Mezinárodní výstava (2x CACIB, Bundessieger, Jahrhundertsieger)

Dortmund - Německo (Germany)  -  13. + 15. října  2006 (October 13th +15th, 2006) 

Updated: 20.10.2006

Jubileum 100 let od založení VDH = 3x jubileum pro Codyho a Gessi ! 
Další víkend z řady našich neuvěřitelných...

* 11 300 psů v Dortmundu ve třech výstavních dnech - pátek, sobota, neděle 13. - 15.10.2006
* posuzování celý den v oddělené dopolední a odpolední části v pátek i v sobotu
* pátek 13.10. Bundessieger show 2006 + Crufts qualification - 5 737 psů
* sobota a neděle 14. a 15.10. Jahrhundertsieger show (Century winner show) - Výjimečná jubilejní výstava ke 100. výročí založení VDH (Německý kynologický svaz) - 100th anniversary of the VDH (German kennel club) - 5 620 psů
* Jen jednou jedinkrát v historii bylo možné získat titul Jahrhundertsieger a Jahrhundertjugendsieger = "Vítěz století"
* Oba tituly BOB z těchto prestižních německých výstav putují do České republiky do chs. z Haliparku!
* Ich. Cody z Haliparku získal titul Century winner a svůj 50. titul BOB + 100. CAC právě na 100. jubilejní výstavě VDH !
* Ich. Gessi Modrý květ doplnila sbírku svých titulů o německého Bundessiegera, kvalifikovala se pro Crufts 2007 a po štěňátkách se vrátila do kruhu se ziskem BOB (73 v pořadí !) i skvělým 3. místem v Best of Group, což je její 25. umístění ve finále Best of Group (kromě 10 BOG a 12 res. BOG)! Pátek 13. října přinesl ve výstavním kruhu číslo 13 Gessince štěstí.
* Čeští čínští chocholatí psi opět dosáhli na nejvyšší tituly - 2x BOB (Gessi, Cody), BOG 3 (Gessi) a res. BOD veterán (Ich. Cenn Modrý květ)
* Výsledky na www.vdh.de

Pokud se nepletu, v Dortmundu jsem zatím byla dvakrát. Na světovce 2003 a na evropské výstavě VDH 2005. Konají se tu obvykle dvě velké výstavy. Na jaře evropská výstava VDH se zadáváním titulu Evropský vítěz VDH (neplést s titulem Evropský vítěz FCI, to je něco jiného!) a na podzim Bundessieger zuchtschau se zadáváním titulu Bundessieger VDH. Byla jsem tu tak sporadicky proto, že buď mi na stejný termín připadla potřebnější či zajímavější výstava nebo mi nevyhovovali delegovaní rozhodčí (na rok 2007 to nevypadá lépe). A tak, když se mi letos na podzim ukázal volný víkend, rozhodčí se mi zdáli tak nějak teoreticky snesitelní, byť ani jeden z nich moje psy v plemeni zatím nikdy neposuzoval, a pořadatelé nabízeli dvě CACIB výstavy v jeden víkend a ještě výstavu koní, řekla jsem si, že to Cody zkusí. Oliver a Kitty byli bohužel ještě malí. Kdo mě ale překvapivě přemluvil k přihlášení, byla Gessi. Doma se po štěňatech nudila a vždycky jí to bylo moc líto, když jsme odjížděli na výstavu bez ní. "Hm, ostatně proč ne, tak se alespoň proběhne a já mám dobrý důvod proč jí dát do super výstavní kondice po štěňatech", řekla jsem si a podala přihlášku pro Codyho i Gessi. Do poslední chvíle jsem se ale rozhodovala, zda bude Geska v dostatečně dobré kondici. Pokud ne, zůstala by doma. Teprve pak jsem si pozorně přečetla propozice. V pátek 13. října (no to je tedy datum!) nás čekala výstava s titulem Bundessieger a v neděli, po sobotním dni volna, prestižní a výjimečná výstava uspořádaná k oslavám 100. výročí založení VDH (1906 - 2006), na které se bude zadávat naprosto výjimečný titul " Vítěz století". Skoro jsem začala litovat, kam se to zase vydáváme. Za takovými tituly určitě přijede pekelná konkurence... no, co se dá dělat, alespoň se v sobotu kouknu na koníčky. Aby "radostí" kolem téhle výstavy nebylo málo, ukázalo, se, že nemáme hlídání a tak budu muset jet sama a Hanuš zůstane doma. Neměla jsem z toho dobrý pocit, protože cestu do Dortmundu přes Chemnitz fakt nenávidím.

