Mezinárodní výstava (CACIB) |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Erfurt - Německo - 26. dubna 2003 |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Fota od týmu Roberto: (Photo by Team Roberto) najdete ve fotogalerii Erfurt 2003 - pár i Gessi. Třetí mezinárodní výstava v Erfurtu měla v katalogu 2042 psů, rozdělených účastí do dvou výstavních dnů. V sobotu se představily skupiny FCI 1, 6, 7, 8, 9 (zde i 15 číňánků) a 10, v neděli pak 2, 3, 4, a 5. Krásné moderní výstaviště (Messezentrum Erfurt) bylo velmi důstojným a přívětivým prostředím pro tolik psů. Vstřícnost pořadatelů se projevila již na vstupních listech, které přišly velmi brzy po úhradě výstavy a pak týden před výstavou, kdy došel podrobný plánek cesty do Erfurtu a po okraji Erfurtu až k výstavišti, rozpis kruhů, časový rozpis všech plemen a jméno rozhodčího! Vstupní list dostal i pár, který jsem měla přihlášený. Podle těchto pomůcek jsme nejen skvěle dojeli na místo (z Prahy za 4 hodiny s jedním nedlouhým venčením), ale i báječně zaparkovali téměř u vchodu do haly. Velký kruh číslo 12, který měl vyhrazen Club für Exotische rassehunde (CER), byl celý pokrytý kobercem a pejskům se po něm moc pěkně chodilo. Na stolku stály vystavené ceny, které vítězům věnuje klub. Čísla i katalogy jsme obdrželi přímo v kruhu, takže nikdo nic nesháněl a nikde nemusel pobíhat. Díky velikosti kruhu, za nímž jsme měli možnost sedět i na dlouhých dřevěných lavicích, se všichni vystavovatelé pohodlně usídlili po jeho obvodu a celý den mohli v pohodě sledovat předváděné psy. Naše rozhodčí, paní Carol Garhöfer z Rakouska, začala posuzování "u sousedů", kde se předváděli v kruh svého klubu shih-tzu. Pak si jen přesedla ke stolku do našeho kruhu a mohla pokračovat se šarpeji, mexickým naháčem a našimi číňánky. Sešla se opět zajímavá konkurence a většinou si ve své třídě nikdo na nudu stěžovat nemohl. Akimek si hezky zasoutěžil s Othellem von Martin´s Tal a po delší době měl opravdu co dělat, neboť jde o velmi pěkného psíka. Ve třídě otevřené mě zaujal osrstěný psík Newbourne Hotspot, který byl nejen výtečně předveden, ale má i docela pěknou srst, rovný hřbet, přiměřenou eleganci a celkově je vyvážený. Možná by o něm někdo z Čech mohl eventuálně uvažovat na krytí. Mezi fenkami mě znovu zaujala Newbourne Happy Dancing Rowena, kterou jsem viděla již v Lucembursku. Naprosto splňovala moje představy o správně a pečlivě připravené labutěnce. Podruhé jsem viděla i Tiffany von Shinbashi a nutno říci, že i ona je pěknou a výtečně ošetřovanou labutěnkou.O kvalitách Atalante Ga-He-Mi jsem již několikrát psala a tak se Gessi musela hezky snažit, aby uhájila dámský CACIB. Trochu nás zaskočil jen výsledek dobře chodící Francesky, ale protože paní rozhodčí měla v oblibě spíše čtvercové číňánky (přestože standard dnes určuje plemeni tělo střední až dlouhé), skončil Akim "jen" s CACem a Fany čtvrtá, i když jsem jí tipovala druhou až třetí. Díky pokynům pořadatelů, kteří rozhodli o udělování titulů Nejlepší mladý, Nejlepší pes a Nejlepší fena, nastoupili do soutěže o BOB už jen tito tři štastní držitelé jmenovaných titulů : Rowena, Honeycroft a Gessi. Gessinku teď zjevně baví vyhrávat a tak si pro vítězství v plemeni dopelášila s plným nasazením. Jako odměna jí čekala láhev sektu a kokarda, kterou tradičně věnuje klub CER. Jelikož jsme šli s číňánky v kruhu na řadu jako poslední, měla jsem docela naspěch, abych stihla připravit sebe i pejsky na odpolední soutěž párů v ohromné sousední hale. Počet šesti skupin FCI posuzovaných v sobotu, dával tušit i cosi o konkurenci v párech. Akim s Gessi pomalu ale jistě přenechávají tohle "trénování na ostro" Brilečkovi s Belisskou, a pravdou je, že nebýt vstupního listu, málem bych zapomněla, že jsem je přihlásila! Pejskové mi ovšem rychle dali