Mezinárodní výstava - CACIB show |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Mladá Boleslav - Czech republic - 3. září 2006 / September 3rd 2006 |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
* The International dog show -
Mladá Boleslav - Interdog Bohemia Mezinárodní výstavu v Mladé Boleslavi jsem tentokrát absolvovala s pohledem z druhé strany. Nevystavovala jsem, ale po dvou letech jsem tu opět pracovala jako vedoucí kruhu. To proto, abych si znovu připomněla, jaké to je a nasbírala další zkušenosti do článků, které pro vás píšu. Jsem vděčná pořadatelům výstavy, že jsem mohla dva dny pracovat pro jednoho z nejzkušenějších rozhodčích, pro pana Hanse Müllera. Po Litoměřicích 2004, kdy jsem měla tuhle čest poprvé, jsem si přála setkat se s ním znovu u nějakých dalších plemen. Povedlo se a tak mám hlavu plnou nových zážitků a ohromných zkušeností z výstavního kruhu, které vám budu postupně předávat v naše seriálu o vystavování. Je ale pár věcí, které bych ráda zmínila hned. Předně bych ráda poděkovala všem majitelům flat coated retrívrů, golden retrívrů psů a bernských salašnických psů, kteří v sobotu a v neděli vystavovali právě u tohoto rozhodčího. Byli výteční i když to neměli snadné, protože konkurence byla početná a nároky pana Müllera na kvalitu předvedených psů odpovídali jeho zkušenosti se světovým chovem všech těchto plemen. Ne nadarmo jsem ráno všem vystavovatelům popřála hodně štěstí a připomněla jim, že štěstí mají už vlastně v tom, kdo je posuzuje. Je mnoho majitelů psů, kteří za posudkem od takové kapacity mezi rozhodčími cestují stovky kilometrů. A naši majitelé ho teď měli možnost potkat v Mladé Boleslavi (naposledy byl u nás v Litoměřicích v květnu 2004 a v únoru 2005 v Brně). Současně jsem jim ale kladla na srdce, že nemají být zklamaní z velmi dobrých známek, protože hodnota jejich posudku je daleko vyšší. Při našich četných cestách po evropských i světových výstavách vídám pana Müllera posuzovat různá plemena poměrně často a tak vím, že výbornou od něj dostanou jen jedinci, kteří odpovídají jeho představě o ideálu plemene. Nejinak tomu bylo i v Mladé Boleslavi u zmíněných plemen. Vítězům ještě jednou blahopřeji a všem, včetně pořadatelů výstavy, děkuji za to, že si pan Müller odvezl z České republiky dobré dojmy. To je pro obrázek naší země v zahraničí důležité. Až budete příště na výstavě, zkuste si představit obyčejný den posuzovatele exteriéru. Budíček v hotelu nejpozději na půl sedmou (spíš ale na šestou), v sedm snídaně. Mnozí čeští posuzovatelé přijíždějí autem rovnou na výstavu, čili přidejte řízení auta a cestu. O hodinu později už odjíždí od hotelu autobus či auto, které odveze posuzovatele na místo výstavy, kde je čeká nezbytná ranní porada rozhodčích, někdy ještě s malým občerstvením před celodenním posuzováním bez pauzy. Jak jsem si všimla, oficiální zahájení výstavy v hlavním kruhu s představením rozhodčích se u nás zatím nedělá. V zahraničí obvykle ano. V devět hodin zahajuje posuzování v kruzích. Rozhodčí má k ruce zapisovatele a vedoucího kruhu, někdy zaučuje hospitanta, je-li to třeba, má tlumočníka. Posudky se píší v jazyce, který si rozhodčí zvolí (mám na mysli zahraniční rozhodčí), protože svým podpisem stvrzují správnost znění posudku a musejí mu rozumět. Při psaní posudků se průměrný počet posouzených psů pohybuje kolem 20 za hodinu. Rychleji nelze prohlídku psů a jejich ocenění evropským