Asi 14 dní před výstavou zveřejnili pořadatelé na stránkách VDH informaci, že na výstavu přijede 12 000 psů. Málem mě omyli. Kolik je jedinců v našem plemeni zůstalo tajemstvím až do chvíle, než jsem si vyzvedla katalog. Poštou přišly včas vstupní listy i rozpis kruhů. Na pátek třináctého budeme mít kruh číslo 13. Paráda! Horší už to snad být nemůže. Na cestu jsem se vydala ve čtvrtek v poledne, abych přespala před výstavou už v Dortmundu, kde mi Hanuš našel hotel Tryp asi 4 kilometry od výstaviště (pěkné místo na kraji Dortmundu, slušné venčení, výtah a v pokoji teploučko). Cestou do Dortmundu jsem se skoro proklínala. Na trase Praha, Slaný, Chomutov, Hora Sv. Šebestiána, Marienberg, Chemnitz, Erfurt, Kassel, Dortmund byla objížďka u Marienbergu a v centru Chemnitzu, všude silný provoz a na dálnici zúžení za zúžením plné aut. Do hotelu jsem se dostala po skoro devíti hodinách jízdy. Loni jsem se zařekla, že už sem nikdy nepojedu a zase jsem to porušila. To tedy bude vypečený výlet!

Zkušenosti z minulého roku mě vyhnaly z postele velice brzy ráno tím spíš, že s ohledem na počet psů na výstavě, začínalo posuzování už v 8.30. Parkování kolem Westfallenhalle bývá horor a když dojedete pozdě, čekají vás vzdálená parkoviště a kilometry pěšky k halám. Tohle jsem nemínila riskovat a s náskokem a pomocí GPS jsem trefila až k halám. Právě včas! Byla jsem mezi posledními auty na nejbližším parkovišti. Pak už bylo plno a parkovalo se daleko. Na vstupní list jsme rovnou dostali katalogy na obě výstavy. Sešlo se 39 čínských chocholatých psů velmi solidní konkurence v počtu pro tyto výstavy obvyklém. Psů jsem na vlastní oči viděla 2/3 už někdy před tím, zbytek nikdy. Při neznámých rozhodčích bylo všechno absolutně otevřené.

Ze třídy mladých psů se mi Great Contender líbí od samého začátku. Prostě na něj trpím. Jen kdyby spolehlivěji nosil nahoru ocásek. Pak bude k neporažení, vzpomenete si na mě. Z mezitřídy bych si asi nevybrala. V Německu soutěží šampioni před třídou otevřenou. Ze čtyř přihlášených se sešli tři, dvě labutěnky a jeden naháč. Rovnocennou bitvu svedl Campari s Codym, Rialo v pátek dost zlobil. Obě labutěnky, Campari s ušima nahoru, Cody s ušima dolů, jsou rozdílné v barvě, typu i ve stylu pohybu. Záleželo na tom, co se líbilo rozhodčímu a to ostatně potvrdily výsledky z obou dní. Ze třídy otevřené mě zaujal Pick it up ačkoliv zatím výsledky nezáří. Nahatý pejsek je středně velký, krátký, s rovnou hřbetní linií, velmi slušnou hlavou, pěkně osrstěný a dobře se předvádějící. Snad jeho čas ještě přijde. V pátek jsem soutěž o res. CACIB regulérně zaspala a Codyho vyndavala rovnou z klece. Člověk dělá pořád chyby! Brouček zlatý vše odběhal, jen pořádně učesaný nebyl a tak jsme titul přenechali černé labutěnce paní Demski. Protože res. CAC platil za CAC, měl Cody splněno a já se věnovala Gessi. Nebyla ve výstavním kruhu víc než rok (přesně 15 měsíců, naposledy v červenci loňského roku) a já netušila, jak bude její předvedení vypadat. Nicméně se zdálo, že se do kruhu těší. U fen se nejsilnější konkurence sešla také u šampionek. Dvě labutěnky a dvě nahulky, všechny krásné a s mnoha tituly, už se porůznu párkrát potkaly. Ani jsem se raději nedívala kolem sebe. Soustředila jsem se jen na Gessi. Stála dobře, přičísla jsem jí chocholku a sledovala rozhodčího. Geska krásně držela ouška i stála. Do společného pohybu se soupeřkami vyrazila jako nadupaný závodní kůň a i když jsem jí nechala místo, měla jsem co dělat, aby jim nešlapala na záda. Na stole stála vzorně, ale pan rozhodčí nehnul ani brvou. Tak pěkně na zem a další porovnání v pohybu s ostatními. CAC od německého rozhodčího byl milým překvapením. Gessinka má radost a pro piškotky si vyskakuje do výšky. "Vítej zpátky na výstavách Gessi! Jsi šikovná". Konkurence z mezitřídy a otevřené nebyla pro Gessi příliš těžká a než jsme se nadály, měla CACIB a Bundessiegera VDH, do té doby poněkud nedosažitelný titul.

