Mezinárodní výstava

Tulln (Bundessieger) - Rakousko - 29. září 2002

Sice málokdy, ale občas mám problém napsat vhodný komentář k výstavě. V dnešním případě je to proto, že jsem si z Tullnu odvezla řadu rozporuplných pocitů a dojmů (a tak asi moje dnešní vyprávění i vyzní). Když jsem na výstavě, kde posuzuje neznámý zahraniční rozhodčí a nikdo nikoho nezná, vše je otevřené. A pokud zvítězí ti opravdu nejlepší, je taková výstava přínosem a novou zkušeností. Ale je-li rozhodčí "domácí" a sejde-li se silná konkurence ...

Tulln pro mě byl řadu let "začarované" město. Nedařilo se tu blahé paměti Aryánkovi, předloni Arnymu ani loni Akimovi s Gessi. Zařekla jsem se, že do Tullnu už nikdy! A přesto jsem své rozhodnutí změnila, když byla do propozic uvedena paní Rita Trainin z Izraele. Neznámého rozhodčího považuji vždy za výzvu pro sebe i své psy a tak jsem do Tullnu zase vyrazila.

Ráno jsme s manželem letos poprvé zaspali! Markétě Šimečkové, kterou jsme vezli sebou, jsem honem posílala SMS s časem opožděného odjezdu. Gessince se vůbec nechtělo vstávat a zatvrzele odmítala opustit vyhřátou postýlku. Musela jsem tedy použít "týrání zvířat v praxi" a psí slečnu jsem v měkoučké dečce opatrně odnesla až do přepravky, kde chrněla zbytek dopoledne. Cestu přes Znojmo do Tullnu bez převahy dálnic nemám ráda. Moc to drncá a zatáčí. V Rakousku jsme zvolili jako příjezdovou silnici č. 19, na které se nemusí platit dálniční známka. Manžel řídil tak dokonale, že jsme i přes zpoždění byli v 8.05 v Tullnu a zaparkovali jsme asi 20 metrů od vstupní brány na klidném parkovišti (vjezd stál příjemně překvapivých 1,50 EUR). Než jsme s Markétou v 8°C oběhly haly, vyzvedly si katalogy a okoukly náš kruh i místo k utáboření, pěkně nám drkotaly zuby. V hale bylo o něco lépe, ale celodenní průvan z oboustranně otevřených dveří nám až do půl dvanácté chladil hlavy, záda, nohy i ruce. Ještě že jsem, poučena z Lipska, vzala psům svetříky. V nových pletených modelech od paní Novákové (Děkujeme ještě jednou!) budili patřičnou pozornost. Posuzování sice začalo v deset hodin, ale 13 šarpejů a 14 shih-tzu před námi vydalo na dobré dvě a půl hodiny. Pak už došlo na číňánky.

24 zástupců plemene je na Rakousko nevídaně pěkná přehlídka. České barvy hájilo pět jedinců čtyř majitelů (Brychtová 2 psi, Šimečková, Dandanová a Hudáková 1), všichni ostatní byli domácí a nutno dodat, že se vlastně jednalo jen o pět majitelů - manž. Klima (7 psů),  pí Thoma (6), p. Blümel (3), pí Bregenzer (2), pí Dechat (1). Nejsilněji byly obsazeny třídy mladých, vždy po 6 soupeřích. K pozoruhodným událostem se tentokrát řadí složení personálu v kruhu. Mezi jinými dvěma rakouskými rozhodčími se v roli zapisovatele objevil i pan Nigl (letošní rozhodčí z SV v Telnici). V Rakousku je obvyklé, že personál kruhu tvoří téměř výhradně činovníci Klubu a rozhodčí, takže obsluha je na profesionální úrovni a posuzování probíhá bez chyb. Až dosud jsem si ale na žádné výstavě  nevšimla, že by se personál v kruhu během posuzování v jednom kruhu několikrát prostřídal. Jedinečnost soutěže čínských chocholatých psů spočívala v tom, že poprvé předváděl všechny přihlášené psy paní Thoma spolumajitel jejich psů Gregor Nemanic, profesionální handler. Jindy se buď střídají nebo vystavuje paní Gabriela sama. Na výsledku jim asi hodně záleželo. Rozhodčího pana Schemela znám od roku 1991, kdy jsem pracovala v Klubu chovatelů kavalír a king Charles španělů. Sám chová king Charles španěly a před lety zajel tu a tam posuzovat i do Čech. Zatímco v Rakousku jsem ho vídala v kvalitním obleku a na finále ve smokingu, do Mladé Boleslavi (tuším 1993?) zvolil teplé kárované sako s vyztuženými partiemi loktů a na finále se nepřevlékal. Pak jsem ho potkala na Cruft´s v Anglii, kde tráví s přítelem hodně času, a vídám ho posuzovat téměř výhradně prestižní výstavy. Proč vám to píšu? Byla jsem zvědavá, kolik zkušeností a jaký náhled na čínské chocholaté psy získal v Anglii i ve světě a v jaké míře se to projeví na jeho rozhodování.