systémem zvládnout (ještě existuje anglický systém bez písemného hodnocení). Finálové soutěže začínají v Boleslavi ve 14.30 a do té doby musí být doposuzováno. Posuzovatel většinou shlédne celou třídu v postoji (ty více početné si obvykle rozdělí na víc menších skupin) pak společně v pohybu. Každého psa individuálně prohlédne: typ, tělesný rámec, skus, zuby, hlava, proporce, jednotlivé detaily. V pohybu tam a zpět, někdy ještě jeden kruh navíc. Výstavní posudek se diktuje nad psem ve výstavním postoji psa. Kromě formulace posudku každého jedince probíhá opakované srovnávání nastoupené konkurence. Jasného favorita může vyřadit zjištěný zásadní nedostatek, pořadí se změní předvedením v pohybu, nežádoucím projevem povahy a podobně. Celou dobu musí být rozhodčí soustředěný na svou práci. Pokud jde všechno ideálně a personál v kruhu je zkušený, má rozhodčí polovinu starostí. V opačném případě musí ještě dohlédnout na správné zadávání titulů nebo si volat psy do kruhu sám. Ale to je opravdu extrémně špatná situace, jaká se vidí málokde. V Boleslavi vše bezvadně fungovalo, včetně vybavení kruhů, zkušeného personálu a pravidelné nabídky občerstvení. I tak to byly pro všechny náročné dny. Vžijte se do pocitů posuzovatele, který ke každému psu dojde, prohlédne ho, přitom si až 80x za den přidřepne k prohlídce každého psa hmatem, posoudí ho v pohybu, kdy se obvykle musí přesunout jinam, aby něco viděl, minimálně 3x s každou třídou obejde kus kruhu. Kromě psychického vypětí a soustředění je to i slušný fyzický výkon. K tomu musí být milý, trpělivý a tolerantní. Ke všem a celý den. Po čtyřech hodinách práce bez odpočinku (někdy ale trvá posuzování daleko déle) má konečně čas na pauzu a na oběd před tím, než se účastní finálových soutěží. Tady ho někdy čeká, někdy nečeká, další posuzování. V každém případě je v kontaktu s kolegy rozhodčími i s vystavovateli a je veřejně činnou osobou pod drobnohledem diváků i vystavovatelů. Dokud neskončí výstava, je vlastně neustále v práci. Pak následuje obvyklý oficiální program pro sbor rozhodčích s večeří (právě při téhle příležitosti se "dělá" kynologie, předávají zkušenosti, informace a plánují další akce, zprostředkovávají se pozvání na další výstavy, nemluvě o případných pracovních schůzkách různých kynologických činovníků). Denní program končívá kolem půlnoci a ráno v šest znovu budíček... Píšu vám to proto, abyste mohli na práci rozhodčích pohlédnout i z druhé strany než jen tak, že vám dělají naschvály zadáním pro vás nepřijatelného ocenění (to znamená výborná 1 bez titulu a níž... ). Zatímco běžný vystavovatel stráví výstavu čekáním na posouzení svého psa, nákupem chovatelských potřeb, jídlem, sledováním posuzování jiných plemen, povídáním s kamarády a pak případným čekání na finálové soutěže, rozhodčí pracuje celou dobu. Věřte mi, že nejlepší posuzovatele jejich práce opravdu baví, přistupují k ní nesmírně zodpovědně a se zaujetím pro věc. Poznáte je podle pěkného vztahu ke psům i vystavovatelům, podle klidného projevu a vystupování, ze kterého čiší jistota. Osobně jsem přesvědčená, že rozhodčího prozradí to, jak se psů dotýká, jestli je pohladí, podvědomě přátelsky popleskají, komunikují s nimi pohledem i mimikou, jsou v kontaktu s jejich psí osobností. Mívají cit pro každého jedince, odhad temperamentu a smysl pro vidění detailů v jednom celku. To všechno jste podle mého mohli u mnohých rozhodčích v Boleslavi