Mezinárodní výstava (CACIB) |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Nitra - Slovensko (Slovakia) - 4. června 2006 (June 4th) |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
XXII. International dog show -
Nitra * Best in Show vyhrál
australský ovčák J. Podzemské z České republiky ! Do Nitry jsme zase vyrazili na nového rozhodčího pro číňánky. Kam až moje paměť sahá, naše plemeno jsem ho nikdy neviděla posuzovat a Cody se s ním potkal jedinkrát na CACIB výstavě v Kecskemétu 2005, kde ale posuzoval celou IX. skupinu FCI. V Nitře ho čekala nadílka 45 číňánků. Ráno nám začalo vesele. Zaspala jsem a nebýt manžela a toho, že před námi bylo na řadě 17 afgánů, asi bychom výstavu nestihli. Z Prahy jsme vyjeli v 6.30 a v 10.10 zaparkovali u největší haly "Z". Zaběhla jsem před halu zaplatit (v korunách na místě mě platba vyšla o 300 Kč levněji, než loni bankovním převodem), vyzvednout katalog a zjistit, že hairless pes ve třídě šampionů je ten, který dnes zřejmě vyhraje. Jen jsem si stihla vzít sako a posuzování právě začalo. Z prvních tříd se dalo usoudit, že roli asi bude hrát výška, pohyb a temperament. Pan rozhodčí (mimochodem nejlepší chovatel kokršpanělů v Evropě ch.s. La Vigie) a organizátor řady výstav ve Švýcarsku (Lausanne, Fribourg), byl ke psům nesmírně vlídný, v kruhu měl naprosto jasný a jednotný systém posuzování, ke všem vystavovatelům byl milý s příjemným chováním a úsměvem téměř za všech okolností. Hodně posuzoval v pohybu - trojúhelník, tam a zpět, kruh, ve dvojících tam a zpět a všichni několikrát po kruhu. Moc jsme si to s Codym užili, myslím, že máme tenhle styl posuzování oba rádi. V pohybu se totiž projeví většina nedostatků, která může být v postoji případně skryta. Jediné, co možná chybělo dokonalosti, by byl o něco větší rozhled v odlišných typech číňánků, ale u prvního posuzování plemene by to zvládl jen málokdo, kdo naše plemeno nechová. Většina vítězů byla obvyklých, tu a tam došlo k mírné změně, spíše však na druhých a dalších místech. Prakticky každá konkurence ve více obsazené třídě svedla zajímavý souboj o tituly, ale vrcholem byly soutěže o CACIB. U psů se o CACIB sešli hairless Moonswift Swallow Indigo, Benn Ga-He-Mi a Whispering ln´ Keep on Trucking, z labutěnek pak Chuan z Jasné hvězdy a Cody z Haliparku. Edmondy Avokaduh o CACIB nešel, protože v té době měla jeho majitelka v ruce posudek s VD, jenomže ten patřil feně s chybným skusem! Na záměnu se přišlo až po soutěži, ale personál kruhu vše napravil. Konkurenti byli pečlivě porovnáni v pohybu i v povaze, pak začal pan rozhodčí psy řadit podle své představy. Nejprve poslal na první místo v řadě hairless šampiona, pak ukázal na mě a Codyho. Myslela jsem si, že půjdeme druzí a vedla jsem Codyho na druhou pozici. Ale posuzovatel mě zastavil a posunul dopředu, aby nás všechny vzápětí vyzval ke společnému pohybu. Po jediném obejití kruhu se zrodilo překvapení, při němž Cody získal titul před ani ne dvouletým americkým šampionem Truckerem a dosáhl na jubilejní 40tý CACIB ve své kariéry (jeho tituly přecházejí samozřejmě na držitele res. CACIBů, protože jsem Codymu vyřídila diplom interšampiona v první možný okamžik a nikdo by neměl slzet, že kvůli nám o nějaký titul přišel). Ani nevím, jak jsem se dostala s Codym nazpátek ke kleci a našim věcem, jen mám dojem, že