Zahraniční výstavy 2002

Budapešť  - Maďarsko - 2x CACIB + KV ATK - 12. a 13. října  2002

Tři výstavy za jeden víkend - to je výsledek nápaditosti i souhry maďarských pořadatelů mezinárodních výstav a výboru ATK klubu. Pravidelní návštěvníci našich stránek si jistě vzpomenou na moje povídání o loňské podzimní výstavě ATK (reportáž ZDE) a také o její jarní klubové podobě (reportáž i fotografie ZDE). Obě akce mě nadchly a tak jsem byla moc zvědavá, zda se podaří organizátorům vymyslet něco, navíc. Povedlo se, jak zjistíte vzápětí. Vezmeme ale náš víkend po pořádku.

V pátek ve 16 hodin opustila Prahu naše obvyklá sestava (já a manžel, Akim s Gessi a Arny jako pozorovatel) rozšířená o stálou spolucestující Lucku s její fenkou shih-tzu a tentokrát také o Markétu Šimečkovou s Francescou. Na jedno vozidlo typu Octavia kombi bylo nás i zavazadel tak akorát. Po dálnici pršelo, u Jihlavy klesla teplota na tři stupně a hodinu nás zdržely dvě kolony aut zaviněné autohaváriemi. (To by jeden neřekl, že to v dešti klouže!) Vidina včasného příjezdu do Budapešti rychle vzala za své. Ani sychravé počasí nám jízdu nijak neulehčilo a výhled na noční osvětlené maďarské velkoměsto se v lijáku nekonal. Jediné, co nám udržovalo náladu, byla jistota, že zaručeně vystavujeme v hale. Do usínání ve vyhřátém hotelovém pokoji nám bušil déšť svou ukolébavku až po půlnoci.

Ráno začínalo, snad už tradičně, drobnými katastrofami. Nejdříve jsem zjistila, že jsem si doma zapomněla hřeben, bez kterého na své hlavě kloudný účes prostě nemohu vytvořit. Pak jsme nemohli najít obojky a venčící vodítka, takže jsme psíky táhli nejen do deště, ale ještě ke všemu provizorně na vodítkách výstavních! Ranní venčení v neustávajícím lijáku, spíše šlo o nechtěné koupání v parku, nás vzápětí donutilo psy znovu vyšamponovat a vyfénovat do sucha. Nad šálkem kávy s mlékem jsem si u snídaně říkala, že jestli platí pořekadlo: čím hůře, tím lépe, pak dnes asi vyhrajeme BIS! Svorně jsme pak lkali nad tím, jak nemáme rádi uplakané depresivní podzimní sychravo a vlhko. Nicméně, venku nás nečekal líbezně prosluněný podzimní den, ale nakládání věcí a přesun Budapeští ve slušně větrném lijavci. Manžel mi našel hřeben a já zase psí vodítka. Můžeme vyrazit.

Na výstavišti HUNGEXPO jsme, bez zaváhání při průjezdu městem, zastavili před půl devátou. Malinký problém vznikl pří parkování. Představa místních hlídačů, že budeme klece s pěti psy vláčet v šíleném dešti asi 500 metrů k hale, se nám vůbec nelíbila. Nakonec, díky vytrvalosti a nápaditosti mého muže, jsme zaparkovali tak, jak nejblíže to šlo. Přesto jsme ke kruhu dorazili zmáchaní, vydatně navlhlí a prochladlí.  Děkovala jsem za nápad, nabalit sebou tentokrát nejen fén, ale i 20 metrů dlouhou prodlužovačku. Na výstavišti se hodila oba dva dny, protože každé venčení znamenalo vrátit se zpět mokrý jako hastrman a přivést sebou psíky v podobě vodníků. Elektrická zásuvka, umístěná na železobetonovém sloupu, byla naštěstí dosažitelná ze židle a proud byl do sítě dodáván nepřetržitě. Celou halu C2 měla, díky promyšleným přípravám organizátorů, vyhrazenou jen plemena IX. skupiny FCI, tudíž jsme se nemuseli nikam stěhovat ani na odpolední výstavu ATK. Finálové soutěže mezinárodní výstavy probíhaly přímo v sousední hale, od které nás dělily jen skleněné dveře, čímž i vítězové bez problémů stihli obě výstavy v jeden den. Plocha v kruzích "naší" haly byla celá pokrytá silným kobercem, takže hlavně číňánkům nebyla zima od tlapiček a vůbec se při předvádění netřásli, i když venku, za okny prosklené haly, byla slušná zima. V kruzích nechyběly výsledkové tabule, ani stoly pro posuzování malých plemen. Sobotní kruhy, i ty na CAC výstavu, byly jemně řečeno "nevelké", zato v neděli jsme si polepšili (bylo méně přihlášených psů). Jestli se ptáte, jak se podařilo skloubit dvě různorodé výstavy (mezinárodní a CACovou) v jeden den, pak je váš dotaz na místě. Organizátoři se domluvili tak, že odpolední výstava začne ve 14 hodin a pokud se posuzování protáhne přes začátek finále výstavy mezinárodní, bude před finálem IX. skupiny FCI přerušeno tak, aby všichni vše stihli. CACová výstava tak pokračovala po vyhlášení BIS výstavy mezinárodní. Ani tentokrát nezapomněli organizátoři z ATK klubu na hladové vystavovatele a po 20. hodině rozdávali sáčky se slaným i sladkým pečivem každému vystavovateli (láhev pití, sponzorský dar, katalog a nádherný povýstavní katalog z jarní klubové výstavy s barevnými fotografiemi vítězů jsme dostali už při hlášení prezence). Už zcela samozřejmě byla hala vyzdobena květinami, stoly pokrývaly zdobené ubrusy a květinové ikebany, moderátor mluvil na mikrofon, vítěze doprovázela hudba a fanfáry a v závěru byla slosována katalogová čísla o hodnotné ceny v tombole (Gessi získala pískacího slona, Akim 3 kg a Francesca 5 kg pytle s krmením). A to nehovořím o pohárech pro každého držitele CAC (byl stejně velký, jaký dostali Vítězové speciální výstavy v Telnici), o velikém poháru za titul BOB a o metrových zlatých amfórách pro finalisty na stupních vítězů! K vidění byly i nádherné poháry na jarní výstavu v příštím roce. Vyznamenali se také organizátoři mezinárodní výstavy, protože Akim za druhé místo o ve skupině získal 5 kg krmení i velký pohár, který váží snad dvě kila. Rozhodně patří v jeho sbírce k největším. A snad ještě perličku: vůbec poprvé se stalo, že Akim i Gessi získali BOB ve stejný den a oba zabodovali i ve finálové soutěži. Tomu se říká klika.