vidět. Nevím jak vy, ale já toho mívám po výstavě kde "jen" vystavuji docela dost. Domů se vracím unavená z cestování, bolí mě nohy a záda, mám hlad, žízeň nebo obojí a chce se mi hlavně spát. Po zaopatření psíků a naplnění vlastních základních životních potřeb konečně padám do postele a do rána spím jako když mě do vody hodí... Ze zahraničních výletů nebývám ve své kůži ještě dva dny po té. Ale to už nás zase láká další zajímavá výstava... Kdyby vás také napadlo vyzkoušet si, jaké to je "na druhé straně", přihlaste se výstavnímu výboru s nabídkou své práce ve výstavním kruhu. Pokud dobře píšete na psacím stroji, můžete dělat zapisovatele, jste-li navíc jazykově vybavení světovým jazykem můžete po několikerém zaučení pracovat i u zahraničního posuzovatele. Jen si dovoluji podotknout, že jazykové vybavení v tomto případě znamená ovládat správně i odbornou kynologickou terminologii a ne se umět bavit o počasí, rodině a prohlídce města. Měli byste znát zpaměti barvy zadávaných stužek, titulů a kartiček, měli byste vědět, jak se v tom kterém plemeni zadávají tituly v intencích FCI. V kompetenci práce vedoucího kruhu je pak dění ve výstavním kruhu, kontakt s vystavovateli a jejich informování, veškerá spolupráce s rozhodčím (v případě zahraničního samozřejmě v cizím jazyce), shromáždění a nastoupení tříd, kontrola účasti, evidence nepřítomných, kontrola zadaných titulů, zápis ocenění na tabuli, veškerý servis pro posuzovatele i vystavovatele ve výstavním kruhu (u zahraničního rozhodčího i mimo něj v rámci dění na výstavě), znalost výstavního řádu FCI, ČMKU a programu výstavy, kompletace posudkových listů, kontrola správnosti zápisu všech ocenění a odsouhlasení s knihou rozhodčího. Jsem si jistá, že řada vystavovatelů by po takové osobní zkušenosti pohlížela na dění na výstavách s výrazně větší tolerancí. Mimochodem mladoboleslavští organizátoři mě opět mile překvapili. Jejich výstava se blýskla nejen zajímavými jmény zahraničních rozhodčích. Prezident FCI chválil pěkný areál, výzdobu květinami i vlajkami FCI, ČMKU (ty byly opravdu dobře viditelné a nepřehlédnutelné) a evropských zemí, ocenil velký přípravný kruh, výstavní kruhy i zkušený personál. Já jsem mimo jiného zaznamenala výborný nápad v podobě prken vedle schodiště vedoucího od dráhy k výstavní kanceláři, po kterých se daly vytlačit a svézt klece se psy. Výtečně! Mladá Boleslav kráčí stále vpřed, její realizační tým je skvělý a spolehlivý a to je moc dobře. Tak si jen přejme, aby nasazená laťka vydržela, aby se naše výstavy i nadále skvěly tak zvučnými jmény rozhodčích a aby sem přijíždělo více zahraničních vystavovatelů. Takové konkurence je nám moc potřeba! K tomu je ale nezbytné ještě více spolupracovat se zahraničními kynology, dostat naše propozice na zahraniční výstavy, propagovat naše výstavy v zahraničních médiích a na internetu. Tudy vede cesta do otevřené kynologické Evropy, stačí jen se po ní vydat... nashledanou příští rok v Mladé Boleslavi na Krásné louce! Ale předtím si ještě zavystavuji letos v listopadu v Praze v Letňanech na speciální i na mezinárodní výstavě...
Rozhodčí / Judge:
Mrs. Zdena Jílková (CZ
- Czech republic)
Čínský chocholatý pes osrstěný - Chinese Crested Dog - Powder puff
Perro Sin Pelo del Perú Small
Perro Sin Pelo del Perú Medio
Perro Sin Pelo del Perú Grande
03.09.2006, text: L. Brychtová. foto: © Hanuš Brychta |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||