Mezinárodní výstava

CACIB - Praha - 15. června 2003

My jsme měli štěstí, neboť jsme patřili do haly č. 1. Byla obrovská, s velmi prostornými kruhy, dokola obloženými koberci a navíc, přestože jsem nikde neviděla klimatizaci, v ní bylo až do odpoledne velmi příjemně. Zato ve vedlejší hale č. 2 (byla nafukovací), přestože klimatizaci viditelně i slyšitelně měla, bylo kvůli nesnesitelnému vedru přímo "na padnutí". My jsme však byli s podmínkami spokojeni. Již při předvýstavním tréninku mnozí z nás zjistili, že silně nestabilní posuzovací stolek v kruhu je téměř nepoužitelný, takže jsme s radostí uvítali, když se nás pan rozhodčí Karel Hořák zeptal, chceme-li psy dávat nahoru  či je raději chceme posoudit na zemi. Vše tedy probíhalo na koberci, což navíc potěšilo nejednoho majitele bázlivějších číňánků, neboť, jak známo, stůl odhalí každou nejistější povahu. To jsme ještě netušili, jak jsme si "naběhli". Pan Hořák je pověstný svým svérázným způsobem posuzování, zcela mimořádnými znalostmi o posuzovaných plemenech a tím, že se o své poznatky i o to, co na výstavních jedincích shledal, rád a hlasitě podělí s okolo stojícími diváky. U kruhu, kde soudí on, jich také vždy stojí nejvíce. Jsou vystavovatelé, kteří tuto veřejnou kritiku svého psa těžce snesou, zvláště pak, dělají-li při předvedení sami nějakou chybu, na kterou je pan rozhodčí s nejlepšími úmysly upozorní. Ti trošku otrlejší jsou naopak velmi spokojeni, protože se od něho mohou něčemu přiučit. Já osobně jsem vždy byla jeho zastánkyní, protože si myslím, že když někdo opravdu něco umí, je dobré jeho kritiku snést. Pokud jsem se někde náhodou stačila nachomýtnout k tomu, když někde posuzoval, vždy jsem stála s nadšením v první řadě. 

Na mezinárodní výstavě posuzoval naháče pan Hořák poprvé. A protože se do práce pustil s vervou a nadšením jemu vlastními, jsou výsledky zcela nečekaně obohaceny o mnoho známek VD a dokonce i dvě D, než jak býváme zvyklí. Pejsky nastoupené v řadě totiž prohlížel tak, že si klekl na zem a lezl po kolenou kolem nich, přičemž v těsné jejich blízkosti posunoval po zemi kbelíček s vodou a roli papírových utěrek. Při posuzování pohybu směrem tam a zpět dával tak důkladný pozor na každý krok, že někdy v podřepu vyběhl i pejskům vstříc. Pro veselé a živé psy, rezervované k cizím, jak povahu číňánků označuje standard, to bylo tak nečekané a nezvyklé, že i leckterý z těch nebojácných couvl zpět a to ho stálo sníženou známku. Např. velmi pěkný pejsek Dandy Pupo-Haichi dostal dokonce dobrou, protože se v naprostém šoku z výpadu rozhodčího utrhl z předváděcího vodítka, což výstavní pes nikdy nesmí udělat, jak pan Hořák vzápětí oznámil dychtivému publiku. Musím přiznat, že jsme čekali, že několik psích jedinců určitě kousne rozhodčího do nosu (číňánci to dělají i svým majitelům), ale nestalo se tak. Jeden chňapl na prázdno a jeden zavrčel, to bylo vše.

Já sama jsem se na posuzování pana Hořáka moc těšila. Měla jsem přihlášeny 3 psy. Je zvláštní náhodou, že Irwin ve třídě mladých psů -hairless byl podle katalogového čísla první z číňánků, a také byl jako zcela první posouzen. Heppy ve třídě šampionů fen - osrstěných zase naopak vše uzavírala. Jokime byla kdesi uprostřed. Protože vím, že má Irwin vyrovnanou a přátelskou povahu, žádnou zradu jsem nečekala, a tak, když pan Hořák v kleče proti němu vyrazil, nečekala jsem to, a tak mě ani nenapadlo pejska pevně podržet rukou, takže rychle ucouvl. Byl označen za sraba a moje chlouba a pýcha, 14-ti měsíční 6-ti násobný Vítěz plemene, byl potupen známkou VD 3. S naprosto vynikajícím posudkem, kde bylo psáno, že je vynikajícím představitelem plemene s nádherným pohybem, avšak vzhledem k tomu, že pes prokázal nejistou povahu, nelze zadat známku výborný. Tato laťka byla nasazena během celého posuzování naháčů. Až u pufíků bych řekla, že pan Hořák možná trochu polevil, čímž získali určitou výhodu. Nebýt první a mít šanci obhlédnout, jak posuzování tohoto rozhodčího probíhá, mladému pejskovi bych pravděpodobně přidržením couvnutí neumožnila a odešli bychom jistě šťastnější. Divím se však, že se nepoučili mnozí z těch, co šli po nás. 

Při posuzování Heppy jsem již vše obhlédla natolik, že jsem jí pevným stiskem ruky pod krkem udržela v nehybném výstavním postoji. Rozhodčí okolí nadšeně oznamoval, jakou má fenka nebojácnou povahu. A aby vše dokázal, zvedl jí do vzduchu a začal jí lehce nadhazovat v náručí. Heppy byla strachy tak ochrnutá, že se nezmohla na odpor a tím si zasloužila i CACIBa. Moji psi mají za sebou desítky výstav ve 14-ti evropských zemích a zažili jsme opravdu leccos. Mohu tedy zcela zodpovědně potvrdit, že posuzování tohoto rozhodčího je bezkonkurenčně originální. Nicméně přes počáteční veliké zklamání s mladým Irwinem, jsem byla opětovně nadšena show pana Hořáka, který se od vyprávění o naháčích dostal přes lipicány, oblečení i chov až k baroku. Navíc byl velmi přátelský a každého majitele psa s uděleným titulem políbil na tvář. Já jsem se dočkala dokonce 2x, za CAC a ještě jednou za CACIB. Určitě to byla velmi zajímavá zkušenost pro nás všechny, kteří nejsme na tak důkladné prověrky povahy zvyklí. Za kruhem ovšem bylo slyšet leccos a všichni neměli názor jako já. Je to jen věc zkušeností a náhledu na danou situaci. Doufám, že se s ním na nějaké další výstavě opět střetneme a přesvědčíme ho, že si zasloužíme lepší ocenění, než dnes potupně zadané VD.

16.6.2003 Ilona Dandanová

* Ch. Griffin Modrý květ splněny podmínky Českého šampiona. Blahopřejeme.

Výsledky: Ilona Dandanová, foto www.nahaci.cz