|
 Výjezdem do švýcarského Lausanne jsem s našimi
psíky začala vystrkovat růžky směrem "na Západ", kam plánujeme
řadu výjezdů příští rok. Protože mám nezapomenutelné zážitky na nádhernou
světovou výstavu v Bernu, byla jsem zvědavá, jak vypadá "normální"
švýcarská výstava se zadáváním CACIB. Až dva dny před naším odjezdem
jsem mrkla do mapy a začala si připravovat cestovní itinerář. A teprve
tehdy mi došlo, jaká dálava nás vlastně čeká. Od té chvíle jsem uvažovala
o tom, jak mě vlastně napadlo, psíky do Lausanne přihlásit, ale nic jsem
nevymyslela. Ani Akim, ani Gessi nepotřebovali žádný zdejší titul a Arník
s námi cestoval jen na výlet.
V pátek v půl druhé odpoledne jsme vyrazili na
téměř 1000 km dlouhou cestu. Se štěstím jsme se vyhýbali všem "stau"
v Německu (v protisměru jsme u Ulmu viděli kolonu po autonehodě dlouhou 25
km!) a po 23 hodině jsem vjeli do Lausanne. Během několika hodin jsme přejeli z jednoho
Evropského města kultury (z Prahy) do druhého (Lausanne). Cestou pršelo,
lilo i bouřilo, teplota kolísala od 10 do 3°C. S mapou na klíně a potmě
jsme dalších téměř 45 minut bloudili městem a v uličkách hledali náš
hotel. Už jsem si připadala jako bludný holanďan, když jsme konečně
trefili správný vjezd do úzké jednosměrky a zastavili před hotelem. Do třetího
patra nás odvezl výtah, v malinkém útulném pokojíku s kuchyňkou
a koupelnou nás uvítalo příjemné teplo, na stole nás čekal dárkový balíček
ovoce i sladkostí pro hosty včetně písemného osobního přivítání od ředitelky
hotelu. Rychlovarná konvice nám během chvíle vyčarovala teplý čaj a jeho
vůně nás během chvíle ukolébala k zaslouženému spánku.
Silná švýcarská káva nás v útulném prostřední
podkrovní jídelny probudila k životu. Mně nadchl kompot z čerstvého
ovoce a dobrá snídaně. Švýcaři se vskutku nijak neodbývají. Ranní cesta
k výstavišti byla snadná. Jednak už bylo světlo, a jednak je zdejší
komplex "Beaulieu" značen jako místní významný objekt. Se štěstím
jsme v 8.04 vjeli do podzemních garáží (jak jsme slyšeli, někteří další vystavovatelé měli
po zaplnění tohoto parkoviště problémy s parkováním, pokud nechtěli jet
s věcmi ze vzdáleného venkovního parkoviště). Vzápětí se ukázalo, že
z parkoviště vede do haly jen nákladní výtah, který ovšem není v
provozu. A my jsme se divili, proč výjezdem z garáží tlačí své klece
mnozí vystavovatelé. Čekalo to i nás. Vstup do haly byl možný jen po schodech nebo
venkem, přes nádvoří s vodotryskem. Hned u dveří visely velké přehledně tištěné plánky
výstaviště, čitelný rozpis kruhů i jejich umístění. Veterinární prohlídka
spočívala v překvapení zvěrolékaře nad tím, že vidí tři naháče. Katalog obsahoval 12 jmen číňánků, s pěknou konkurencí v
obou třídách šampionů. Usídlili jsme se u kruhu, který byl přístupný ze dvou stran - ze předu a z boku. Na další straně byla zeď a na čtvrté
sousední kruh. Protože měla paní Kavcic celkem 12 plemen, přičemž číňánci
byli až předposlední, měli jsme před sebou dlouhý den. A to jsme ještě
netušili, že posuzování v našem kruhu začne o více než hodinu později,
rozhodčí bude až do 13 hodiny chybět zapisovatelka, takže si vše bude psát
sama, a naše posuzování skončí před 16. hodinou, když už hodinu a půl
poběží závěrečné soutěže. Naštěstí jsem nehlásila pár. Procházka
po výstavní hale byla nebývale poučná. S chutí jsem ve volném čase sledovala práci řady
rozhodčích, včetně několika, na které určitě nezapomenu.  Jedním z nich
byl pan Barrie Croft z Velké Británie, který posuzoval bobtaily. Ve smokingu,
usměvavý, noblesní a evidentně věci znalý. Strávila jsem u jeho kruhu téměř
hodinu. Občas jsem pokukovala i do kruhu vedlejšího, kde posuzoval švýcarský
rozhodčí českého původu Jan Nesvadba, rodák z Kroměříže. Jeho mnohé
velmi zajímavé články si můžete přečíst i v našem kynologickém tisku.
