|
Vítěze a první tři umístěné ze všech skupin FCI najdete zde : Best
in Group Wieselburg 2002
Městečko Wieselburg leží mezi Lincem
a Vídní. Z Prahy je to přes České Budějovice cesta dlouhá kolem 310
kilometrů (vezmete-li to zkratkou, jako my). Za hranicemi Rakouska začalo pršet
a já jen marně přemýšlela, proč jsem si nevzala nepromokavý pršiplášť,
který mě minule zachránil. Vzorně značená cesta nás dovedla až na
parkoviště (bez poplatku) nedaleko hal. Od minulého
roku se tu hodně změnilo. Uvítaly nás
asfaltové cestičky vedoucí
ke vchodu a dokončené výstavní haly s čistým sociálním zařízením i
moderní restaurací. Kupodivu na čínské naháče čekal stejný kruh na
stejném místě jako minulý rok. Jen rozhodčí jsme oproti propozicím
dostali jinou. Původně avizovaný německý rozhodčí Herbert Heim se ve
vedlejším kruhu věnoval 11 jiným společenským plemenům a na nás poprvé
čekala rakouská rozhodčí Ingrid Ehold. Vím, že společenská plemena
posuzuje pravidelně, ale zatím jsem na ní se svými pejsky nenarazila. Náš
soutěžní kolektiv (Arnold, Akim, Gessi a Franceska Markéty Chrtkové) měl
sebou ještě miniaturní posilu v podobě naší poslední osrstěné psí holčičky
Bravery z Haliparku, kterou jsme přirozeně nenechali doma samotnou. Cestu zvládla
dokonale a na výstavě se chovala, jako by tam patřila, včetně bezproblémového
venčení, slupnutí pacholíčka s granulkami a hrátek na koberci v prázdném
výstavním kruhu. Ani dnes vám nezapomenu připsat malou perličku. Když jsme se s Markétou
ráno obě převlékly "do soutěžního" a sešly se u našich klecí se
psy, zůstaly jsme na sebe chvíli koukat a pak jsme se rozesmály. Vypadaly
jsme totiž jako siamská dvojčata. Naše oblečení bylo složeno z kalhot a
vrchního kabátku, přičemž obé mělo shodný odstín temně vínové barvy
a kalhoty byly velmi podobného střihu. Kdybychom se předem domlouvaly, určitě by se
nám taková shoda nepovedla. Ještě že alespoň paní Dandanová měla sako nádherně
modré barvy!
Posuzování začalo přesně na čas a po šarpejích, pekinézech a
jednom japánkovi
nastoupili číňánci. Při pohledu na výsledkovou listinu je zřejmé, že to
byli vesměs samí "staří známí". Nahatý psí dorostenec You´re
my Man of Honeycroft se začíná projevovat jako zajímavý pejsek pro budoucno
a podle mě patřil mezi nejhezčí psíky toho dne. Jason, díky příjemnému
přístupu paní rozhodčí, zvládl i prohlídku zubů (pravda, nadšení od něj
zatím čekat nelze) a za pěkný pohyb získal čekatelství rakouského šampiona
mladých s názvem Jugendbester. Do mezitřídy už dorostl další nahatý pejsek Newbourne Jumping Jack
Flash a od Záhřebu, kde jsem ho
viděla poprvé, se také trošku zlepšil. Akimovi se podařilo získat další
potřebné čekatelství CACA, stejně jako Arnoldovi, který se tak stal
Rakouským šampionem. O CACIB se tedy utkali tři psi. Titul
zadala paní rozhodčí Arnoldovi, čímž mi přivodila lehký šok. Že by nám
přinesla štěstí přítomnost předsedy KCHN s chotí? (Arny získal už po páté
CACIB na výstavě, které se pan předseda osobně účastnil). Vzápětí
nastoupily do kruhu psí dorostenky - veselá Brenthill, aportující Elegance a
šťastně poskakující Zara. Všechny tři získaly známku velmi nadějnou. V
mladých se poněkolikáté utkaly sestry - nahatá Jahůdka a osrstěná Jasněnka.
