* Předchozí díl - Pohyb v kruhu

Výstavní postoj majitele a psa

Výstavní postoj psa je nedílnou součástí vystavování. Na našich výstavách tvoří posouzení postoje zhruba polovinu konečného hodnocení psa. Ovšem mnohde v zahraničí je kladen podstatně větší důraz právě na dokonalý postoj. Někdy vystavovatel se psem neabsolvuje ani celý kruh v pohybu a ihned následuje vystavování, kterému říkáme „statické“. To je mimo jiné důvod, proč před námi zahraniční vystavovatelé v kvalitě postoje psů často vedou. Musejí ho totiž používat častěji než našinec. Tudíž je na čase, začít se mu věnovat. Výstavní postoj pro naháče budete potřebovat hned dvakrát. Jednak na stole při detailním posouzení a jednak na zemi po zbytek času. Nenechte se mýlit tím, že by alespoň střední peruánec občas nemusel na stůl. Už jsem ho tam sama na žádost rozhodčího mnohokrát dávala. A u číňánků je to naprostá nezbytnost.

Není myslím sporu v tom, že ve výstavním kruhu by měl pes stát "výstavně" (o výjimkách si povíme v samostatné kapitole věnované výstavní taktice). Jak už je naším dobrým zvykem, můžete si způsob statického vystavování vybrat sami. Osobně mám za to, že naháči (a tím myslím číňany i peruány) jsou plemena, u kterých je dobré podtrhnout jejich přirozenost a individualitu, pokud je to možné. To ovšem neznamená, že vše necháte na psovi samotném, ať si stojí jak umí. Takové výsledky nebývají nejlepší, protože, i když se psík většinou sám postaví bezvadně, na výstavě se jako naschvál stane, že vlivem jiných zájmů a podnětů bude mít nožky moc u sebe, moc od sebe, téměř křížem, že se nahrbí nebo natáhne jako špagetka, jednoduše změní se k nepoznání. A nemáte-li ihned možnost účinně ho opravit, jste v koncích. Já osobně jsem ve střehu 99% času a pokaždé se snažím přemýšlet o krok dopředu a předvídat, co nečekaného se může přihodit. V každém případě je šikovné naučit psíka speciální povel pro bezchybný výstavní postoj (Stůj, Zůstaň, Pěkný ...). Tím máte zajištěnu vzájemnou domluvu pro výstavní pozici psa. Jestliže víte, že se na psíka nemůžete zaručeně spolehnout, rozhodně mu pomozte! Jak? Čtěte dál.

Základní druhy jsou: postoj Volný, postoj Volný s kontrolou a postoj S oporou. Probereme je postupně.

1) postoj "Free" - Volný

a) na zemi - pes stojí klidně, soustředěn na předvádějícího, vodítko je prověšené a vede psu obvykle pod přední částí krku, u malých plemen může být vedeno i bokem, blíže k majiteli
- majitel stojí čelem ke psu buď mírně šikmo před ním nebo rovně proti němu, aby na něj pes viděl. Vzdálenost od psa je individuální, průměrně však půl až tři čtvrtě metru, což závisí na požadovaném sklonu hlavy psa.
Přední končetiny by měly směřovat kolmo k podkladu, zadní stát v ideálním úhlu, krk ladně zdvižený, hřbetní linie rovná, hlava směřuje vpřed mírně nahoru, oči jsou v kontaktu s majitelem, ocásek držen dle standardu plemene, dispozic psa a jeho nálady.

b) na stole - pes v situaci viz výše, může být i bez vodítka, které si majitel stáhne přes ruku (typické u vystavování kokršpanělé a španělů vůbec)
- majitel stojí vedle stolu před psem a poutá jeho pozornost na sebe. Může stát i na rohu stolu dále od rozhodčího. V průběhu detailního posouzení psa se může majitel pohybovat kolem stolu tak, aby byl jednak psu vždy oporou, aby nepřekážel rozhodčímu a v neposlední řadě, aby děla psovi vždy vhodné pozadí díky svému oblečení. 

Pro tento postoj je nutné, aby byl pes zvyklý vás stále sledovat, byl dobře ovladatelný a klidný. Ve volném postoji se obyčejně používají dva stupně aktivního napětí psa. Jeden volnější, aplikovaný v době, kdy rozhodčí hodnotí jiného psa nebo se vašemu psíkovi zcela nevěnuje, tudíž můžete se svým psem klidně promlouvat a nemusíte trvat na stoprocentním držení hlavy, ocásku ani na dokonalém vypětí těla. Druhý  - maximální, který je určen pro dobu hodnocení právě vašeho psa a pro veledůležitý okamžik rozhodování rozhodčího mezi dvěma psy. To je chvíle, kdy psíkovu pozornost musíte zcela soustředit na sebe, např. pomocí aportku nebo pamlsku, pes maximálně zaktivizuje své svalstvo a celý se "vyšponuje". Stane se tak díky dvěma vlivům, které na něj působí zároveň. Je to povel pro postoj (např. Zůstaň) a váš aktivující hlas nebo podnět. Psíkovu pozornost můžete upoutávat čímkoliv, co se vám osvědčí: hlasem, gestem, hračkou, lákavou odměnou. (Netvrdím ovšem, že například vuřt s hořčicí na tácku a upatlaná panička před psí tlamičkou je v kruhu to pravé!)

