Mezinárodní výstava (CACIB) |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Trenčín - Slovensko (Slovakia) - 22. ledna 2006 (January 22th) |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
International
dog show - Trenčín Po delší době jsme se sešli v maximální psí i člověčí sestavě pro cestu na mezinárodní výstavu. Jirka Pospíšil, Radek Skřivan, Markéta Šimečková, Ilona Dandanová a moje maličkost. V autě devět číňánků (desátý už byl v Trenčíně), pět klecí a Ilončiny berle. Berle proto, že si Ilonka přivodila "roztomilý" úraz v podobě přetržených šlach a naštípnutého nártu po nepříjemném pádu na schodech. Tím pádem nás čekalo kolektivní dělení o Ilončiny psy pro předvedení v kruhu. Zatímco Jirka Pospíšil získal ke své Lusy a Naomi ještě „vlastní psí dítě“ Irwina Modrý květ, Radkovi byli k Mystic svěřeni Brisco a Brooke. Markéta předváděla svého Carla, Loty Modrý květ Zuzky Honzové a Azen Za Csamoru a jen mě, zřejmě jako osobě nejméně odborně způsobilé J, zůstal jen Codýsek J Ve 3,30 ráno jsme plně naložení vyjeli z Krče a v 7.20 zaparkovali v Trenčíně. Byla hrozná zima (netoliko v autě, kde Radek vyrobil pojízdnou saunu, v níž i psi funěli blahem), ale naštěstí nesněžilo. Paradoxně nejhorší kus cesty se nacházel až těsně u výstaviště, kam nás šipky navedly přes ledové koleje a sněhové jazyky, za jejichž zvládnutí by se nemusela stydět ani sněžná rolba s pásy. Ranní placení parkovného a kontrola očkovacích průkazů nám zvedla náladu a připravila nás na celodenní drobné příhody vzbuzující pousmání. V kruhu 8 v prvním poschodí haly 4 (pánbůh zaplať za fungující výtah!) bylo na kobercích příjemně teplo. Rozložili jsme naše věci v koutě haly a zatímco dámská část osazenstva šla vystát frontu do přízemí na WC, pánové se jali kolektivně dospávat noční cestu. O tom, že načerpali dostatek sil svědčí jejich výsledky v průběhu soutěže a dobrá nálada, kterou kolem sebe šířili. Změna rozhodčí, o které jsme předem věděli víceméně šeptandou, znamenala výměnu paní Yvety Vojtekové za Evu Schvarczovou. Moje psy dosud neposuzovala ani jedna z nich, takže mě výměna nijak nevzrušovala. Okrajově mě zajímalo jen to, zda má Cody alespoň teoretickou šanci získat poslední CAC na slovenského Grand šampiona. V katalogu byl ve třídě šampionů sám a tím měl k poslednímu čekatelství jen pověstný krůček. Rovná padesátka číňánků se vyznačovala výraznou převahou českých psů. Zajímavá konkurence přijela z Polska a s pěkným hairless pejskem, ktrého jsem viděla o týden dříve v Glogowě, se jistě ještě mnohokrát setkáme. Po dvanácti boston teriérech došlo na naháčky. Paní rozhodčí šlo posuzování dobře od ruky, část dne jí asistoval i hospitant Ing. Robert Kanás, který si rozšiřuje aprobaci na naše plemeno (to bude vynikající rozhodčí, uvidíte!) a před jednou hodinou už byl znám i držitel BOB. O tituly CACIB u psů i fen se sešla pohledná a jako v poslední době vždy i silná konkurence držitelů CAC. U psů líbivý Veni Otello z Polska, skvěle předvedený Carlo, zkušený Irwin se svým chovatelem, čím dál hezčí Chuan z Jasné hvězdy, černý slovenský pes rakouského původu El Nero a Cody. Výsledek se přiblížil výstavě z Glogowa minulý víkend, kde o titul nejlepšího