jsem samou radostí dala pejskovi dvakrát víc piškot než jindy. U fen se strhlo také drama. V kruhu o CACIB běhala nahatá Bonie ze Zatopené chajdy, Gerda z Kamilova dvora a El Djazaira Avokaduh s labutěnkami Magic Carpet Glady´s Night, Cibetkou z Haliparku a Lusy Modrý květ. Ani jim to pan rozhodčí neusnadnil a o titulu rozhodla pohybová mechanika a temperament v podobě Bonie před El Djazairou. Byla to pěkná podívaná. O vítězství v plemeni se jako už vícekrát ucházeli mladí Kim Čin-Čin Pet, Isabell Gavany´s Bohemia, Alfy-Filip Rodinná pouta a Nikita Modrý květ, tentokrát doplnění na šestici o Bonie ze Zatopené chajdy a Codyho z Haliparku. Nejprve se všichni seřadili podle variet, pohlaví a tříd, aby měl pan rozhodčí přehled. Cody byl stejně jako v soutěži o CACIB psů poslední. Žádné: "Mladí na titul nemají" se nekonalo a do pohybu šli všichni bez rozdílu, což považuji za výtečné. Vždycky, když vodím mladého psa či fenku, jsem ráda, když si mohou naostro zatrénovat. Je to nejlepší příprava pro dospělácký věk a to nemluvím o tom, že i z mladých se dá BOB vyhrát, jak mohou mnozí potvrdit. V porovnání tam a zpět si zaběhali držitelé CAJC a nakonec Bonie s Codym. Pak nás rozhodčí opět seřadil pro pohyb a na Codýska vyšlo první místo. Musela bych být ale na své první výstavě abych si myslela, že je to definitivní. Už mockrát se stalo tolik nečekaných změn! S Codym jsme odběhali naplno a až jasné gesto pana rozhodčího potvrdilo, že i ten den (šestý víkend za sebou s desátým vítězstvím v plemeni) byl vítězný pro naší zlatobílou labutěnku. Až když jsem vycházela z kruhu vybavila se mi slova, která jsem nedávno napsala do reportáže z výstavy v San Marinu a vy jste si je tam mohli přečíst: "Je samozřejmé, že v soutěži o BOB nemohla Ginny Lee stačit na amerického šampiona v rukou paní Thomy. S ním si jednou poradí až Cody, ale to ještě chvilku potrvá." Kde by mě napadlo, že ta "chvilka", než Cody zvítězí nad Truckerem, bude trvat pouhý týden!!! Vždyť jsem neměla vůbec tušení, že se tihle dva v Nitře potkají... Na Codýska už za kruhem čekala Lucka Kotěrová, která se na něj moc těšila do soutěže v juniorhandlingu. Bylo evidentní, že se také Cody těšil na ní a zvesela spolu odběhli ven, kde je posuzovala slovenská rozhodčí, zkušená chovatelka amerických kokršpanělů i aktivní vystavovatelka Linda Voláriková. Základní kolo i semifinále se podařilo zvládnout včas a do finále, kam Lucka s Codym postoupila, zbývala dokonce hodina a půl času. Stihla jsem pejska vyvenčit, koupit mu novou síťku na ouška i kartáč KW, který si od nás někdo "natrvalo půjčil" v San Marinu. Codýsek se pomazlil se svými pánečky Slávkem a Stáňou (jejich velký černý špic získal také další BOB!), vypil misku vody a uložil se k zaslouženému odpočinku do klece. Napadá mě vsuvka pro majitele výstavních psů. Tahat sebou klec není nic snadného. Můžete jí vystřídat i skládacím látkovým domečkem. V každém případě je ale nějaký kousek klidného místa pro výstavního psa velice vhodný, zejména jestliže ho čeká více soutěží. Psi rychle regenerují a postačí jim relativně krátký spánek, aby byli znovu v kondici. K tomu ale potřebují klid, který jim výstavní prostředí určitě neposkytne. Z toho důvodu je klec, přepravka nebo domeček na výstavy věcí velice vhodnou. Zajišťuje psovi nezbytný komfort a místo klidného