Jde o způsob sice náročný, leč na pohled velice působivý. Hodí se pro páry s dobrým vzájemným vztahem, pro šikovné majitele, kteří jsou schopni naučit svého psa cokoliv a je vhodný pro psíky lehce ovladatelné s pevnou nervovou soustavou.

2) postoj "Volný s kontrolou"

Zde platí výše uvedený text s tím rozdílem, že vzhled psíka můžete průběžně ovlivňovat pomocí výstavního vodítka, jehož středně utaženou smyčku dáte těsně za psíkovu hlavičku za uši (u labutěnek a psů se sklopenýma ušima schováte pod uši). Vodítko vede psovi středem za hlavou. Jemným tahem, cuknutím či naopak povolením vodítka dáváte psíkovi najevo jak vysoko má mít hlavu, zda si má popostoupit o krůček vpřed, natáhnout se v hrudníku nebo více vytáhnout vzhůru. Majitel stojí obvykle mírně šikmo před psem a upoutává jeho pozornost pravou rukou nebo na sebe. Nikdy však nestojí přímo před psem, protože by ho vodítkem vedeným za ušima nad hlavou rušil. Může se postavit dokonce vedle psíka, pokud ten je schopen sám se soustředit na nějaký podnět z okolí. Na psa může zavolat nebo mu nenápadně ukázat aportek i někdo známý, stojící mimo kruh, ale všeho velmi s mírou prosím! Vyřvávání za kruhem a nejrůznější formy prostocviků ála "semafor" hraničící s tancem svatého Víta nejsou, jak jistě sami uznáte, tím pravým makovým! Nejen, že je takové povzbuzování zakázáno výstavním řádem, ale především ruší další vystavovatele a jejich psy. Perličky a "historky z natáčení" na toto téma probereme později. 

Volný postoj s kontrolou je způsob u nás běžný, vhodný pro většinu psů. Drobné nuance a dokonalé dorozumívání se se psem pomocí jemných náznaků vodítkem, však zvládne jen málokterý majitel. Vyžaduje to totiž značnou praxi a důsledně budovaný vztah majitele se psem. Na výstavách uvidíte snahu, která bohužel často končí u trhání vodítkem, cloumání psem a u zmatečných povelů, jež nikam nevedou. Pes je zmatený, majitel naštvaný a malá tragédie se koná v přímém přenosu. V daném případě by mělo být vodítko cosi jako kontrolní spojení vysílačkou nebo jako jemná nitka, po které se přenášejí vzájemná přání a povely. Také kapitola o práci s vodítkem vás nemine!

3) postoj "S oporou"

Pro psa je postoj na zemi i na stole stejný: přední nožičky kolmo k podkladu, zadní v ideálním úhlu, ladně zdvižený krk, rovná hřbetní linie, hlava směřuje vpřed mírně nahoru, ocásek dle standardu plemene nebo dle dispozic psa.

Majitel:
a) na zemi - vedle psa přiklekne, přidřepne nebo se opírá o jedno koleno, jak je libo a fyzicky možno :)). Lehce přidržuje na napjaté dlani pravé ruky hlavu psíka pod tlamičkou, prsty natažené, neboť by jinak zkresloval pohled rozhodčímu (o výjimkách zase jindy), levou rukou fixuje ocásek tak, aby co nejvíce vyniklo pěkné osrstění a aby obrázek psa byl pokud možno dokonalý.
b) na stole - majitel stojí vedle stolu po pravém boku psa, hlavičku a ocásek přidržuje stejně jako na zemi. Vždy staví psa proti rozhodčímu tak, aby na něj posuzovatel ideálně viděl. Doporučuji předem omrknout zvyklost a práci rozhodčího.

Výhodou uvedeného způsobu je možnost stálé kontroly psa i jeho průběžného opravování. Je vhodný pro psy, kteří potřebují mít pro svůj klid pánečka u sebe, pro psy, kteří citlivě reagují na spoustu rušivých podnětů a při samostatném postoji by byli roztěkaní a nepozorní, eventuálně pro psíky nejisté a na prvních výstavách mírně bázlivé. Výhodou je také předvedení atraktivního osrstění ocasu v plné kráse a dokonalý výraz psa z oblasti hrudi přes elegantní krk až po pěkné držení hlavy. Podotýkám, že přidržování hlavičky i ocásku musí být jemné a i majitel musí vedle psíka působit pěkně, aby rozhodčí nezískal dojem, že jste se svým naháčkem vyrazili na řeckořímské zápasy.

Než si příště povíme o postoji psů na stole a jejich nácviku, vyzkoušejte si se svým pejskem, který způsob z dnes probraných mu bude vyhovovat. A hlavně, studujte a učte se!

© Ing. Libuše Brychtová 18. 12. 2003