Mezinárodní výstava |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
CACIB - Brno - 8. února 2004 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
S termínem letošního únorového Brna padl další rekord u plemene čínský chocholatý pes. Přičinilo se o něj 68 přihlášených jedinců (40 hairless, 28 powderpuff), což je nejvyšší počet z jakékoliv dosavadní mezinárodní či národní výstavy v ČR. Více jedinců od jiných plemen bylo už jen 102 rhodéských ridgebacků, 74 bernských salašnických psů, 73 bíglů a 69 dlouhosrstých čivav. Při počtu 4046 psů na celé výstavě bylo číňánky vidět a jejich majitelům patří poděkování. Ačkoliv jsem si původně do Brna naplánovala jen "divácký a nákupní" výlet, všechno bylo nakonec jinak. Už při pohledu na soupis zúčastněných psů na internetu Kynologické jednoty ČR jsem byla docela ráda, že jsem své psy nehlásila (ono také nebylo proč, ale jet by klidně mohli). Sešla se totiž početně nevídaná konkurence a v některých třídách se dal očekávat vskutku lítý boj. Moje rozhodnutí, jet na výstavu bez psů, se postupně začalo ukazovat jako nejvýše prozřetelné. Po přestálém nachlazení a po pátečním moderování plesu v pražské Lucerně jsem přišla o hlas a v sobotu jsme měli doma neplánovaně "tichou domácnost". Ještě že psi slyší výtečně a moji naháčci se dají ovládat i šeptem a gesty. Aby drobných komplikací nebylo málo, v předvečer výstavy mi zavolala Stáňa Jansová. Nemocné dítko a útočná chřipka učinily i u nich doma své a vystavování Codyho z Haliparku bylo ohroženo. Je nabíledni, že jsem na prosbu o předvedení Codýska kývla, tím spíše že jsme spolu měli natrénováno z minulého víkendu v Budapešti. Jen pro jistotu a pro svůj klid jsem Stáňu upozornila, ať vzhledem ke všem okolnostem na žádný titul raději ani nepomýšlí. Usínala jsem v pohodě s tím, jak se pojedu dobře pobavit. Návštěvu výstaviště jsme s manželem zahájili dlouho plánovaným nákupem nezbytných výstavních potřeb na letošní výstavní sezónu. Však už začínáme za necelých 14 dní naostro. S cenným nákladem jsme se vrátili ke kruhu, pozdravili se se známými a přáteli a fandili všem předváděným naháčkům. U peruánů ani u jediného mexičana snad ani nemohlo dojít k překvapením. Konkurence ve třídách byla nulová a udělení BOB záleželo jen na vkusu paní rozhodčí a momentální situaci v kruhu. Kvalitu konkurence i předvedených psů ať si přeberou osoby k tomu určené, já jsem si svůj osobní názor i představu o příštím vývoji v chovu udělala. Trochu jsem ale zalkala nad předvedením některých psů. Zdá se, že peruánským naháčům budu muset věnovat speciální kapitolu ve svém seriálu o vystavování. Až mě svrběly ruce, jak by se mnohým dalo jednoduše pomoci, aby vypadali výrazně lépe. Dokud ale bude u těchto plemen chybět konkurence, asi se přílišného zlepšení a krásných fotek z výstavního kruhu nedočkáme, což je myslím škoda. Já osobně fandím všem pěkným peruáncům bez rozdílu. U číňánků bylo nač se dívat i nad čím přemýšlet. Jako obvykle začnu tím, co se mi líbilo. Bezpochyby krásný Enriuquello Avokaduh ve třídě dorostu, tři mladí hairless pejskové v čele s Kevinem Modrý květ, pěkné soutěžení Irwína s Truffaldinem stejně jako Gondoliera s Hopkirkem (mezi než se nakonec a překvapivě vklínil Lampion) a stíhal je dobře chodící Albi. U mladých HA fenek se mi hodně líbily Kiara i Effi, škoda jen, že Elizabeth ten den velká hala moc nesvědčila. U labutěnek jsem nejprve za kruhem objevila příští naděje, dva pejsky z chovu paní Postlové po Sampanovi Basta, a už se na ně těším do Ostravy! Ve třídě dorostu se sešli v těžké konkurenci velmi nadějní pejskové a z nich Harvi i podle mého názoru vévodil. Dvě skvělé osrstěné fenky se sešly v mezitřídě a to Fanny a Sabda, přičemž polskou fenku jsem rovnou tipovala na vítězku plemene. Nejen, že byla vynikající ve všech směrech exteriéru, ale měla i dokonale upravenou srst a výtečné předvedení (jen to