Třída mladých psů se mi po prvním kolečku v pohybu zdála jednoznačně vyřešená. První Bonifácio, druhý nebo třetí Lovely Boy a You´re my Man, čtvrtý JJ. Black a zbytek VD. Jenomže výstavy jsou akcí s nevyzpytatelným průběhem. Bonifácia na stole zřejmě rozčílil řev místního rozhlasu, což dal najevo štěkáním a důrazně se snažil dohnat rozhodčího k tomu, aby kravál vypnul (doufám, že to berete s nadsázkou - jinak krásný mladý psík prostě neměl svůj den). Ve prospěch psa You´re my Man mluvilo osvalení a pěkná pevná kostra, zatímco moje osobní sympatie tento den o fousek víc tíhly k Lovely Boyovi. Líbil se mi i v pořadí třetí pejsek, kterému dávám slušné naděje do budoucna. Další dva soutěžící doplatili na své mládí, nedostatek výstavní drezůry i běžný exteriér. Jason na výstavě chyběl, Newbourne JJF byl ve třídě sám, a tak se lítá bitva strhla až mezi Akimem a psem Zholesk Cocos. Však už jsem se na ní dlouho těšila! Oba psi mají naprosto odlišný typ. Akim je pevný, osvalený, spíše bytelný cobby typ, zatímco Cocos je vysokonohý, převelice štíhlý, celkově elegantní, téměř učebnicový deer typ. Oba se bezvadně předvedli, jak se na šampiony sluší. Výsledné pořadí záleželo jen a jen na vkusu rozhodčího a ten pro tentokrát zvolil štíhlost a eleganci, ale vzápětí Akimkovi zadal res. CACIB před Newbournem (že by omluvenka?).

Dvě nově importované americké fenky paní Thoma patří k tomu nejlepšímu, co jsem u ní viděla a asi o nich ještě uslyšíme. Ve třídě mladých byly vlastně jen dvě opravdové soupeřky, Brenthill a Zara, a šlo jen o to, zda zvítězí hairless či powderpuff. Obě předváděli pánové, oba to uměli a obě fenky se snažily. Po vítězství Brenthill začal být pohled na stále stejného vítězného handlera skoro nudný. A to ještě přišla mezitřída, kde Jasněnka porazila Heppy, přesně tak, jak jsme si předem tipli. Jen jednu věc pan rozhodčí asi netušil. Čekala ho ještě Francesca a Gessi. Jeho pohled ve chvíli, kdy posuzoval Francescu a připravenou Gessi zahlédl v rohu kruhu, mi připomněl větu z filmu Apollo 13: "Houstone, máme problém." Určitě odhadl, že s udělením CACIBa u fen to bude mít složitější, než původně předpokládal. Pohled na trojici Jasněnka, Francesca a Gessi ukázal sílu českého chovu. Podle mě byla v Tullnu výrazně silnější kvalita předvedených fen než u psů. Těch vítězných zejména. Za dané situace jsem očekávala, že titul získá Jasněnka, ale konalo se překvapení. Po udělení CACIBa Gessi se rozdělení titulů mezi tábory z Čech a z Rakouska vyrovnalo a soutěž o BOB začala vypadat zajímavě. Nastoupili mladí You´re My Man, Brenthill, Cocos a Gessi. Nakonec zvítězila diplomacie a BOB získal mladý hairless pejsek rakouského majitele, kterému jeho první titul z takové konkurence velice přeji. Z obou svých pejsků jsem měla radost, Odvedli výtečné výkony. Akim bojoval s nadšením i radostí a Gessi mi splnila dávné přání - zisk titulu Bundessieger a splnění kvalifikačních podmínek pro účast na Cruft´s 2003. Na to, že ani jeden z mých psů získaný titul nepotřebuje, jsme z Tullnu odvezli, co se dalo. Myslím, že prokletí padlo. Pro výsledek výstavy z pohledu týmů ČR : Rakousko mám slovo plichta. Až čas a další zahraniční rozhodčí ukážou, kam se skóre společných soupeření posune. Mě a všechny tři pejsky nyní čeká "žertovný podzim". Příští tři víkendy (2x Arad, 3x Budapešť a 2x Lausanne) se celkem 7x utkáme s týmem psů majitelů Thoma/Nemanic. U jmen některých rozhodčích předem tuším, jak to dopadne a jedu se na výstavu jen dobře bavit, tu a tam doutná jiskřička naděje na úspěch. A právě pro ty jiskřičky je báječné jezdit na výstavy.