bezpečí, po kterém se ve sjednocené Evropě tak volá. Odpolední soutěže začínaly kolem půl čtvrté v hlavní hale. Pořadatelé spojili dva kruhy a udělali z nich ideálně velký kruh přípravný, zbytek haly tvořil kruh finálový. Perfektní rozhled z tribuny měli rozhodčí, kteří seděli v čele haly nad diváky, nikdo nezvaný k nim běžně nemohl a měli postaráno o klid (jen pár stolů jim chybělo k absolutnímu pohodlí). Stupně vítězů stály před velkým pozadím s logem sponzora, na zdi visely vlajky účastníků a jediné, co jsem postrádala byl znak FCI. Spravila by to bývala třeba samolepka na stupních vítězů z přední strany u čísla jedna, díky čemuž by bylo nezpochybnitelné označení FCI akce na každé fotce... ale to zase možná příště. Umístění psi dostávali poháry (za BOB pohár, za CACIB a CAC medaile) a vítězové i pytel krmení. Mimochodem stejně jako přejímka psů s vydáváním katalogů tak i zápis ocenění do PP byl zorganizován podle skupin katalogových čísel, čímž se veškeré práce nejen rozdělily, ale předešlo se předlouhým frontám. Velmi praktický nápad. Nadto se u zápisu titulů kontrolovaly posudky a tituly se zapisovaly do připravených archů pro další zpracování. Opět výborné opatření. Mám zato, že organizátoři červnové výstavy v Nitře mají mezi sebou opravdu chytré lidi, kteří o akci přemýšlejí a své nápady bezvadně realizují. Jestli se takhle začalo Slovensko pomalu chystat na světovou výstavu 2009, tak to bude akce století! Odpolední program zahájil juniorhandling obou věkových kategorií a soutěž Dítě a pes. Během chvíle jsem získala dojem, že čínští naháči jsou nejvhodnějším a nejpočetnějším plemenem pro tyto soutěže. To, co před časem zahájila Jana Kvíčalová s naháčkem Ch. Casanovou Pupo-Haichi (v juniorhandlingu soutěžili velmi úspěšně a dlouhou dobu) a pokračuje labutěnkou Ich. Codym z Haliparku, znamená boom číňánků v současnosti. Ve druhé věkové kategorii se sešla Sandra Burger z Rakouska (s Codym v zahraničí 2x vyhrála a 2x byla druhá) ovšem vedla naháčka paní Thomy Whispering ln´ Keep on Trucking proti Lucce Kotěrové s Codym z Haliparku. Psi si vlastně zopakovali soutěž o CACIB :))). Byly to silné dvojice a dvě opravdu vynikající a zkušené handlerky. Mám za to, že kdyby Trucker ochotněji a plynuleji chodil, mohlo pořadí dopadnout i opačně. Leč za dané situace na tom byla lépe Lucka, která měla v ruce Codýska a jejichž předvedení vypadalo dokonale čisté, uvolněné a přirozené... A já jsem si užila pohled, který v kruhu obvykle nemám. Mohla jsem porovnat oba psy a pečlivě vyhodnotit jejich vzájemné šance. Moc mi to pomohlo. V soutěži dítě a pes jsme viděli další dva číňánky a paní rozhodčí z toho asi oči přecházely. Další účast jsme měli v soutěži párů, kde paní Salátová předvedla Crise Čertova stěna s Gerdou z Kamilova dvora a ing. Markéta Šimečková Jch. Carla Prague limit a Ich. Francescu Modrý květ. Vlající světlý chochol Francesky vypadal velmi atraktivně, čehož si všiml i pan rozhodčí a po vynikajícím předvedení v pohybu získal pár ing. Šimečkové druhém místo za novofounlanďáky a před mopsy Patrika Panýrka. Všem blahopřejeme. Ačkoliv se soutěže mladých tentokrát odehrávaly podle jednotlivých skupin FCI (mladí nastupovali před dospělými a posuzoval stejný rozhodčí - další výborný nápad organizátorů, kterému tleskám a vystavovatelé si ho moc chválili!)) zúčastnění