Co se paní rozhodčí u Jahůdky nelíbilo nevím, ale sáhla po sporadicky vídané
známce. Mezitřída představila nový import do smečky paní Gabriely Thomy a
to osrstěnou fenku jménem Eksplozja Sasquehanna
po rodičích Gingery´s Krimson N Clover a Przemek´s Ballada z Polska. Třídu
však zaslouženě vyhrála krásně osrstěná Heppy Modrý květ. Další
"modrokvětka" - Francesca - s přehledem získala CACA a tím zahájila
své snažení o titul rakouské šampionky. Gessi neměla ve třídě šampionů
konkurenci a proto se vzápětí setkala s Heppy a Francescou o CACIB. Tím
vznikla pro diváky poutavá přehlídka krásy a elegance dvou feneček bez
srsti a jedné osrstěné. Ačkoli by CACIBa potřebovaly obě ostatní fenečky,
a já bych jim ho moc přála, titul opět získala Gessi, následovaná
Heppynkou. V konkurenci adeptů
na vítěze plemene, složené z Jasona, Jasněnky, Arnolda a Gessi, měla paní
rozhodčí zřejmě dost jasno, neboť titul BOB zadala po jediném kolečku v
pohybu s jednoznačným gestem. Gessi se rázem stala "plnoletou", protože
tenhle BOB byl její osmnáctý!
Na to, že jsem na výstavu
odjížděla s migrénou, bolavou páteří, nedoléčeným nachlazením a těžce
chmurnými představami o posuzování avizovaným německým rozhodčím,
dopadalo všechno snad až příliš skvěle. Nebylo mi opravdu nejlépe a tak
jsem při pohledu na složení rozhodčích pro finálové soutěže pronesla
nahlas i kacířskou myšlenku, že bychom snad měli jet rovnou domů. Jenomže
poháry za CACIBy se vydávaly stejně až v 15 hodin a tak jsme nakonec zůstali.
Navíc jsem si znovu uvědomila, že výstavy jsou pro mě milou zábavou a že
se na finále vlastně těším. Devátá
skupina šla na řadu někdy kolem půl páté odpoledne. Vzala jsem ještě Gessi vyvenčit
a jakmile udělala loužičku už nás tlampač svolával do přípravného kruhu.
Kupodivu se v něm Gessince líbilo. Čuchala si tu i onde, dobrovolně nahlédla
na plochu s modrým kobercem, kde právě soutěžila II. skupina FCI (vyhrál
dobrman před novofundlandem) a tvářila se vcelku spokojeně. Tiše
jsem jí vyprávěla, že se tam jen tak proběhneme a hned popelášíme za pánečkem
a domů k mističce s papáním. Za mnou se ozval tlumený
smích. Paní ze Slovenska si také vyprávěla se svým lhasa-apso a právě před
chvílí mu slibovala totéž. Než jsme se vzájemně pobavily, naběhla přede
mě skupina všech velikostí a variet pudlů. Ti budou nastupovat
první, jako vždy. Mrkla jsem ke vchodu do přípravného kruhu a odhadovala, zda si sem přijde
paní rozhodčí udělat "předvýběr". Problém byl jen v tom, že
jsem neměla tušení, jak dotyčná vypadá, ani zda jí náhodou na poslední
chvíli nevyměnili za někoho jiného. Za chvilku jedna paní vešla a protože
jsem jí tu a tam na výstavách zahlédla, odhadla jsem, že by to mohla být
paní Brigitte
Bregenzer z Rakouska. Tvářila se velmi přísně a upřímně řečeno, o
Gessi ani pohledem nezavadila, přestože jsem se ze všech sil snažila ukázat
fenečku v co nejlepším světle. "No nic Gessi, tak si jen tak cvičně
oběhneme kolečko a pak hurá domů ", špitala jsem čubince, která se
ale s vývojem situace zřejmě nemínila smířit. Při nástupu do kruhu
zvolila projev typu "veselá, dobře naladěná, lehce rozpustilá", v
postoji předvedla nejprve styl "Nikdo tu nestojí tak pěkně jako já"
a potom strategii "I kdyby hala spadla, já tu zůstanu". Paní rozhodčí si
nechala všechny psy předvést v pohybu a pak vybrala šestici finalistů. Středního
černého pudla, tibetského teriéra, trikolorního kavalíra, béžového
mopse, černobílého shih-tzu a, světe div se, i Gessi. Kdyby se už nic jiného
nestalo, i tak bych odjížděla nad míru spokojená. Jenomže vybranou šestici
čekalo ještě nejdůležitější klání o umístění. Tentokrát Gessi předvedla
"v pohybu širokodalekonejlepší" a oběhla určené kolečko tak, že
zvedla diváky ze sedadel a vysloužila si potlesk. Postavila se s hlavičkou
vysoko zdviženou a já jen zahlédla v jejích očích napsáno: "Já ti
to rozhodování neulehčím ani trochu!", a na tvářičce měla
výraz "Nejsladší a naprosto neodolatelná". Kdybych
mohla, začala bych se smát. Budu jí ale muset ještě vysvětlit, že se
rozhodčím vyká! "Ze šestice bude vybrána trojice, zatím
bez určení pořadí", hlásí moderátorka. Tenhle žertík už naštěstí
znám. První jde do výběru tibetský teriér, druhá Gessi a za ní kavalír.