zvedání na stůl za obojek a ocas nepatří mezi mnou propagované praktiky). Jestli mezi mnou vyjmenovanými krasavci není zrovna ten váš, nezoufejte. Není to proto, že by se nelíbil, samozřejmě je nejlepší a nejkrásnější, ale konkurence byla veliká a já se snažím dát vám příklady v tom, co jsem postřehla jako nejlepší. Bez inspirace nejlepšími se nelze nic dokonale naučit. O paní magistře Ovesné je známo, že kromě obvyklého hodnocení exteriéru vyžaduje také veselé předvedení psíka, vyznačující se především zdviženým ocáskem. Její povzbuzování pro majitele i psíky: "Vesele, jen vesele" s chutí také používám (snad se na mě nebude zlobit). Majitelé číňánků si v Brně docela zasportovali a užili si i dostatek předvedení v pohybu. Chvílemi se odvíjely situace jako vystřižené z našeho seriálu, věnovaného také výstavní taktice. K tomu, co jsem sledovala, mám jen jásavé zvolání pochvaly k pilným čtenářům: Výborně, pokračujte! Musím říci, že na mnohých majitelích bylo vidět, jakou pozornost článkům věnují a jak se svými psíky pracují. Konkurence u čínských naháčů je veliká, jejich počty na výstavách také a tak budou časem vyhrávat jen ti po všech stránkách nejlepší. Hladké dlaždice, kruh s jedním pruhem koberce napříč a dvě šedá dřevěná víka na ploše se staly pro některé začínající dvojice docela pastí, zatímco zkušení matadoři tyto nástrahy zvládli bez mrknutí oka. Díky všímavé a pohotové paní Dandanové, která lepenkou připevnila gumovou podložku ke stolu, se výrazně zlepšily podmínky individuální prohlídky pro všechny psy. Za všechny majitele jí patří náš dík. V soutěži o CACIB psů se sešel Irwin, Gondolier, Frozen Hot, Cody, Billy a Gin. Neptejte se mě, jak se Codýskovi povedlo v téhle konkurenci získat prvenství. V kruhu jsem pokaždé soustředěná jen na psa a na rozhodčí a kdyby za kruhem padaly trakaře, asi bych to ani nezaregistrovala. Vím jen, že Codýsek chodil hezky a v ruce jsem ho měla jen na kontrolně napjatém vodítku. V postoji dokonale splnil vše, co jsem po něm chtěla a na paní rozhodčí se pozorně podíval, kdykoliv se přiblížila. Předpokládám, že v poslední fázi rozhodování mezi líbivou a exteriérově vyrovnanou trojicí Irwin, Gondolier a Cody šlo už jen o detaily a Codýsek měl prostě víc štěstí. U fen byla k vidění ve finále o CACIB zajímavá sešlost: Carrie, Meluzína, Jašterica, Sabda, Claire a Selin Clio. Moje soukromé pořadí prvních dvou míst se shodlo s názorem paní rozhodčí. O vítězství polské fenky nemohlo být pochyb a tak se stalo, že oba CACIBy v našem plemeni padly do rukou labutěnek. Víte, že trvalo více než čtyři roky, než se oba CACIBy na jedné výstavě dostaly opět k labutěnkám? Naposledy k tomu došlo na MVP v Českých Budějovicích 10.10.1999, kde rozhodnutím W. Schickera z Německa získala BOB Ich. Gwendy od Zlaté Samanty a psí CACIB Ch. Benjamin Čin-Čin Pet (nad Ich. Cennem Modrý květ!). Však si přečtěte můj tehdejší komentář. Stojí za to i po čtyřech letech. Dvojitý zásah, ale na úrovni Národního vítěze, se povedl už jen 28.7.2002 v Mladé Boleslavi Eichirovi Powder Ankadi a Heppy Modrý květ. Soutěž o Vítěze plemene měla konkurenci v tomto složení: CAJC: Kevin Modrý květ (HA), Kiara Modrý květ (HA), Carbon Quantara Avokaduh (PP), Okrasa Alexa Lachesis (PP) a CACIB: Jch. Cody z Haliparku (PP) a Sasquehanna Sabda (PP). Maně jsem si vzpomněla na svou hlášku z vánočního setkání s přáteli v prosinci 2003: "Až teď dojezdím poslední půl rok s naháči, začnu se intenzivně věnovat propagaci labutěnek!" Pravda, netušila jsem, že s tím začnu tak brzy :)) Že by se pufíčkům opravdu blýskalo na časy? Z předvedené konkurence vyčnívali oba držitelé CACIBů, přičemž je dělí pouhý měsíc ve věku narození (je jim oběma něco přes dvacet měsíců a své tituly získali z mezitřídy!). V několikerém vzájemné porovnání v postoji i v pohybu (po kruhu i vedle sebe) znovu rozhodovaly maličkosti. Codýsek ale ví, kdy