Konec roku je typickým časem bilancování. Sedím doma a rozhlížím se kolem sebe. Naši výstavní naháčci (Akim, Arník a Gessi) i zasloužilí veteráni Aiwen, Aryan a kníračka Ája a Arisek, spokojeně pochrupují ve svých postýlkách. Mám čas zavzpomínat, co důležitého se letos stalo. Máte-li chuť, pojďte a udělejte si příjemnou oddechovou chvilku spolu se mnou.

Přesně si pamatuji Silvestr 2001. Světelné výbuchy pražských ohňostrojů se odrážely v okenních tabulkách našeho bytu a jejich třpyt se násobil i v kovovém lesku pohárů získaných za rok 2001 (fotky a shrnutí ZDE). "Počítáš doufám s tím, že příští rok nemůže být tak úspěšný, viď?", zeptal se mě zkoumavě manžel, když jsem mu v nestřeženém okamžiku  podstrčila dvoustránkovou tabulku s termíny plánovaných výstav na rok 2002. "Samozřejmě", odvětila jsem bez váhání. Až při bližším pohledu na soupisku akcí Hanuš poznamenal, že by snad bylo jednodušší, kdybych mu předložila termíny těch několika málo víkendů, kdy budeme doma jen proto, že se vhodná výstava jako naschvál nekoná. Nicméně jsme se shodli, že příležitost, kterou máme nyní, v podobě tří mladých velmi slušně vypadajících psů, našich momentálních možností a celkově příznivé domácí situace, se už nikdy nebude opakovat. Proto nabízenou šanci využijeme, jak jen to půjde. Odložili jsme rekonstrukci bytu, zrušili dovolené, spočítali úspory a všechny peníze určené na nákup dárků k svátkům, narozeninám, Vánocům atd. jsme přesunuli do "fondu výstav". Sezóna 2002 mohla začít.

Rok nám začal 29. ledna narozením sedmi štěňátek vrhu "B" z Haliparku. Díky nim se rozrostla naše "psí rodina" o skvělé přátele a nové kamarády.

Příjemně nám začaly poslední výstavy doma, v Čechách. Akim i Gessi splnili v únoru v Brně podmínky titulu Český šampion a já jsem je mohla okamžitě začít hlásit do třídy šampionů.

První důležitou zahraniční výstavou byl rakouský Graz. Gessi si vedla tak dobře, že zabodovala i ve finálových soutěžích a po dvou loňských vítězstvích (Nitra, Wels) získala svůj třetí titul vítěze Best in Group.

Dvoudenní chorvatský Záhřeb se zadáváním CACIBů, patřil k výstavám, kam jsme jeli poprvé. Konkurence čínských naháčů začala i v těchto končinách (kde léta znali číňánka maximálně jednoho) viditelně houstnout. I tady nám štěstí přálo a Gessi obsadila druhý den výstavy druhé místo v deváté skupině FCI.

Dalším úspěchem nás překvapilo znovu Rakousko. Mezinárodní výstava ve Wieselburgu zaznamenala další příliv konkurence do našich řad. Přesto se Arnoldovi podařilo splnit podmínky Rakouského šampiona a Gessi bodovala ve finálové soutěži Best in Group, kde skončila druhá. Foto ZDE.

V pátek 3. května spatřil světlo světa vrh "C" z Haliparku. Čtyři psí miminka mají opravdu báječné pánečky.

Už za tři týdny se vydařil celý víkend v maďarské Budapešti. Gessi získala za dvojí zisk titulu Vítěze plemene ceněný Dunajský pohár (držitelů bylo jen 9!) a sobotu obsadila 4. místo v soutěži Best in Group. Akim se nenechal zahanbit a zvítězil v nedělní klubové soutěži všech vítězů třídy otevřené na klubové výstavě ATK. Stal se tak vítězem Best in Show této kategorie. Kromě toho, že se Akim i Gessi stali Klubovými vítězi 2002, splnil Arnold podmínky Maďarského šampiona.

Maďarská Pécs a následně sousední Donji Miholjac patřily k dalším pěkným dvojvýstavám. V Maďarsku se dařilo Akimovi s Gessi v páru - odvezli si 3. místo a Geska načala druhou desítku svých ocenění Vítěz plemene. V Chorvatsku překvapivě zabodoval Arnold, který pod vedením mého manžela získal i titul Vítěz plemene.