psa běhal také Veni Otello s Codym a labutěnka byla i tentokrát úspěšnější. I v Trenčíně patřil psí CACIB varietě powder puff. U fen soutěžila v ryze českém finále Aranka Gabri-Aki (přečtěte si, co jsem fence předpovídala minulý rok…), úspěšná Kiara a též známá El-Djazaira se sestrami labutěnkami Lusy Modrý květ a Loty Modrý květ a jejich stálou konkurentkou Adélkou. Jako už mnohokrát se stalo, že CACIB opačného pohlaví dostane opačná varieta i tentokrát to platilo (i když nemuselo). O BOB se tedy sešli v soutěži mladí Moonswift Swallow Indigo (HA), Alfy-Filip Rodinná pouta (PP), Frederika Kalis z Třeště (HA), Magic Carpet´s Glady´s Night (PP), CACIB pes Ich. Cody z Haliparku (PP) a CACIB fena Aranka Gabri-Aki (HA). Paní rozhodčí nechala psy postavit do postoje a po chvíli porovnávání rovnou rozhodla. Cody z Haliparku získal 25. titul BOB. To jej zařadilo na první místo mezi nejlepšími v Evropě žijícími labutěnkami neboť předstihl i finského šampiona Secret Line's American Pie a stal se historicky druhou nejúspěšnější labutěnkou dosavadní světové historie chovu plemene. Ptáte se, kdo je na prvním místě? Měli byste to vědět. Ich. Multich. Prefix Damascus (po domácku "Otto" - 2x světový vítěz 1995 a 2000 a evropský vítěz 1995, 1996. Měl 43x BOB, 33x CACIB, 50x CAC a 22 umístění ve skupině FCI a BIS (tady už ho Cody téměř dostihl i přesto, že konkurence v plemeni se od roku 1992, kdy Otto začal soutěžit, neuvěřitelně změnila co do kvality i kvantity). Otto získal také 3x BIS (vždy na klubové výstavě), ale kupodivu nikdy nevyhrál BIG na mezinárodní či národní výstavě všech plemen zatímco Cody to zvládl již 2x a získal i 2x res. BIS! V každém případě má Codýsek stále vynikající vzor i motivaci do nedaleké budoucnosti :))) Jak už to bývá, vzápětí si pro Codyho přiběhla Lucka Kotěrová. Tentokrát jsem se s ní přesunula k finálovému kruhu do haly 1 i já a měla jsem po delší době možnost sledovat předkolo soutěže v juniorhandlingu. Posuzovala paní Viera Staviarská ze Slovenska. Během chvilky mi bylo jasné, že se v soutěži dokonale vyzná a její přísnému oku neunikne žádná chybička. Soutěžícím nic neodpustila a s mikrofonem v ruce je zvládla pochválit i jim vysvětlit, kde a jaké udělali chyby. Body strhávala nekompromisně, ale na správném místě, předvedení psů hodnotila celou dobu a prozkoušela i vědomosti soutěžících. Vyžadovala i správný výraz (přirozený úsměv) a pěkný vztah ke psu. V duchu jsem si pomyslela, že by tu u kruhu měli stát všichni, kteří se domnívají, že o vystavování něco vědí a samozřejmě také ti, kteří se chtějí něco naučit. Byla to ohromná škola! Lucka měla většinu opravdu silných soupeřek. Však jich pět z této skupiny postoupilo do finále a s nimi Lucka bez ztráty jediného bodu! S Codym odvedla vynikající a přesnou práci. Byla radost se na ní dívat. Z postupu jsme měly radost obě a Codýsek s námi. Za odměnu se proběhl venku, dostal napít i pár piškotek. Pak jsem ho uložila do klece, aby si odpočinul a nabral sil. Finálové soutěže začaly něco málo po třetí hodině. To už mi dělala společnost Markéta Šimečková, která se ujala funkce dvorního Codýskova kadeřníka. Dopoledne ho učesala na BOB a odpoledne jsme