číňánci se do výběru nevešli. V každém případě ale patří dík jejich majitelům, kteří vytrvali a soutěžili. Je to výborná propagace plemene a vlastně i poděkování rozhodčímu. V páté skupině FCI jsem viděla Kristýnu Bidařovou s peruánem Brissem a je mi stále záhadou, jak je možné, že tahle dvojice nesbírá jedno umístění za druhým tím spíš, že posuzovala byla paní Libuše Ubrová . Ale myslím, že jejich čas ještě přijde. Možná by to chtělo barevnější oblečení, aby si jich tribuny konečně pořádně všimli... Devátou skupinu FCI dostala k posuzování slovinská rozhodčí Tatjana Urek. Jak se zdá, na rozdíl od některých českých výstav není na Slovensku problémem, aby "cizinec" posuzoval skupinu FCI (skupinu II,. FCI např. Bojan Matakovič z Chorvatska). U nás se to stává spíše výjimečně, což je škoda. A to nemluvím o tom, že Best of Day soboty posuzovala paní Olga Smid (uváděna pod USA, leč původem Češka a vyhlášená chovatelka skye teriérů) a Best in Show "náš" rozhodčí ze Švýcarska Laurent Pichard. A když už jsem u toho, nahlédněme do seznamu rozhodčích v Nitře: Attila Ceglédi a Ildikó Muszlai (Maďarsko), Elzbieta Chwaliborg (Polsko), Veli-Peka Kumpumäki (Finsko), Bojan Matakovič (Chorvatsko), Laurent Pichard (Švýcarsko), Olga Smid (USA), Štefan Šinko a Tatjana Urek (SLO), Libuše Ubrová (Česká republika). A ze Slovenska mimo jiné samozřejmě prezident SKJ ing. Štefan Štefík, který posuzoval Best of Day v neděli. Ale zpátky k nám. V devítce se sešla, mimo jiné, silná česká sestava jako vždy. Codýska jsem postavila v přípravném kruhu rovnou za pudly a před tibetského teriéra. Nastupovalo se nám dobře, jen koberec kdyby pořadatelé příště podlepili, aby pruhy držely u sebe. Slovinská rozhodčí nás posuzovala v plemeni několikrát s různými výsledky a vybrala Codyho v minulosti dvakrát do finále. Do užšího výběru jsme se vešli i tentokrát. A nakonec i na třetí místo, ve které jsem se raději neodvážila ani doufat. Další výstavní víkend a Cody je opět na stupních vítězů! Jen na třetím stupínku se mu nelíbilo a vyskočil si ještě výš na první, odkud jsem ho musela se smíchem přemluvit k návratu dolů. Třeba se i na první zase někdy dostane, ale však víte, jaké je to v naší skupině. Jen v letošním roce stál Cody během pouhých pěti měsíců na stupních vítězů ve skupině FCI už patnáckrát! To se nikdy nepovedlo ani Gessi Modrý květ za celý rok! Přiznávám, že i mě zůstává rozum stát... jen Codýsek se usměje, mrkne na mě a myslí si své. Díky němu vím, jak vypadá pes, který se narodil pro výstavy a je showman tělem i duší. Snad ho legrace neopustí ani za týden na Evropské výstavě psů v Helsinkách, kam jedeme do konkurence 110 psů a nejméně 15ti konkurentů psů ve třídě šampionů... Jede ještě někdo z Čech s číňánkem?
Posuzovatel / Judge: Mr. Laurent
Pichard (Švýcarsko - Switzerland)
Čínský chocholatý pes osrstěný - Chinese Crested Dog Powder puff - 15 Posuzovatel / Judge:
Ing. Jaroslav Matyáš (Slovensko - Slovakia)
Peruánský naháč velký - Perro sin pelo del Peru grande
Pozn.: výsledky CCHP jsou z kopie výsledků v oficiální knize rozhodčího Finálové
soutěže / Finale
competition: Splněné šampionáty
/ New champions: Reportáže,
výsledky a fota též na stránkách u našich úspěšných kynologických přátel: 05. 06. 2006, foto ©: H. Brychta |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||