Prvním vrcholem sezóny, na který jsme se pečlivě chystali, byla světová výstava v Amsterdamu. Ne snad, že bych měla vážnější ambice v individuální soutěži (přála jsem si jen výbornou pro oba své svěřence), ale větší naděje se upíraly na soutěž chovatelských skupin. Vyjma toho, že si Akim i Gessi opravdu dovezli ocenění výborný, dostala jsem na výstavě k předvedení Gondoliera Sasquehanna. Podařilo se nám málem nemožné a pejsek skončil velmi těsně druhý ve třídě mladých. Zážitky s chovatelskou skupinou Modrý květ patří do říše snů a výsledek do historických tabulek české kynologie.

Ani jsme po návratu z Amsterdamu nestačili přebalit a už jsme odjížděli do Maďarska a Rakouska. V Zalaegerszegu se podařil Akimovi husarský kousek. Nejen, že zase jednou porazil Gessi o BOB, ale nezaváhal ani ve finále Best in Group, kde k mému úžasu obsadil s titulem Reserve Best in Group druhé místo. K tomu přidal ještě splnění podmíneky maďarského šampiona a interšampiona. Prostě měl svůj velký den.

Mezi milá překvapení roku patřil víkend s kombinací výstav Oradea a Debrecen. Kromě stabilní sestavy Akim, Arny a Gessi s námi cestovalo i štěňátko, maličký Cody z Haliparku, kterému byly právě tři měsíce a pár dní. Gessi se na obou výstavách dostala až do finálové pětice v IX. skupině FCI, oba dospělí psi se podělili o mezinárodní tituly a finále obstaral neuvěřitelným způsobem Codýsek. V Rumunsku zvítězil v Puppy Best in Show a v neděli dokonce v Puppy Super Best in Show. Myslím, že je prvním číňánkem, kterému se to kdy podařilo.

Německé výstavy svědčí více Akimovi. V Lipsku to dokázal, získal nad Gessi Vítězství v plemeni a neztratil se ani v  IX. skupině FCI, kde se propracoval až do užšího výběru. 

Na podzimní část výstavní sezóny jsem naplánovala i výstavu v Mariboru, na kterou jsme jeli speciálně kvůli rozhodčí. Nalákala mě paní Pamela Cross-Stern z Anglie. Až dodatečně jsem zjistila, že dáma, od které Akim získal CACIB, Gessi CACIB a BOB a u stejné posuzovatelky dokonce zabodovala na titul reserve Best in Goup, je jedna z nejlepších ve své zemi. Často posuzuje Best in Show v Anglii a dokonce už měla čest posuzovat Best in Show na Crufts!!! Tím se z dosažených titulů staly jedny z nejcennějších, které mám. A ještě ke všemu Gessi splnila podmínky titulu Interšampion, čímž nad úspěchy v naší smečce udělala pomyslnou čáru. Od té chvíle nám doma spinkají čtyři interšampioni (Aryan z Vlozu, Arnold Malyshka Airin, Akim Hvězda z Podmok a Gessi Modrý květ).

Vzápětí následovala další akce. Přihlásila jsem všechny tři psy na dvě výstavy do rumunského Aradu na Středovýchodoevropský pohár FCI a na výstavu s udělováním titulu Rumunský šampion. Pomineme-li vzdálenost od Prahy a dva domácí rozhodčí, mohla tu překvapit i konkurence. Domů jsme odváželi tři nové Rumunské šampiony (Arnyho, Akima i Gessi), dva vítěze Střední a východní Evropy, oba tituly BOB a Gessinčino 2. místo v IX. skupině FCI s titulem reserve Best in Group včetně finálového umístění i druhý den.

Říjen byl výstavami nabitý, a když jsme potřetí za sebou projížděli téměř stejnou trasu, manžel utrousil cosi o vhodnosti trvalého pobytu na slovenských hranících. V Budapešti nás čekal víkend hned se třemi akcemi najednou. V sobotu výstava mezinárodní a klubová a v neděli další mezinárodní. První den se o tituly podělil Akim s Gessi. Akim získal na mezinárodní výstavě BOB a snad opět jej doplnil titulem Reserve Best in Group v IX. skupině. Gessi ho následovala na výstavě klubové a přidala ještě 6. místo v Best in Show. Za víkend naši  pejskové splnili i čtyři tituly různých maďarských šampionátů.

V úterý 5. 11. se v Pardubicích u pana Brixe narodil vrh "D" z Haliparku. Čtyři labutěnky se mají čile k světu.

