelé již posouzených psů sál opustili a bylo to lepší. Místnost byla zřejmě původně postavena pro pořádání koncertů, ač vypadala jako vstupní hala. Měla kopulovitý strop a každý lidský hlas, psí štěknutí či vrznutí klece se několikanásobně zesilovalo. Jak již jsem napsala, pro koncerty jistě vynikající. S láskou jsem vzpomínala na halu v Mladé Boleslavi, o které si vždy myslím, jak je hlučná. Již po necelé hodině mě z toho dunění tak neskutečně rozbolela hlava, že mi nepomohlo ani několik Nurofenů. 
Číňánci přišli na řadu až předposlední a bylo jich přihlášeno 21, z  nichž 5 chybělo. Pan rozhodčí Bierwolf byl milý, podsaditý pán a k lidem i ke psům se choval velmi příjemně. Vedoucí kruhu dlouho a hlasitě vyvolávala čísla psů, kteří do kruhu nenastoupili a protože na výstavě bylo nemálo českých vystavovatelů, kteří většinou německy mnoho nerozuměli, vše jim pomalu a trpělivě opakovala. Vše trvalo velmi dlouho a celá výstava končila až někdy před šestou. Co se týče číňánků, mě osobně velmi zaujala štěňátka po psu Sampan Basta. Ač každé od jiné matky, vypadali jako okopírovaní - vzhledem, barvou, bohatými chocholy i veselou povahou. Přesně po svém otci, který se, jak se zdá, velmi prosazuje. Okamžitě bych si odvezla kteréhokoliv z nich a možná, že nám to do budoucna na výstavách pěkně "natřou". O panu rozhodčím kolovaly zvěsti, že nemá moc v oblibě naháčky a osrstěným dává přednost. Když nastoupil Irwin s Diosem, měla jsem obavy, neboť Irwin nutně potřeboval poslední titul k dokončení Junioršampiona Rakouska a moc mi na tom záleželo. Pan Blümel dělal veliké přípravy. Přestože dorazil na výstavu velmi pěkně oblečen, stejně se převlékl do obleku s kravatou a obul si jiné, naleštěné boty. Pejska více než hodinu česal a tupíroval, snad i z nervozity. V kruhu jsme dlouho běhali a najednou se Diosovi v zatáčce smekla nožička a už moc nechtěl jít, čímž bylo rozhodnuto. Velmi krásný pejsek z chov.stanice Honeycroft stejného majitele na výstavě sice byl, ale nebyl přihlášen, což byla veliká škoda. Sampan tedy neměl žádného vážnějšího konkurenta a získal Klubového vítěze. Mezitřída fen zůstala prázdná a ve třídě otevřené a vítězů byly feny pouze po jedné. Jasněnka tak měla zcela volnou cestu. Oba vítězové mladých - Irwin i Orchidey automaticky s tímto titulem získali i Klubového vítěze mladých. Do soutěže o BOBa nastoupili tedy tři naháči a osrstěná Jasněnka. Všichni měli za jasnou věc, že zvítězí pes ze třídy vítězů, takže když rozhodčí ukázal na handlerku s osrstěnou fenou, měli jsme za to, že je vyřazena a trapně jsme své svěřence stavěli do výstavních postojů. Nikdo z nás v tu chvíli nepochopil, že již je rozhodnuto. Pověst o tom, že pan rozhodčí má raději osrstěné jedince asi nebyla daleko od pravdy. Stát se to u nás, to by byla asi "mela". Mimochodem rakouští vystavovatelé netleskali (stejně tak jako u nás) a nebýt nás a paní Thomy, bylo by slyšet jen hluk a štěkot psů. A pak řekněte: Jiný kraj, jiný mrav. 
Se zápisem do průkazů původu byly také trochu problémy, neboť pořadatelé trvali na tom, že podpis rozhodčího musí být i zde a nejenom na posudku. Vybírali tedy od nás přílohy k PP a posudky a štosovali je na jednu hromadu. Byl v tom zmatek a nechápala jsem, jak mohli ostatní vystavovatelé od stolku odcházet. Já jsem si na vše raději dohlížela, neboť představa, že se ztratí Irwinova příloha plná razítek a titulů mě doháněla k šílenství. Vše dopadlo dobře. Ceny pro vítěze byly takové - Klubový vítěz mladých, asi 20ti cm stojánek s kruhem obklopeným ratolestí, Klubový vítěz - asi 30cm sklenici postavenou na kovové podložce a s nalepeným znakem ve zlaté barvě, Nejlepší veterán - skleněný popelník, CACové stojánek ve zlaté barvě. Pro držitele BOBů bylo na místě vytvořené foto od Photo Roberto na "uměleckém" domodra laděném pozadí s nápisem a vyhotovené ještě do konce výstavy. Velmi pěkná cena a možná i lepší, než nějaký pohár. Pak ještě proběhly finálové soutěže, kde kromě Sampane, který vyhrál v soutěži o nejlepšího psa dne, žádný z číňánků nezabodoval, ač ve většině soutěží jednoznačně vévodili. Z výstavy jsem byla docela zklamaná, ač jsme dopadli skvěle. A kdo dostal špatnou známku, musel vše vidět ještě v mnohem tmavšívch barvách. Zažila jsem hrozné výstavy, zvláště na Balkáně, to tahle rozhodně nebyla. Protože jsem však od této akce očekával více, než mi poskytla, byla jsem zklamána. Myslím, že se pořadatelé velmi snažili, ale zdánlivě pěkné místo nemusí být vždy tím "pravým ořechovým" pro výstavu takového množství psů. Ještě o jeden zcela nevšední zážitek se s Vámi musím podělit. Při soutěži o nejlepšího jedince Zwerghundeklubu, kde soutěžila všechna plemena dohromady zvítězil kavalír v barvě blenheim, přestože byl úplně nejhorší a špatně našlapoval na zadní nohy. Po tomto nešťastném rozhodnutí se strhla z řad ostatních vystavovatelů taková vřava a hádka, že jsme jen zírali. Jedna paní byla v takovém amoku, že běhala do kruhu a ven a v jednu chvíli vítěze tahala za zadní nohy, aby všem ukázala, že je to již "ochromlé" zvíře, navíc ze třídy veteránů a není možné, aby vyhrálo. Bylo však již rozhodnuto. 
Příští rakouská Klubová výstava se koná 6. 3. 2004 na výstavišti v Grazu a měla by posuzovat Prof. Bianca Tamagnone z Itálie. Hned druhý den se zde koná i výstava mezinárodní, ale rozhodčí dosud nebyl zveřejněn. Toto prostředí bude mnohem vyvedenější a tak se tam určitě vydáme. Můžete pokoušet štěstí také.