Čínský chocholatý pes (variety společně)
Posuzovala: Dr. Andreas Schemel (Rakousko)

P-TM	Bonifácio Avokaduh (PP)	VD	Hudáková
	Lovely Boy od Chlpíků (HA)	V2	Bregenzer
	Ocean Deep Blue Fantasy Island (HA)	V4	Klima
	Shambala´s Magis Merlin (HA)	VD	Klima
	Shambala´s Mr. JJ Black (HA)	V3	Klima
	Your My Man of Honeycroft (HA)	V1, Jugendbester, Bundesjugendsieger, BOB	Weber/Blümel
P-Mz	Jason Powder od Chlpíků (PP)	neúč.	Weber/Blümel
P-TO	Newbourne Jumping Jack Flash (HA)	V1, CACA	Thoma
P-TS	Ch. Akim Hvězda z Podmok (HA)	V2, res. CACA, res. CACIB	Brychtová/Nohejlová
	Zholesk Cocos (HA)	V1, CACA, CACIB-Bundessieger	Thoma
F-TD	Camelot Yucatan´s Bella Luna (HA)	VN	Thoma
	Camelot Yucatan´s Honey Moon (HA)	VN	Thoma
	Pearl Fantasy Island (HA)	VN	Klima
F-TM	Babylon Fata Morgana (HA)	VD3	Klima
	Brenthill Gavany´s Bohemia (HA)	V1, Jugendbester, Bundesjugendsieger	Thoma
	Elegance z Jasné hvězdy (HA)	VD4	Bregenzer
	Shambala´s Angelina	VD	Klima
	Snow White von Shinbashi (PP)	neúč.	Klima
	Zara of Honeycroft (PP)	V2	Weber/Blümel
F-Mz	Heppy Modrý květ (PP)	V2, res. CACA	Dandanová
	Jahůdka Pink od Chlpíků (HA)	VD3	Dechat S.
	Jasněnka Powder od Chlpíků (PP)	V1, CACA, res. CACIB.	Thoma
F-TO	Francesca Modrý květ (HA))	V1, CACA	Šimečková
F-TS	Ch. Gessi Modrý květ (HA)	V1, CACA, CACIB-Bundessieger	Brychtová

Hodnocení:

• Vzdálenost: asi 300 km od Prahy. Tulln značen výtečně, výstaviště taktéž. Parkovné na vyznačeném parkovišti 1,5, EUR. 

• Prostor: výstaviště v Tullnu, několik hal - většinou propojených. Podlaha v kruhu - beton, jeden diagonálně položený pruh koberce (po prvním dnu výstavy značně znečištěný). Čisté WC - poplatek 20 centů, v důležitých momentech fronty.  Možnost venčení mezi halami dostatečná.

• Kruhy: velikost pro naše plemena víc než vyhovující, pro velká nic moc. Vybavení standardní včetně výsledkové tabule, upravovací stůl k posuzování malých plemen

• Ceny: kartičky za ocenění i tituly, velký pohár za CACIB a jugendbester (vydává se až v 15 hodin v kanceláři), za BOB kokarda. Poháry a pytel krmení po umístění ve finálové soutěži.

• Klady: dostatek místa na parkování, dostatek, řada prodejních stánků, možnost občerstvení výtečná. Jeden katalog na oba dny. 

• Zápory: značný průvan v halách, poměrně chladno - hlavně na nohy. 

30. 9. 2002 - Ing. Libuše Brychtová. foto ing. Brychta