Odložená evropská výstava se konala v Paříži 11. 11. 2002. Kromě výborné pro Akima, V2. res. CAC pro Gessi a titulu BOB pro Cenna Modrý květ (včetně dalších úspěchů českých barev) nám přinesla i neopakovatelné zážitky kolem soutěžní účasti chovatelské skupiny Modrý květ pana Pospíšila. Jestli bylo něco velmi málo pravděpodobné, pak to bylo zopakování úspěchu skupiny z Amsterdamu. A přesto - stalo se.

Na obou podzimních výstavách v Záhřebu se sice děly zajímavé věci, ale pro nás nebyly významné. Náladu jsme si spravili tak trochu ze zálohy - v soutěži párů. Akim s Gessi obsadili druhé místo na sobotní výstavě a za víkend byli ze všech zúčastněných číňánků jediní na stupních vítězů.

Nejen samé radosti přinesl tento rok. V pátek 29. listopadu nás po krátké nemoci opustila česká šampionka a klubová vítězka Cen-Ling z Vlozu. Do poslední chvíle jsem byla s ní a vyprovázela jí na cestě do psího ráje. Díky za všechno, Ciruško!

Závěr sezóny jsme oslavili v Budapešti na soutěži Šampion šampionů. Ačkoli jsem akci do našeho kalendáře zařadila opravdu na poslední chvíli, zřejmě šlo o řízení osudu. Mezi téměř čtyřmi stovkami šampionů, posuzovaných výhradně zahraničními rozhodčími, se Akim s Gessi neztratili. Geska dosáhla ve finále až na druhé místo z IX. skupiny FCI s pomyslným titulem Reserve Champion of Champion´s 2002.

Arnold, Akim a Gessi získali letos na 39 výstavách v 10 zemích Evropy, kde je hodnotilo 36 různých rozhodčích ze 16 zemí: 1x 1. místo BIS TO ATK, 1x 6. místo BIS ATK, 1x BIG, 7x reserve Best in Group, 6x finálové umístění BIG do 5. místa, 2x titul Vítěz Střední a Východní Evropy 2002, 2x Klubový vítěz 2002, 6x Vítěz Aradu, 1x Vítěz Lipska, 1x Bundessieger, 19x BOB, 37x CACIB, 11x res. CACIB, 72x CAC, 7x res. CAC, 6x V2, 2x V3, 1x V4, 3x výborný. Akim s Gessi stáli letos 2x na stupních vítězů v páru, byli 1x třetí a 1x druzí. Gessi 2x soutěžila v úspěšné chovatelské skupině Modrý květ. 

Dokončili tyto šampionáty: 3x titul Interšampion, 3x Rumunský šampion, 3x Maďarský šampion, 2x Rakouský šampion, 2x Český šampion, 2x Slovenský šampion krásy, 2x Maďarský Grand šampion a 1x Maďarský Show šampion. Cody z Haliparku zvítězil v Puppy Best in Show a v Puppy Super Best in Show. Největší počet našich konkurentů se sešel v Amsterdamu (117), v Paříži (73), na MVP v únoru Brně (65), v Litoměřicích (52), v Praze (50) a v Bratislavě (48).

Co dodat?
Tak taková výstavní sezóna se už opravdu nikdy nemůže zopakovat! Zbývá mi proto jen ze srdce poděkovat všem, kteří nám fandí, pravidelně drží palečky a posílají povzbuzující zprávy a emaily. Poděkování patří manželově mamince za opatrování našich pejsků veteránů v době, kdy se touláme s "mlaďochy" po světě. Poděkování patří mému manželovi, neboť mi dnes a denně v tisících drobnostech dokazuje, že mě má rád. Naše cesty na výstavy patří do kategorie vyznání lásky beze slov, neboť jejich náročnost lze doslovně popsat příslovím: "Láska i hory přenáší".

A teď jdu pohladit naše spící šampiony. Gessince urovnám plyšovou činku pod tlamičkou, aby jí netlačila, Akimka posunu víc od kraje, aby nespadl z naší postele a Arníčkovi přikryju vykukující zadeček dekou. Chvíli se na ně budu jen tiše dívat. Snad pocítí mojí hlubokou vděčnost, kterou nosím v srdci. Je to vyjádření díků za nádherné chvíle radosti, které nám dávají. Jejich klidné oddechování ve spánku, tělíčka slastně rozvalená v peřinách a spokojeně usmáté tlamičky dávají tušit, že se u nás určitě nemají špatně.

Mějte se rádi a nashledanou na výstavách v roce 2003.

30.12.2002 - Libuška

P.S. Chcete-li si zavzpomínat na sezónu v ČR, pomůže Vám náš kalendář výstav 2002.