Zato soutěž o BOB se povedla. Contender, Campari, Extravaganza a Gessi. Čtyři krásní jedinci. Postoj a pak po kruhu společně, ani nevím kolikrát. Jen se mi zdálo, že se pan rozhodčí na Gessi vůbec nedívá. Pořád k nám byl zády. Pak se najednou otočil, zvedl palec a ukázal na Gessi! Páni, máme BOB! Potlesk zpoza kruhu mě mile překvapil. Nahulka ví, že vyhrála. Skáče si pro piškotky, vrtí ocáskem a má velikou radost. To je tedy návrat! A nenechala za sebou nijak bezvýznamné soupeře... Bravo Gessi!

Začaly mi nečekané starosti. Například zjistit, kdy začínají naše finálové soutěže. Výstava byla rozdělena na dopolední a odpolední část a nikde v katalogu se nedal vyčíst časový rozpis. Vedoucí kruhu i rozhodčí mi potvrdili, že Best in Group začíná určitě v 18.30. Ke kruhu už přicházeli soutěžící pro odpolední část a tak jsem zabalila, dojela i s klecí pro pohár za CACIB (další dva a pamětní medaile jsme dostali už v kruhu) a mínila si zajet odpočinout a vyvenčit pejsky. Skoro řízením osudu mi padl do rukou samostatný útlý program dění na výstavišti. Chtěla jsem jít druhý den na výstavu koní a abych měla přehled, brožurku jsem si vzala. Začetla jsem se do ní naštěstí včas na to, abych zjistila, že soutěže BIG pro dopoledne soutěžící skupiny FCI začínají už v 15,30! Propána, to je za chvíli! Codýska jsme nechali v autě a jen s Gessi jsem doklusala do haly 4, kde byla tribuna i finálový kruh. Jen co jsem "zaparkovala" klec, už před námi odcházela VIII. skupina a do přípravného kruhu volali naší skupinu. Na katalogové číslo jsem dostala jiné číslo, které odpovídalo pořadí v jakémsi seznamu pořadatelů. Geska měla trojku. Nastupovaly jsme tedy jako třetí a po dlouhé době jsme mohly běžet přes celou halu. Nebyla jsem si úplně jistá, jak to Gessi po výstavní pauze zvládne. Vzpomene si, jaké je to vyhrávat a běhat ve finále? Všude kamery, fotografové, hudba, rámus, lidi. Stavím Gessi maličko bokem a zkracujeme si čekání mazlením a drbáním. Předchozí skupina zná své vítěze. Je řada na nás.

Mám před sebou tuším bišonka a tak vím, že mu musím nechat náskok. K nelibosti pořadatelů se záměrně nepatrně zdržím s nástupem. Teprve pak Gessi podrbu pod krčkem a vyběhneme na plochu. Holčička zlatá! Opřela se do vodítka a s vysoko zvednutým ocáskem mě pěkně prohnala. Až na druhé straně haly si nepatrně ulevila. Moc jí chválím, byla skvělá! Však nás také paní rozhodčí vybírá do užšího výběru jako první. Nádhera! Je tu hromada krásných zvířat a je určitě výhodou, že je posuzovatelka ze Švýcarska a ne z Německa. Při přesunech se vybraní finalisté maličko pomíchali a na mě s Gessi vyšlo místo za černým královským pudlem. Po individuálním posouzení dostáváme pokyn ke společnému oběhnutí kruhu. Gessi vyrazila za pudlem v takovém tempu, že jí málem nestačím. Hala jen vydechla. A za námi propastná mezera, protože nám hned tak někdo nestačil. Od toho momentu si dělám legraci, že zatímco Cody uběhá afgána, Gessi užene i králováka! Třetí místo v BIG je v Německu vždycky skvělé, na druhém pudl a vyhraje mops, zdejší vítěz BIS, který večer dosáhne na res. BIS a skupinu samozřejmě vyhraje i v neděli u německé rozhodčí Marty Heine. Odnášíme si další pohár, krmení a ještě láhev šampusu s vinětou připomínající stoleté výročí VDH. To byl den! Vydatné vyběhání a krmení je pejskům také dobrou odměnou. Zítra budou lenošit a na neděli je dám zase do výstavní kondice.