Ostatní
tři odcházejí. Klečím za Geskou na zemi a už zase nevěřím tomu, co se děje.
Paní rozhodčí jde ještě psy osahat na zem a pak to přijde. Třetí kavalír,
Gessi je druhá a pro pohár za první místo si jde nádherný tibetský teriér.
Ani se nestačím postavit k cedulce s dvojkou a už mě za ruku vláčí jakýsi
mladík s tím, že se máme jít fotografovat. Než se nadějeme cvak, cvak a máme
to za sebou. Objímám se s manželem a Gessi se výskokem řítí na
svou klec, protože ví, že jí vzápětí dám kapsičku s piškotkami. Celou
cestu domů a jistě ještě pěkných pár dní budu kroutit hlavou nad tím,
co se to všechno zase stalo. K dovršení všech radostí si i naší
malou Bravery našli neuvěřitelně báječní majitelé, takže výstava v Rakousku byla
posledním dnem, kdy jsme si psí holčičku mohli užít. Náš byt na pár dní
osiřel od capkání štěněčích tlapiček. Nashledanou za týden v Českých Budějovicích.
Čínský chocholatý pes
(variety společně)
Posuzovala: Ingrid Ehold (Rakousko)
P-TD |
You´re my Man of Honeycroft
(HA) |
VN
|
Blumel |
P-TM |
Jason Powder od Chlpíků (PP) |
V1, Jugendbester
|
Blumel |
P-Mz |
Newbourne Jumping Jack
Flash (HA)
|
V1,
CACA, res. CACIB
|
Thoma/NemanicS |
P-TO |
Ch.
Akim Hvězda z Podmok (HA) |
V1, CACA |
Brychtová/Nohejlová |
P-TS |
Ch. Arnold Malyshka Airin
(HA) |
V1, CACA, CACIB |
Brychtová |
F-TD |
Brenthill Gavany´s Bohemia
(HA) |
VN
|
Thoma/Nemanic |
|
Elegance z Jasné hvězdy
(HA) |
VN |
Bregenzer Regina |
|
Zara of Honeycroft (PP) |
VN, |
Blumel |
F-TM |
Jahůdka Powder od Chlpíků
(HA) |
D |
Dechat |
. |
Jasněnka Powder od Chlpíků
(PP) |
V1, Jugendbester |
Thoma/Nemanic |
F-Mz |
Heppy Modrý květ (PP) |
V1,
CACA, res. CACIB
|
Dandanová |
. |
Sasquehanna Eksplozja (PP) |
V2,
res. CACA |
Thoma |
F-TO |
Francesca Modrý květ |
V1, CACA |
Chrtková |
F-TS |
Ch. Gessi Modrý květ
(HA) |
V1,
CACA, CACIB, BOB,
Reserve Best in Group |
Brychtová |
Ich. Arnold Malyshka Airin splnil podmínky
Rakouského šampiona.
23. 4. 2002
- Ing. Libuše Brychtová
|