má zabrat. Zvedl hlavu, na můj lehký náznak vodítkem natáhl krok a ukázal, co zdědil po svém tatínkovi Akimovi Hvězda z Podmok - naprosto pravidelný a přitom plavný krok s pěkným rozsahem. Po roce a půl, od 28.7.2002 kdy na NVP v Mladé Boleslavi získal BOB Ch. Eichir Powder Ankadi, patří vítězství v plemeni opět labutěnce, tentokrát Jch. Codymu z Haliparku. Musím poděkovat manželům Jansovým za skvělou péči o tohohle věčného psího optimistu a Markétě Šimečkové za jeho předvýstavní načesání a úpravu. Týmová spolupráce se ukázala jako dobrá cesta k úspěchu. Když už jsem se probírala archivem výstav, objevila jsem pár zajímavostí. V roce 2003 na žádné české výstavě se zadáváním minimálně CAC (mezinárodní, národní, speciální, klubová) nezískala BOB labutěnka. V roce 2002 na KV v Lysé a na MVP v Litoměřicích na titul dosáhla Heppy Modrý květ, na NVP v červenci v Mladé Boleslavi již zmíněný Eichir Powder Ankadi, v červnu na MVP v Brně Arees Pupo-Haichi a v dubnu v Českých Budějovicích Sasquehanna Basta. S výjimkou Národní výstavy v Mladé BoIeslavi, kde titul Národní vítěz získala též labutěnka Ch. Heppy Modrý květ, byl protějškem labutěnce s titulem vždy jedinec variety hairless. Ještě o rok dříve, v roce 2001, získal třikrát BOB Ch. Elvis Modrý květ (MVP České Budějovice, letní Brno a SV Lysá nad Labem) a jednou v Mladé Boleslavi Ch. Heppy Modrý květ, která jako zatím jediná získala titul ze třídy mladých! I tento rok byli držitelé titulů opačného pohlaví vždy variety hairless. V roce 2000 na MVP v Budějovicích získala BOB Evita Modrý květ. Mezi labutěnky s titulem BOB patří i Beggy Modrý květ, která titul získala v roce 1998 a 1997, i Gwendy od Zlaté Samanty (1999, 1998 a 1997), ale tak daleko jsem systematicky do historie zatím nesahala. Stručně shrnuto: v letmém pohledu do ČR jsou nejúspěšnějšími labutěnkami Heppy Modrý květ, Elvis Modrý květ a Gwendy od Zlaté Samanty (s trojím titulem BOB z našich výstav). Titul vítěz plemene od roku 1999 do současnosti získalo deset různých jedinců osrstěné variety. Jedinou labutěnkou s titulem Best in Group (vítěz skupiny FCI) je až doposud Elvis Modrý květ. Zahraniční výstavy CAC a CACIB jsem příliš do hloubky neprohlížela, ale namátkou tu BOB získala 4x Ch. Giselle Modrý květ, 3x Heppy Modrý květ, 3x Ich. Angelika Nezkrotná markýza, 2x Bonifácio Avokaduh, 2x Arees Pupo-Haichi a 1x Evita Modrý květ a Chocco Chamberry od Zlaté Samanty. Je to pro vás výzva? Pokud ano, pak jsem jen ráda. Labutěnky mají neopakovatelné kouzlo a ve výstavním kruhu si zaslouží stejnou pozornost jako naháči. Za povšimnutí ještě stojí fakt, že mezi vítězi byli tři potomci psa Ch. Gingery´s Blackberry Dynomite a to Kevin, Kiara a Sabda, dva byli přímými potomky Ch. Gingery´s Krimson N Clover (Harvi a Heidy), tři jeho vnoučaty (Irwin, Carie a Ginn), předky v Polsku mají i vítězové tříd Enriquello Avokaduh, Gondolier Sasquehanna i Zholesk Selin Clio. Chválihodné bylo předvedení tří veteránek, z nichž se zejména Gwendy od Zlaté Samanty předvedla ve výtečné kondici (mimochodem je babičkou Codyho z Haliparku). Majitelé některých číňánků se tak mohli podívat, jaké předky mají v rodokmenu. Ať se vám daří a po několika zahraničních výstavách, které nás nyní čekají, se na vás i na vaše pejsky těším na Národní výstavě v Ostravě 21.3.2004. Posuzovala: Mgr. Božena Ovesná
(ČR) Čínský chocholatý pes osrstěný Peruánský naháč malý
Peruánský naháč střední
Peruánský naháč velký
* Pozn. pro naše čtenáře: Fotografie fen peruánského naháče Flor da Canela Delfino Can a Encantada Delfino Can byly staženy na žádost majitelky. 17.2.2004 - BY Mexický naháč - strandardní
Carbon Quantara Avokaduh splnil podmínky pro udělení Českého junior šampiona. Gin Čin-Čin Pet a Billy z Jasné hvězdy splnili podmínky pro udělení Českého šampiona. 8.2.2004 Libuše Brychtová |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|