Zaujal mě také francouzský Jean Blangino, který posuzoval pudly. Když jsem
viděla jeho styl posuzování, zejména u královských pudlů, nevěřila jsem
svým očím. Majitelé i psi si s ním opravdu užili, neboť na psy obkročmo
nasedal, aby jim v předklonu prosahal partie předních končetin, hrudníku i
hřbetu. Současně tak testoval i povahu, neboť každému psu sjela jeho kravata
před čumák, když se nad něj sklonil. Tu a tam jsem objevila osůbky, které jako by z oka vypadli
některým našim posuzovatelům, a připadala jsem si chvílemi jako doma
v Čechách.
Horní patro haly patřilo celý den soutěžím v agility. Dvě těsně sousedící
plochy s různými parkůry, kvalitní speciální koberec a vcelku neváznoucí
průběh - takový dojem jsem si odtud odnesla.
|
|
|
|
|
Jean Blangino a
jeho postoj nad pudlem. |
Nic mu neuniklo,
nevynechal ani délku ocasu. |
Zuby kontroloval
vsedě a odtud diktoval posudek. |
Ale bylo-li třeba,
ke psu si i klekl. |
Tohle asi často
neuvidíte, ale víte, na co psa připravit. |
U našeho kruhu jsem si stačila popovídat se všemi
vystavovateli a chovateli číňánků. Vedle nás seděla paní Mally, jejíž
číňánci v. Teufelchen patřili k zakladatelům našeho chovu. Paní Burrus
jsem potěšila fotografiemi "J" vrhu Modrý květ, které mi svěřil
pan Pospíšil. Její hairless pejsek Jokima Je Parlezainglaize je otcem právě
těchto štěňat. O chovu číňánků jsme povyprávěly s oběma majitelkami
z Polska a všichni vzájemně jsme se těšili na soutěž. V pozdním
odpoledni zahájila třída šampionů psů. Můj osobní tip na vítěze zněl
Orca, avšak názor příjemné a usměvavé paní rozhodčí byl jiný. Výsledná
situace ve třídě mě nepřekvapila, ale v lehkém šoku se zdáli být švýcarské
chovatelky i diváci. Všichni to dali patřičně najevo a
dle jejich reakcí nebylo k
nesouhlasnému pískotu daleko. Přitom paní Kavcic
posuzovala ostatní plemena bez sebemenšího zaváhání a vybírala vždy nejhezčí jedince,
kterým jsme tleskali. Třída otevřená dopadla podle očekávání,
powderpuff Duke Sub Divo je moc pěkný pejsek a veselo nastalo znovu při zadávání
CACe a CACIBa. Jak jsem zevnitř kruhu sledovala (byla jsem tam připravená s
Akimem do soutěže o res. CACIB), po jeho udělení se zpoza kruhu ozvaly i výkřiky
nesouhlasu, které se vystavovateli Cocose pranic nelíbily. Mezi mladými
fenkami nebylo s ohledem na předvedenou kvalitu téměř co řešit, a hned vzápětí
se čtyři šampionky sešly pěkně v jedné třídě. Geska ve vrcholném stádiu
falešné březosti dělala co mohla, ale na rovinu řečeno, její bezvadná výstavní
kondice i nálada vypadá poněkud jinak. Mezi fenami byly výrazné typové i
detailní rozdíly a záleželo jen na tom, co si rozhodčí vybere. Z výsledné
sestavy pro udělení BOB: Cocos, Brenthill a Bumblebee bych já osobně volila
švýcarskou fenu, ale protože karty byly zřejmě rozdány od začátku, švýcarské
chovatelky za kruhem nad zadaným titulem už neomdlely, ale jen znechuceně mávaly
rukama a obracely oči v sloup.
Našim
psíkům jsme za odměnu dopřáli podvečerní
výlet do přístavu, proběhnutí po pobřeží zdejšího krásného jezera s
výhledem na sluncem ozářené Alpy a my s manželem jsme si libovali, jak máme
dnes protekčně krásné počasí. Zanedlouho zapadající sluníčko obarvilo
psům vlásky do růžova a nám poskytlo velkolepou podívanou na zasněžené
vrcholky velehor. Cestou zpět jsme mezi jachtami objevili jednu, která svým
jménem vystihla charakteristiku tohoto dne. Jmenovala se Paradoxe.