Všechny tři výstavy se těšily pěkné účasti našeho plemene a bylo nač se dívat. Abyste měli snadné porovnání, sepsala jsem výsledky vedle sebe. Z nich je myslím vše podstatné viditelné na první pohled. Většinu zúčastněných psů z mých reportáží znáte. Za zmínku však určitě stojí dvě velmi pěkné fenky ze třídy štěňat, které z Ameriky dovezla paní Thoma. Myslím, že patří k tomu vůbec nejlepšímu, co se v jejím "kolektivu" číňánků právě nachází. Jak jsem předpověděla už v létě, Lovely Boy od Chlpíků roste do krásy a vliv tatínka Doyela Modrý květ je nezpochybnitelný. Stejně pěkně se předvedl další americký import, pejsek - labutěnka - Quantara Whisper at Bonita Barbory Vaculíkové ze Slovenska. Pokud všechno dobře dopadne, budeme mít po něm v listopadu 2002 v ČR první odchov štěňátek v ch.s. Avokaduh u pí Hudákové v Ostravě. Konalo se i další očekávané setkání dvou šampionů, Akima a Cocose. Na sobotní mezinárodní výstavě však paní Thoma nastoupila do kruhu až po zadání titulu Akimovi a tak byl její psík posouzen rozhodčím jen orientačně a bez zápisu ocenění. Na odpolední CAC výstavě i druhý den na výstavě mezinárodní už oba psi soutěžili zcela regulérně. Mezi fenkami se žádné velké překvapení čekat nedalo. Francesca potřebovala alespoň jednoho CACIBa na splnění interšampiona a její konkurence jí to nijak neztížila. Navíc "Fanynka" oba dny předvedla výtečné výkony a v pravý okamžik skvěle zaskočila za Gessinku, kterou sužovala hormonální bouře doprovázená nastupující falešnou březostí. Jen v sobotu večer Gessi zabodovala, neboť čas obvyklé večeře v době posuzování Alpok-Adria poháru udělal své. Ať se na výsledky dívám z jakékoliv strany, vychází mi jednoznačný úspěch českého chovu v rukách českých majitelů. Kromě mladého hairless psíka "of Honeycroft" byli všichni držitelé CACIBů a BOB českého původu, bez ohledu na jejich současné majitele, což je stejně jen Rakousko a 2x ČR. Inu, nastupující generace to nebude mít snadné.