najevo, co si o mé zapomětlivosti myslí a předvedli pěkný výkon, oceněný druhým místem, pohárem a potleskem publika pro Českou republiku, kterou vyhlásil moderátor na mikrofon. Až kolem šesté hodiny večerní se dostala na řadu v IX. skupině Gessi. Protože pořadatelé majitelům psů s titulem BOB jednoduše nevydali posudky ani jinou součást výstavního ohodnocení (ostatní je dostali jako vždy až kolem 15. hodiny), bylo jasné, že účast ve všech skupinách bude stoprocentní. Plemena nastupovala v pořadí, které určili sami pořadatelé a Geska, následovaná mexičanem a šarpejem, patřila až na samý závěr celé plejády společenských ras. K posuzování byl delegován Petr Machetanz z Německa, kterému se líbil, pokud mě paměť neklame, před několika roky Ich. Cenn Modrý květ. Byla to však jediná informace, která se mi vynořila odkudsi z podvědomí, jinak jsem tohoto rozhodčího viděla na vlastní oči poprvé v životě. Shodně jako všichni jeho kolegové si přišel psy prohlédnout už do přípravného kruhu. Všem věnoval naprosto stejnou pozornost. Nejprve se po všech porozhlédl, pak je jednotlivě obešel, nabídnutím hřbetu ruky k očichání se s nimi krátce seznámil, zlehka otestoval povahu a pak znovu všechny porovnával na vzdálenost. Z obličeje mu nešlo vyčíst, zda a kdo ho případně zaujal. Od první chvíle jsem měla v naší skupině favorita, sněhobílého maltézáčka. Líbil se mi i krásně učesaný lhasa apso, někteří pudlové a kavalír. Do ohromné haly na zelený koberec jsme postupně vbíhali z přípravného kruhu. Na všech okolních tribunách seděli diváci a dobře viděli na všechny soutěže. K našemu nástupu pak hrála i příjemná hudba. Nástup se Gesce povedl a v postoji jsem jí mohla také jen chválit. Pan rozhodčí znovu individuálně přistupoval ke psům, ke každému přišel zepředu, sedl si do podřepu, prohlédl hlavu, osahal končetiny, hrudník a hřbet. Držíc v ruce Gesku, která klidně snesla celou proceduru, zavzpomínala jsem na chvíle, kdy jsem se v tenhle okamžik potívala hrůzou, co nastane. Na začátku své kariéry dělala Gessi dost nevyzpytatelné věci a musela jsem většinou očekávat, že si před rozhodčím hrůzou sedne na zadeček nebo se mě chytí pacičkami kolem krku se zoufalým výrazem: "Maminko pomóc, oni mě určitě sežerou!" Jen trpělivost, důslednost, pytle piškot a četné zkušenosti s následnými jásavými pochvalami dostaly Gesku do stavu, kdy se na ní mohu spolehnout a navíc do situace, kdy máme z naší spolupráce obě radost a z výstav příjemnou zábavu. Dnes už fenečka přesně ví, kdy jí rozhodčí vybral do užšího výběru a na stupně vítězů skáče k obveselení publika i rozhodčích sama bez vyzvání. Na fotkách se tváří jako profesionální modelka, které slíbili milionový honorář. Z kruhu odchází s nadšením, že konečně dostane piškotky, kvůli kterým přece tak pěkně chodila. Ne jinak tomu bylo i v Erfurtu, kdy se na stupních vítězů sešla výhradně zahraniční konkurence a Geska se dostala dokonce ještě o stupínek výše, než před týdnem v Maďarsku. Na "domácí" nezbylo ani místečko, přestože rozhodčí byl z pořádající země a to je co říct. Naší skupinu vyhrál překrásný maltézáček z Itálie a mě může jen těšit, že Gessi byla druhá za vítězem Best in Show Erfurt 2003! Domů jsme sice dorazili hodně pozdě večer a za deště, ale naší radost to pokazit nemohlo. Kromě světové výstavy v Dortmundu se do Německa budu chystat už jen tehdy, pokud se mi bude líbit výběr rozhodčího a pak také s Codym z Haliparku, ke kterému do šampionů Akima i Gessi pokaždé "přibalím". V kalendáři mám zatím jen Lipsko 13.9.2003. Mějte se pěkně. Čínský chocholatý pes
(variety společně!)
Finálové soutěže: Ich. Gessi Modrý květ - 2. místo IX. BIG Ich. Gessi Modrý květ - splnila podmínky Německého šampiona VDH 27.04. 2003 - text L. Brychtová, foto H. Brychta |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||