Klubová výstava ATK (Club dog show ATK) |
|||||||||||||||||
Budapešť - Maďarsko (Hungary) - 7. května 2006 (May 7th) |
|||||||||||||||||
|
|||||||||||||||||
*
208 psů 39 plemen / 208 dogs in the
catalogue, 39 breeds * Cody zopakoval výsledky
po Gessi Modrý květ z roku 2003 a vyhrál BIS interšampionů i res. BIS
celé výstavy Na klubové výstavy do Maďarska jezdíme pravidelně od roku 2001 a nejinak tomu bylo letos. Protože účast na takové výstavě je jednou z podmínek pro soutěž o prestižní titul Pes roku, sejde se tu pokaždé zajímavá konkurence ode všech 39 v klubu zastoupených plemen. Dokud byly variety čínských naháčů v Maďarsku posuzovány odděleně, lákali jsme sem pravidelně i početnou českou skupinu našich přátel. Úspěchy se pak počítaly na desítky cen! Po sjednocení variet naše řady prořídly a také Maďaři už mají své čínské naháče. Za posledních pět let se kvalita zdejších klubových výstav nezměnila a drží stabilně vysokou laťku. I letos dostali všichni vystavovatelé k obědu nijak neošizený maďarský guláš (nečlenové si jej mohli dokoupit za 800 Ft), po výstavě byla přichystána tradiční tombola, složení sboru rozhodčích bylo kvalitní a mezinárodní (Valerio Nataletti - Itálie, Karin Bernardis - Rakousko, Petru Muntean - Rumunsko, Bánhidi Pálné a Dr. Jekelfalussy Kinga - Maďarsko), každý z rozhodčích dostal zlatou upomínkovou medaili se znakem klubu, datem a svým jménem. atd. atd. Jen obvyklá květinová výzdoba se už do sálu nevešla. Předseda klubu v obleku a bílé košili nejen na všechno dohlížel, ale akci moderoval a s přehledem vedl. Takhle ho známe celou dobu a není divu, že se klubu pod jeho vedením daří. Řeší věci s nadhledem, rozhodně, když je to třeba, a odvádí velký kus manažersko-ekonomické práce. Několik let je možno získat propozice na výstavu v češtině (i v angličtině samozřejmě). Vstupní listy zasílají pořadatelé pomocí e-mailu, čímž výrazně ušetří. Kartičky CAC, Klubový vítěz, BOB i potvrzení o finálových umístěních jsou graficky sladěné navzájem i s katalogem. Někdo u organizace akcí ATK dobře přemýšlí. Jedinou změnou pro letošek bylo místo konání výstavy. Tím se stal kulturní dům, v němž se obvykle koná soutěž Top Ten v lednu každého roku. Pořadatelé počítali, že se jim podaří minimálně tři kruhy umístit venku na travnaté ploše, ale ranní déšť jim pokazil plány. Tak se stalo, že se pět výstavních kruhů muselo vejít do sálu (4 kruhy) a do předsálí (1 kruh). Živě jsem si představila průběh takové situace a reakce lidí u nás. Maďarští majitelé psů vzali vše sportovně a s dokonalým pochopením, takže celá výstava proběhla bez problémů a v naprosté pohodě. Pravda, kruhy nebyly z největších, ale zvládnout se dalo všechno, protože převážná část plemen patří mezi plemena malá. Největší jsou šarpejové a tibetští teriéři. Navíc přes den vysvitlo sluníčko, pobyt na něm vylákal ze sálu majitele i psy a v sále zbyli jen ti, kteří tam zrovna museli být. Oběd se podával venku, v příjemné zahradní restauraci a kolem ní. Hned po ránu jsme se přivítali s manželi Dlabalovými a jejich bišonky a také s Kristýnou Bidařovou, která přijela se svým krásným Brissem hájit barvy českých peruánů. Dlabalovi zabojovali na všech frontách včetně BOB a druhého místa v odpolední soutěži párů, zato Kristýně přijela nečekaná konkurence dvou peruánů - velké fenky a středního psa. Zatímco fenku Gallie Royal Bernadot známe, protože pochází z chovu Daniely Podařilové, střední fenka přicestovala loni přímo z Peru a na svém kontě měla americké tituly a finálové 3. místo z BIS národní výstavy peruánského kynologického svazu. K němu připojila podzimní úspěch na Alpe-Adria poháru ATK a doplnila ho o další BOB z této klubové výstavy. Briss se předvedl moc pěkně i přesto, že právě jemu stačilo na přeběhnutí kruhu jen pár kroků. Výborně stojícíma ušima, celkovou elegancí, pohybem, povahovým projevem a Kristýniným výborným předvedeným pak předčil svou konkurentku, takže k titulu Klubový vítěz ATK 2006 zcela zaslouženě získal i titul BOB. Střední fenka byla podle mě zvyklá na americké profesionální vedení, jež v nové domovině maličko postrádala a "ulovit jí" na fotku v solidním postoji a se stojícíma ušima byl docela kumšt. Po delší době to pro mě byla ukázka toho, jak moc dokáže (nebo nedokáže) vystavovatel pomoci psovi. V každém případě je ve střední Evropě zajímavý jedinec, tentokrát fenka ze spojení Raymi D´Renzo Y Beatriz x Becara. Číňánci se sešli v nepočetné sestavě, ale na maďarské poměry ve slušné