Ze tří posuzovatelů jsem před výstavou neznala jen slovinského rozhodčího, jménem Zeljko Gajic. S Cristianem Stefanescu se moji psi seznámili minulý víkend (na Evropském poháru v Aradu) a pana Nigla znám od vidění dlouho z mnoha rakouských výstav. Posuzoval i letošní klubovou výstavu KCHN (výsledky ZDE). Na sobotní dopolední mezinárodní výstavu vešel do kruhu poměrně vysoký, pohledný a dokonale upravený muž, v pěkném obleku, s kravatou a uhlazeným chováním. Posuzoval klidně, s přehledem, s jasnými gesty a měl o svém vlastním názoru zjevně jasno. Myslím, že až budete chtít vyrazit k někomu nestrannému, vyberte si jeho. Nic vám neodpustí, posoudí psy bez ohledu na to, kdo je na druhém konci vodítka a za vítěze vybere toho, kdo se jemu osobně bude nejvíc líbit. Akim měl určitě štěstí, že mu svým předvedením "na volno" padl do oka. Na odpolední CAC výstavě se obě variety posuzovaly odděleně a odděleně dostaly i BOB. Zatímco u labutěnek nebylo o vítězce pochyb (Jasněnku mohl podle mě ohrozit jen americký psík Quantara), u naháčů bylo veselo: You´re my Man, Akim, Brenthill, Francesca a Gessi. Po poměrně náročném rozhodování se nakonec v soutěži o titul vítěze Best in Show celé výstavy sešla Jasněnka s Gessi. V předvedené početné konkurenci vítězů jednotlivých plemen považuji výsledné šesté místo Gesky za vynikající. V neděli ráno jsme se nemohli s mnohými kolem kruhu shodnout, který pes paní Thoma tentokrát dostane BOB. Se svým tipem na vítězství Brenthill v dané konkurenci jsem zůstala skoro osamocená, ale po výsledku z Telnice to byl nakonec správný odhad. Nedělní bilanci úspěchů psů z naší výpravy báječně doplnila i Lucka se svou shih-tzu, která též získala třetí CAC a ten den i CACIB. Za všeobecné spokojenosti jsme odjížděli domů nezvykle brzy (na finálové soutěže musela čekat rakouská ekipa) a cestou jsme se bavili zjištěním, jaké poklady v našem autě vlastně vezeme. Všichni čtyři naši psi (Arníčka počítám za diváka) získali na všech výstavách CAC, tři z nich alespoň jeden CACIB (Akim a Francesca dva), dva psi si vezli BOB včetně finálového umístění. No uznejte sami, není to nádhera dovézt do Čech tolik titulů? Když k tomu přidáte záběry a rozhovor pro maďarskou televizi, fotky vítězů do časopisů i na internet a hezké dojmy pro diváky, vyjde vám nepřehlédnutelná propagace našeho plemene i naší české zemičky. Příští týden vyrážíme do švýcarského Lausanne, 11.11. do Paříže, moji psíci 16.11. a 17.11. do Záhřebu a všichni pak ještě 8.12. do rakouského Welsu, kde zřejmě zakončíme letošní výstavní sezónu. Ať se vám zatím daří.

Čínský chocholatý pes - Chinese Crested dog
(na CACIB výstavách variety společně, na CAC výstavě odděleně + 2x BOB!)
(on CACIB shows hairless x powderpuff judged together, on CAC show separately)

Posuzovali - Judges:
 12.10. - CACIB Budapešť: Zeljko Gajič (Slovinsko - Slovenia)
12.10. - CAC Alpok Adria kupa Budapešť: Cristian Stefanescu (Rumunsko - Romania)
13.10. - CACIB Budapešť: Helmut Nigl (Rakousko - Austria)

(Vysvětlivky: XXX - nebyl do dané třídy přihlášen, neúč. - byl přihlášen, ale nezúčastnil se, BIG - soutěž o vítězství ve skupině FCI, BIS - soutěž o vítězství celé výstavy, HPJ - vítěz mladých Hungaria Prima Junior je jako náš CAJC)

Splněné šampionáty:
Titul Maďarský šampion mladých splnila Brenthill Gavany´s Bohemia.
Titul Maďarský šampion splnila Ich. Gessi Modrý květ.
Titul Maďarský Grand šampion splnila Ich. Gessi Modrý květ a Ich. Akim Hvězda z Podmok.
Titul Maďarský Show šampion splnil Ich. Akim Hvězda z Podmok.
Titul Interšampion splnila Ch. Francesca Modrý květ.

Hodnocení:

• Vzdálenost: něco přes 500 km od Prahy, cesta po dálnicích, v pátek kolony

• Prostor: výstaviště HUNGEXPO, prostorné světlé haly (C2), některé tmavé (C), jiné dost nevlídné (F). WC zdarma, čisté, pravidelně uklízené, převlékání bez problémů (jen od našeho kruhu bylo daleko - přes celou halu C). Možnost venčení psů venku dostatečná, při dešti v hale psí WC s pilinami, ale jen malé.

• Kruhy: velikost v sobotu malá, v neděli při menším počtu psů vyhovující. Vybavení kruhů standardní, výsledkové tabule s papíry na výsledky, upravovací stůl k posuzování malých plemen. 

• Ceny: kartičky a potištěné stužky s poutkem za ocenění i tituly, CACIB a BOB ozdobná šňůra s bambulkou. Středně velký pohár za BOB po účasti ve finále. Pěkné velké poháry pro první tři po umístění ve finálové soutěži + pytel krmení. Personál dával věci na stupně pěkně v rytmu hudby pro nástup finalistů. 

• Klady: dostatek místa na parkování, solidní řada prodejních stánků, možnost místního občerstvení dobrá (v hale C žádná, muselo se do pavilonu F). Katalog na každý den. Výstava ATK organizačně vynikající, se skvělými cenami pro vítěze, tombolou atd. 

• Zápory: při otevřených protilehlých dveřích v hale průvan a chladno. 

14.10.2002 - L. Brychtová, foto p. Klima, H. Brychta