Čínský chocholatý pes,celkem 21 přihlášených,
Posuzoval rakouský rozhodčí ing.Hans Bierwolf

 

P-TB	First Sampan Gavyny´s Bohemia	VN 1	G.Thoma
P-TM	Irwin Modrý květ	V1,Jugendbester, Klubový vítěz mladých	I.Dandanová
	Dios z Haliparku	V2	R.Blümel
	Bohemian Blizzard De Gabri Tho	nepřítomen	G.Thoma
P-Mz	Lovely Boy od Chlpíků	V1, CACA	R.Bregenzer
	Albi Ga He Mi	V2, res.CACA	H.Machová
P-TO	Ginn Čin-čin Pet	V1,CACA	Jurovi
	Wanna Talk about No One N´Co	nepřítomen	J.Klima
P-TS	Sampan Basta	V1, CACA, Klubový vítěz	Ganipolskaya a Thoma
F-TB	Cinnamon Showgirl De Gabri Tho	VN1	R.Blümel
F-TD	Goldie Pupo-Haichi	VN1	H.Machová
F-TM	Orchidey Orca od Chlpíků	V1, Jugendbester, Klubový vítěz mladých	R.Bregenzer
	Bohemia Supreme De Gabri Tho	V2	G.Thoma
	Narciska Powder od Chlpíků.	V3	B.Bregenzer
	Alishea Atlantica San-Dechan	V4	S.Dechat
	Alung Atzteca San-Dechan	V	S.Dechat
	Oriental Jokes The Time Bomb	nepřítomen	J.Klima
F-TO	Jasnenka Powder od Chlpíků	V1, CACA, Klubový vítěz, BOB	G.Thoma
	I Feel Lucky N´Co	nepřítomen	J.Klima
F-TS	Zholesk Selin Klio	V1, CACA	G.Thoma
	Tu Yu A ´Beauty of the Knight	nepřítomen	J.Klima

Sampan Basta navíc Nejlepší pes Zwerghundeklubu (o něj šli Kluboví vítězové psi a feny zvlášť, ne Bobové). 

Jasněnka Powder od Chlpíků splnila podmínky pro udělení Šampiona Rakouska
Irwin Modrý květ splnil podmínky pro titul Junioršampiona Rakouska.

Gratulujeme

Peruánské naháče posuzoval ing. Hans Bierwolf

Peruánský naháč malý

F-TM

Caqueta Illapa Pazzda

V1, Jugendbester, Klubový vítěz mladých, BOB

J.Linhart

Peruánský naháč střední

P-TM	Capac Mayta Pazzda	V1, Jugendbester, Klubový vítěz mladých, BOB	Jurovi
P-TS	Carol´s Impossible Ovillo	V1, CACA, Klubový vítěz	N.Wagner
F-TV	Deianeira Panky	V1, Nejlepší veterán	J.Linhart

30. 09. 2003 - text: I Dandanová