Sobotu jsem strávila na výstavě koní a u celodenního programu ukázek. Přehlídka plemen mi vnukla myšlenku, jak by bylo šikovné posílat chovatele psů na stáže k chovatelům koní. Na koních se skvěle studuje pohybová mechanika a její rozdíly! Zase jsem se mnohému naučila. Podvečerní přehlídka a skupinová choreografie impozantních černých fríských krasavců mi až vehnala slzy do očí. Tohle plemeno je moje srdeční záležitost a nemohla jsem se na ně vynadívat. Jsou dokonalou jednotou síly, krásy a elegance, ponožkami i hřívou mi připomínají číňánky a pak se divte, že mám raději, když má naháč pevné končetiny a ne párátka. Na večerní soutěže BIG do sousední haly jsem se přesunula od úchvatné práce honáků dobytka, od westernového ježdění atd. atd. Dalo by se tu vydržet celé tři dny, ale pejskové už mě čekali. A o půlnoci také Hanušova SMS, že nám "drží palce a že neděle bude Codýskův den". Docela jsem se s chutí zasmála...

Nedělní jubilejní výstava byla výjimečná tím, že její titul "Vítěz století", bylo možné získat jen právě nyní, jedinkrát za sto let. Jinak šlo o obyčejnou mezinárodní výstavu, jen tituly se jinak jmenují. Konkurence se nepatrně obměnila a hlavně, přijeli Fritschovi, takže jsem tu nebyla z Čech sama. A Ich. Cenn Modrý květ symbolicky zahajoval soutěž svým krásným předvedením. Tím ale nasadil takovou laťku, že paní rozhodčí nechodila pro VD daleko. Mezi šampiony psy nedošlo k žádné změně v konkurenci. Jen Codýsek usoudil, že to dnes vezme do svých tlapek a od prvního kroku do kruhu začal hrát s paní rozhodčí hru na nejsladšího pejska. V postoji za ní vzorně otáčel hlavinku, v pohybu se předvedl dokonale a bez jediné chybičky, zatímco soupeřům zjevně pracovaly nervy. Na stole pak Cody dovedl svůj kousek k dokonalosti. Ještě než paní rozhodčí doposoudila Campariho v pohybu, připravila jsem Codyho na stůl, učesala ho a upravila k dokonalosti. Stál tam se svým typickým veselým výrazem a z paní rozhodčí nespustil oči. Přišla k němu a také se mu zadívala do očí. Stáli tam spolu, hluboce zahleděni jeden do druhého, skoro bych napsala fascinováni jeden druhým. Až po chvíli paní rozhodčí ke Codýskovi něžně pronesla: "Copak mi chceš asi říct? Ty víš, že se mi líbíš, viď?" A mě bylo jasné, že jí Cody přes srdíčko dostal. Jen jsem se zdráhala uvěřit, že je to opravdu možné. Pohyb a pravidelný klus s velkým záběrem nedal soupeřům šanci. Cody získal CAC, který platí za dva. Se zájmem jsem sledovala třídu otevřenou a váhala, zda o CACIB budou soutěžit tři labutěnky jako v pátek. Nestalo se, zvítězil naháček a tak soutěžil Cocolores Don Camillo, Cody a Peter Pan. I Lenka mi prorokovala, že máme šanci. Měla pravdu a Cody získal titul Vítěz století!!!! Gessi měla posouzení komplikované. Už jsme čekali na posouzení na stole, když rozhodčí přerušila posuzování, že nemůže pracovat v randálu. V kruhu za námi běhali psi flyball. Umíte si představit ten štěkot, hlásání hlasatele a ryk diváků? Vlastního slova nebylo slyšet. Geska to ustála v pohodě, ale soupeřky vibrovaly... Dostali jsme pauzu a pokračovalo se až za čtvrt hodinky. Geska se od pátku krapítko víc napapala a paní rozhodčí jí právem vytkla lepší výživnou kondici, jež stačila na res. CAC a posléze i na res. CACIB. O BOB soutěžil Cenn, Contender, Cody, Xplosion a Tiffany. Paní rozhodčí si všechny pozorně prohlédla, kolem nás to vzala vpravo i vlevo, takže jsem se pěkně protrénovala v handlingu, a pak nás poslala do pohybu. Cody stál uprostřed řady, před sebou Cenna a Contendera, za sebou obě feny. Tady se moc čarovat nedalo. Dělala jsem co se dalo, abych Codymu vyšetřila každý centimetr a on mi to vrátil v podobě pravidelného kroku bez chybičky, vztyčeného ocásku a zjevné radosti. V dalších vteřinách už to byla pravda. Ich. Cody z Haliparku získal 50. jubilejní BOB na 100. výroční výstavě VDH. Tohle by mě nenapadlo ani v nejbujnější fantazii. A to, že oba tituly vítězů plemene si povezeme domů do Prahy, to už vůbec ne. Vážně se mi to nezdá?