|

|

|

|

|
Po deštivém pátku
následovala slunečná sobota. |
Podvečerní
procházka v přístavu. |
Voda v jezeře
je průzračně čistá. |
Bylo tu nádherně! |
Naháčci
chytali každý sluneční paprsek. |
Už ze soboty jsme věděli, že v neděli půjdeme
na řadu jako první. Nic mi nemohlo udělat větší radost, protože nás čekal
příjemně brzký odjezd z Lausanne, díky kterému uvidíme i kus Švýcarska
ve dne. Náš kruh byl tentokrát ze dvou stran ohraničen stěnou a ze třetí
sousedním kruhem, takže místo k sezení zbývalo na jediné straně a ještě
ke všemu do hlavní uličky mezi kruhy, kudy stále proudily davy návštěvníků
i diváků. Pejsky jsem, jako vždy, nechala oběhnout cvičné kolečko. Akim
chodil standardně vesele, Arníček skvěle a nadšeně, zato Geska chtěla jen
svá "štěňátka" a tvářila se otráveně. Elegantní Francesco Cochetti z Itálie
zadal pro začátek jednu velmi dobrou a pak už se vrhl na šampiony. Druhé místo včerejšímu
držiteli BOB vyběhal italský handler, Orca zaslouženě získal CACIB a posléze i BOB a mě může
nepatrně těšit, že byl v sobotu za Akimem, ačkoli mezi druhým a třetím místem
nejde vůbec o nic. Ve třídě otevřené se opakovala včerejší situace, jen
na druhé místo se posunul osrstěný pejsek paní Keller. Další VD padlo u
mladých fen, kde vítězka zůstala stejná. Mezi šampionkami se prohodila jen
Gessi se včerejší čtvrtou fenkou, i když se přiznám, že mi důvod téhle
drobné změny unikl. Geska totiž kupodivu dělala, co mohla a na
videu je patrné, že jsem její výkon ze svého pohledu zbytečně podceňovala.
Oba moji naháčci mají velice pěkné posudky a výborná ocenění, čímž
považuji naší první účast v těchto končinách za úspěšnou. Další nám zanedlouho napoví evropská výstava
v Paříži, příští rok St. Gallen, výstavy v Belgii a Lucemburku. Bylo by
podle mě moc dobré, kdyby se na podobné výstavy vypravila větší "česká
delegace", aby se o zemi, která má v plemenné knize přes 1000 štěňat
čínských naháčů, vědělo více.
Cestou domů nás provázelo pěkné počasí bez
deště, volné hraniční přejezdy a v Čechách nás přivítal jasný měsíc
v úplňku. Jeho východ jsme viděli v Německu mezi horami a byla to opravdová
nádhera. Hodiny ukazovaly 22. hodinu, když jsme vybalili, nakrmili pejsky a
když Gessi zapadla do své postýlky ke "štěňátkům". Své dvě pískací
slepičky, plyšovou činku a kočičí pytlíček opouští jen v nezbytné míře
a nenechá k nim přiblížit ani kluky. Hormony jí tentokrát dávají pěkně
zabrat. Paříž je naštěstí za 3 týdny, kdy už bude fenečka v pořádku,
odpočinutá a v plné kondici. Věřím, že se ani tam neztratíme a doufám,
že se na evropské scéně sejde pěkná konkurence, abychom měli na co
koukat. Tak se těšte s námi a hlavně - hlašte se na zahraniční výstavy!
Čínský chocholatý pes
- Chinese Crested dog
(variety společně)
Posuzovali - Judges: 19.10. -
Marija Kavcic (Slovinsko - Slovenia)
20.10. - Francesco Cochetti (Itálie - Italy)
Třída
|
Jméno psa
|
19.10.
|
20.10.