kvalitě. Příjemně mě to překvapilo. Zatímco z podzimní ATK CAC výstavy si BOB odvezl Arno Cristo Piciri, tentokrát na Codýska nestačil ani on ani Sasquehanna Empressa. Naštěstí na dvou mezinárodních výstavách v dubnu v Tatě nevyhrál BOB stejný jedinec, takže Dunajský pohár z číňánků nemohl nikdo získat a nikdo nemusel být smutný, že díky Codymu o takovou šanci přišel. Klub udělil Dunajský pohár 2006 pouze jedinci, který na obou mezinárodních výstavách v Tatě a na této výstavě klubové získal BOB - takových zástupců plemen bylo letos jen 5! Z minulých let je jeho dvojnásobnou držitelkou naše Gessi Modrý květ ( 2002 a 2004). Pauzu na oběd (zmíněný gulášek, čerstvý chléb, pití a kávička) jsme doplnili fotografováním Codýska (klub měl připravený foto koutek a fotil všechny držitele BOB pro klubové účely), navíc se tu pohybovali i dva profesionální fotografové, jejichž práce jistě skončí na stránkách psího magazínu A kutya. Do finálových soutěží pořadatelé přestavěli finálový kruh, nazdobili stoly rozhodčích a pan předseda mohl zahájit i moderovat finále jako vždy. V umístění se prostřídala řada plemen a zatímco u soutěží párů, chovatelských skupin, odchovů po psu a feně, u štěňat a u dorostu se udělovala dvě místa, u soutěží BIS jednotlivých tříd jen místo jediné - vítězné. Mimochodem štěňata a veteráni dostali pohár všichni! Nadto bylo možné na základě kopie diplomu přihlásit zúčastněné interšampiony do BIS interšampionů. Junior BIS a BIS vítězů plemen měl samozřejmě samostatnou soutěž. Kristýna s Brissem si zasoutěžila v BIS vítězů třídy otevřené a také v závěrečném finále. Štěstí se ale usmálo na menšího peruánského kolegu, an fenku z Peru, která vyhrála BIS vítězů třídy otevřené a posléze celou klubovou výstavu. Codýsek si zaběhal hned třikrát. Jednou mezi vítězi tříd šampionů, podruhé mezi interšampiony, kde vyhrál BIS a potřetí mezi vítězi BOB, kde se postavil po bok peruánského naháče. Tak se paradoxně stalo, že ve stejný den a téměř ve stejný čas dopadla klubová výstava v Maďarsku stejně jako klubová výstava v Čechách. BIS vyhrál peruánský naháč, čínský naháč byl druhý. V Maďarsku se ale soutěží mezi čtyřicítkou plemen převážně z IX. skupiny FCI plus některá navíc. Po finále se členové klubu podělili o dort vyzdobený znakem klubu, vyzvedli si poháry za tituly Klubový vítězů mladých, Klubových vítězů a nádherné veliké plakety za BOB a mezi losování a vyhlašováním tomboly si stihli popovídat. Ani Codýsek tentokrát nezaváhal a ochutnal s námi sladké, což při své vybíravosti obvykle nedělá. Mám ovšem za to, že chuti maďarského dortíku propadl a teď ho začne po výstavě pravidelně vyžadovat. Ono se mu není co divit, i my s manželem jsme si s chutí před cestou domů zamlsali. Příjemný podvečer nás nalákal ještě jednou ven do atria, kde vznikly fotografie Brisse a Codýska v zeleni. Oba pejskové vzorně spolupracovali a během chvilky bylo hotovo. Jak můj manžel poznamenal, díky šikovnosti obou psů by se jako uživatel photoshopu neuživil. Oba se dali na volno postavit, včas se podívali kam bylo třeba a mě s Kristýnou zbylo jediné: snažit se vedle našich chytrých svěřenců tvářit příjemně. Máme to ale šikovné pejsky! Za odměnu jsme jim dopřáli proběhnutí po trávníku, kde se podepsala nějaká hodně voňavá psí slečna. Na tomhle zjištění se pejskové shodli. Codýska jsem pak rovnou rozčesala a srst ošetřila první slabou vrstvou oleje. Nedá se nic dělat, pečlivá péče o šampiona je nezbytná a cestování, byť v měkoučce vystlané kleci, nepatří mezi k srsti nejšetrnějším prostředím. Doma pak psíka ošetřím další tenkou vrstvou oleje a do příští výstavy máme vystaráno. Může venku řádit podle libosti. Krasavce z něj udělá až zase předvýstavní koupání. To už ale budeme na Mallorce... Do Prahy jsme se tentokrát vrátili bez újmy na materiálu či zdraví po klasických 5,5 hodinách jízdy se třemi přestávkami. Byli jsme ale tak unavením, že jsme si jen udělali radost prohlédnutím fotografií a šli spát. Výsledky z výstav holt někdy musí počkat. Tak zase brzy na další výstavě nashledanou! Čínský chocholatý pes
--
Chinese Crested Dog
Peruánský naháč velký - Perro sin pelo del Peru grande
Peruánský naháč střední - Perro sin pelo del Peru medio
Mexický naháč - Xoloitzcuintle
Finale: Z většiny klubových výstav jsme přivezli nádherné
úspěchy. Až teď mě napadá, že jsme je možná ani nedokázali úplně
docenit. Tak se k nim vraťme a zavzpomínejme: 8.5. 2006 -
text Brychtová, photo © Brychta |
|||||||||||||||||