Po soutěži v plemeni si Cody před finálem zaběhal ještě s Kati Wilke v juniorhandlingu a skončili z asi pětatřiceti dětí na krásném pátém místě rozhodnutím Elsbeth Clerc. O velkou odpolední radost se nám vzápětí postaral Ich. Cenn Modrý květ s Lenkou Fritschovou. V silné a velmi početné konkurenci veteránů získal rozhodnutím prezidenta FCI pana Hanse Müllera skvělé 2. místo v Best of Day veteránů za jorkšírským teriérem. Ani jeho umístění dalších 100 let nikdo nezopakuje :))) U německé rozhodčí Marty Heine se Cody do finálového výběru bohužel nevešel. To až zase někdy jindy :))) Cody totiž čeká na jakékoliv své jubilejní desáté umístění v BIG. Každé z nich od prvního do třetího místa, čili na stupních, bude vždy malou oslavou :)))

Best in Show posuzoval čestný předseda VDH  pan Uwe Fischer (současným prezidentem VDH je pan Christopher Habig). Kdo si vsadil na německého ovčáka, jako vítěze BIS, nemohl prohrát. VDH má renovované a omlazené vedení, velké plány do budoucna, skvěle fungující internetové stránky, výborný chovatelský servis a pořádá řadu prestižních akcí. Je to ovšem také tak trochu svět sám pro sebe a řada věcí jde "podle vlastních pravidel VDH". V každém případě se můžeme u našich sousedů něčemu šikovnému přiučit.

Po tomhle víkendu jsem vzala Dortmund na milost. Skvělý úspěch Codyho i Gessky, osm pohárů, krmení, krásné zážitky a překvapivě snadná pondělní cesta domů, která mi trvala 7 hodin i se dvěma zastávkami a tankováním. Možná sem zase jednou přijedeme... V každém případě bude naší další zastávkou Kassel v prosinci 2006... a příští rok už vyjede Kitty a Oliver do juniorů...

  Čínský chocholatý pes  - Chinese Crested Dog
13.10.2006 – Bundessieger zuchtschau - Rozhodčí / Judge: Mr. Walter Schicker (Německo – Germany)
15.10.2006 – Jahrhundert siegerschau - Rozhodčí / Judge: Mrs. Liliane de Ridder Onghena (Belgie – Belgium)

Pozn. 1: pouze na těchto dvou výstavách platí každý CAC VDH za dva CACe a každý res. CAC VDH platí jako CAC
Pozn. 2: CAC VDH = čekatelství šampionátu VDH, CAC CER =  čekatelství šampionátu německého Klubu malých plemen CER
Pozn. 3:
Jahrhundertsieger = Century winner = Vítěz století
Jahrhundertjugend sieger = Century junior winner  = Vítěz století mladých
= two exceptional titles only at this one jubilee show !!!
Pozn. 4: Crufts qualification 2007: Ich. Gessi Modrý květ, Campari Sua Sponte; Legends the Great Contender; Taijan Dreamer Extravaganza

Finále - Final competitions
Juniorhandlig II. 15.10. - 5th place Kati Wilke + Ich. Cody z Haliparku, judge: Elsbeth Clerc, CH
13.10. BOG IX. – 3rd place Ich. Gessi Modrý květ, BIG judge: Elsbeth Clerc, CH
15.10. Veteran BOD – 2nd place Ich. Cenn Modrý květ, judge: Hans Müller, CH

17.10. 2006, text: L. Brychtová, foto ©: L. Brychtová (4x) +  ©: Demski/Körner - Thank you!!!