|
Majitel
|
P-TM
|
Only a White Boy Fantasy Island
(PP)
|
XXX
|
VD
|
Keller
(CH)
|
P-TS
|
Goldenberry Orca (HA)
|
V3
|
V1,
CAC, CACIB, BOB
|
Broniszewska
(Pol)
|
|
Ch. Akim Hvězda z Podmok (HA)
|
V2
|
V3
|
Brychtová
(CZ)
|
|
Ch. Zholesk Cocos (HA)
|
V1, CAC, CACIB, BOB
|
V2
|
Thoma
(A)
|
P-TO
|
Florida Boy Fantasy Island (PP)
|
XXX
|
V2
|
Keller
(CH))
|
|
Jokima Just a Legend (HA)
|
V2
|
V3
|
Vincent
-Schmid (F)
|
|
Duke Sub Divo
(PP)
|
V1, r. CAC, r. CACIB
|
V1, r. CAC, r. CACIB
|
Marciniak
(Pol)
|
F-TB
|
Camelot Yucatan´s Honey Moon (HA)
|
VN
|
VN
|
Thoma
(A)
|
F-TM
|
Tocatta (PP)
|
V3
|
VD3
|
Tosalli
(CH)
|
|
Brenthill Gavany´s Bohemia (HA)
|
V1, JgB
|
V1, JgB
|
Thoma
(A)
|
|
Havana Kiss Sub Divo (HA)
|
V2
|
XXX
|
Mally
(CH)
|
|
Iphygenia Sub Divo (PP)
|
XXX
|
V2
|
Mally
(CH)
|
F-TS
|
Babylon Scarlet Winged Hera (HA)
|
V2, r. CAC, r. CACIB
|
V2, r.
CAC, r. CACIB
|
Vincent
-Schmid (F)
|
|
Ch. Gessi Modrý květ
(HA)
|
V3
|
V4
|
Brychtová
(CZ)
|
|
Phee Yang du Gue de Launay (HA)
|
V4
|
V3
|
Alessandri
(F)
|
|
Goldenberry Jay Bumblebee
(PP)
|
V1, CAC, CACIB
|
V1,
CAC, CACIB
|
Burrus
(CH)
|
Pozn: CAC se zadává jen jeden! v konkurenci vítězů
ze třídy otevřené a šampionů. Mezitřídu na výstavách nemají (jen u
NO).
Vysvětlivky: XXX - nebyl do dané třídy přihlášen, neúč. - byl přihlášen,
ale nezúčastnil se, JgB - vítěz mladých Jugendbester je
jako náš CAJC.
Hodnocení:
-
Vzdálenost: něco
přes 900 km od Prahy (10 hodin cesta autem, s přestávkami a bez uvíznutí
v koloně), převážně po dálnicích, v pátek dlouhé kolony kolem velkých
měst! Pro průjezd přes Bregenzský tunel nutná rakouská i švýcarská
dálniční známka. Obvyklá trasa: D5 a E50 Praha, Plzeň, Rozvadov,
Norimberk, odbočit na Ulm, odbočit na Lindau a Bregenz, St. Gallen, Zürich,
Bern, Lausanne.
-
Švýcarsko je
poměrně drahé na parkování, stravu i bydlení (zato je ale výjimečně
krásné).
-
Propozice přišly
s plánkem výstaviště i popisem příjezdové cesty.
-
Prostor: výstaviště
Beaulieu - Lausanne (vedle muzea Olympijského sportu), jedna velká hala,
složená ze tří oddílů. WC zdarma, poměrně čisté. Možnost
venčení psů venku malá, u haly psí WC s pilinami - bohužel poměrně málo uklízené.
-
Kruhy: velikost
kruhů dostatečná, většinou i vynikající. Podlaha kruhů - celoplošný
koberec. Vybavení
kruhů standardní, výsledkové tabule s papíry na výsledky, upravovací
plocha k posuzování malých plemen jako součást stolu rozhodčího.
-
Ceny: kartičky
a kokardy za tituly. Poháry pro finalisty
-
Katalog na každou
výstavu samostatný, text ve francouzštině a němčině. Přísný zákaz
lakování, pudrování, sprejování a vyvazování psů.
-
Klady: dostatek
místa na parkování - podzemní garáže (placené - 2 CHF za hodinu!) a
asi 3/4 kilometru vzdálené venkovní parkoviště. Několik prodejních stánků, možnost místního
občerstvení dobrá - tři restaurace. Stolní víno popíjejí téměř všichni,
stále a naprosto běžně. Samostatné patro věnované soutěžím agility.
-
Zápory: při
otevřených dveřích v hale poměrně chladno, vzhledem ke koncentraci psů
na jednom místě značný hluk. U řady kruhů minimum místa pro
vystavovatele a diváky.
21.10.2002 - text: L. Brychtová, foto: Brychta
|