Lucce předvedly, jak vypadá péče o její soutěžního psa. Mám za to, že za chvilku se nejlepší handlerky bez opravdu skvělých psů neobejdou. Prvky předvádění jsou jedna věc a souladný vzhled dvojice věc druhá. Cody s Luckou disponují obojím a tak se stalo, že spolu znovu vyhráli!!! Blahopřeji Lucko, skvělá práce! A děkuju Markétko! Codýsek měl zase oddech a pak už nás čekala IX. skupina FCI spolu. Markétka i mě doprovodila až do přípravného kruhu a Codýska učesala k dokonalosti. Potřebovala bych jí vozit sebou! Pořád se mám co učit... Od paní rozhodčí z Lotyšska se dalo očekávat naprosto cokoliv. Do kruhu jsem nastoupila za Jájou Podzemskou se shih-tzu, Patrik se svou lhasou nás jistil ze zadních pozic. Za zády jsem měla cotonka, havaňáčka, maltéze, bišonka a další plemena. Raději jsem to moc nestudovala a věnovala se Codymu. Ten naběhl do kruhu bezchybně a v postoji jsem mu stihla i učísnout srst. Paní rozhodčí všechny psy obešla, vrátila se a světe div se, Codyho vybrala do finálového výběru jako prvního. Paráda! Vedle nás paní s bišonkem, za ní hned Patrik. Majitelka bišonka mě pobavila rozhovorem se svým pejskem: "Co my tady budeme dělat mezi samými profíky...". Vzpomněla jsem si, jak takhle utěšuji své pejsky i sebe, když stojím mezi opravdovými profesionály někde ve světě a mám malou dušičku. A vidíte, bišonek skončil třetí! Codýsek získal opět druhé místo a vyhrál Patrik s Aférou Pibaro. Naše letošní třetí výstava měla stejně skvělý průběh, výsledek i konec. Kdyby mi někdo před rokem tvrdil, že je možné, aby labutěnka sbírala umístění v IX. skupině FCI tímto způsobem, řekla bych mu, že je to jednoduše nemožné a že jistě blouzní hlady. Za nemožné to ale zjevně nepovažuje Cody, který teď od výstavy k výstavě posouvá laťku svých úspěchů výš a výš. To jsem zvědavá, čím mě překvapí příště... Čeští zástupci si na výstavě vedli víc než skvěle! Patrik Panýrek si odvezl vítězství ve skupině I. s australským ovčákem, který vyhrál i Best of Day o den později i BEST IN SHOW!!!! Gratulujeme Patriku!!! Skupinu vyhrála i jeho lhasa, umístili se samostatně oba mopsí dorostenci i pár! Po skončení soboty to u Patrika na stole vypadalo jako v železářství. Tolik tam měl pohárů. Zasloužil si je do jednoho. Skvělým nápadem byla i skupina shih-tzu, která se umístila ve čtyřčlenném složení, když čtvrtým členem bylo malé štěně. Ale jak chodilo! Však dosáhlo na umístění i mezi dorostenci! Jája Podzemská zabodovala taktéž s australským ovčákem. Jen ve veteránech chyběl na stupních ten nejhezčí, kterým byl bezpochyby rhodéský ridgeback. Paní rozhodčí ho zřejmě ve stavu dočasného zatmění minula, jinak si to vysvětlit neumím. Trenčín už není jen město módy, ale je i městem úspěchů českých pejskařů! Tak brzy zase nashledanou, bylo tu moc pěkně!
Čínský chocholatý pes Čínský chocholatý pes bez srsti - Chinese Crested Dog Hairless
Čínský chocholatý pes osrstěný - Chinese Crested Dog Powder puff
Splněné šampionáty: Finálové
soutěže /
Finale competition: Reportáže,
výsledky a fota též na stránkách u našich úspěšných
kynologických přátel: 28. 01. 2006, foto
archiv ©: H. Brychta; Text: L. Brychtová |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||