Mezinárodní výstava

Lipsko  - Německo - 15. září 2002

Cesta z Prahy do Lipska je dlouhá asi 250 kilometrů, ale po letošních povodních jsme nemohli počítat s obligátní trasou přes přechod Cínovec do Drážďan. Uvítala nás tedy hora Svatého Šebestiána (lidově znaná Šebík), posléze Chemnitz a pak Lipsko. Cesta nám trvala tři a půl hodiny bez zastávky. Výstaviště Agro, situované na předměstí Lipska zvaném Markklebeerg, v neděli hostilo skupiny FCI 1, 3, 9 a 10. Díky podrobnému plánku s halami, parkovišti i s rozpisem kruhů a počtem přihlášených psů, který nám přišel týden před výstavou, se nám podařilo zaparkovat téměř u vchodu do naší haly. Ranní teplota 12°C nebyla nijak příjemná a v kombinaci se svižným větříkem nám dala dobře znát, že podzim se blíží mílovými kroky. A já, bláhová, nevzala psíkům svetříky! Naštěstí klec i deky udělaly své a smečka mi před předvedením neumrzla. Ranní průvan v hale (vstupní dveře ani okna u stropu nebylo možné zavřít), zchladil naší náladu na bod mrazu a svorně jsme začali laškovat s myšlenkou na zahřívací doušek alkoholu. Naštěstí i legrace zahřeje a té jsme si užili dost a dost.

Mezinárodní výstavu v Lipsku jsem pro přihlášení svých psů nevybrala náhodou. Přilákalo mě jméno renomovaného německého mezinárodního rozhodčího pana Dr. Wilfrieda Pepera. Minulý rok posuzoval IX. skupinu FCI na MVP ve Straubingu a jeho přístup ke psům mě nadchl. Tehdy jsem si přála, zažít ho někdy u číňánků, což se mi splnilo právě v Lipsku. A dlužno dodat, že pan doktor nezklamal. Na jeho posuzování byla radost se dívat. K plemeni přistupoval se zjevným zájmem. Pakliže se mu předvedený psík líbil, neskrýval své nadšení, jež vkládal do gest i do svého celkového projevu. Pokud něco nebylo podle jeho představ, vypadal zamyšleně a zdálo se, že ho to snad i mrzí. Chrup kontroloval všem pečlivě a detailně, nad plnými skusy našich naháčů obdivně kroutil hlavou. Plemeno má evidentně v ruce. Každého psa prosahal, pomocí rukou přeměřil proporce, vyzkoušel pevnost hřbetu, nevynechal ani délku ocasu, nasazení uší, tvar tlapek či kontrolu délky drápů. Byl trpělivý a vlídný, s jednou dovádivou dorostenkou vyzkoušel i berany, berany duc, za což se mu dostalo olíznutí nosu. Snad nejvíc usměvavého jsem ho viděla nad Angelikou Nezkrotná markýza. Už při jejím předvedení v pohybu spokojeně přikyvoval, na stole jí nadšeně čechral dlouhou jemnou srst, nad skusem zářil a nakonec poodstoupil od stolku, aby se zalíbením nadiktoval posudek plný superlativů. Velký důraz (dovoluji si tvrdit, že tak 50% z hodnocení) kladl na správnou mechaniku pohybu. Ihned odhalil nežádoucí vysokou kadenci hrudních končetin, vázané chody i přešlapování končetin pánevních. Rozdal jak vítězné tituly, tak známky velmi dobré. Česká výprava i původem čeští psi v rukách zahraničních majitelů, uspěli bezezbytku. Jak pravila předsedkyně německého klubu, která každému držiteli CAC předávala láhev šampaňského: "Jak vidím, můžete si udělat slušný mejdan!" Baterie pěti lahví (Akim, Angelika, Francesca, Gessi a Gwendy) vypadala na našem stolku dost zajímavě a další láhev dostal Akim ve finále IX. skupiny. To už jsme se začali obávat, jestli nás s touhle zásobou vůbec pustí zpět přes hranice. Posudkové listy jsme tentokrát dostali naštěstí o něco dříve, než v avizovaných 15 hodin, ale poháry pro Vítěze Lipska vydávali až od 16 hodin a ocenění do PP zapisovali jen těm nejvytrvalejším, kteří kancelář našli.

Závěrečné soutěže probíhaly od 16 hodin před slušně zaplněnými tribunami. Přípravný kruh byl dobře označen a pořadové číslo 02 (na účast ve finále se v Německu vydávají zvláštní čísla, která je nutno si včas vyzvednout u stevardky v přípravném kruhu) přineslo Akimovi štěstí v podobě postupu mezi skupinku nejlepších finalistů IX. skupiny FCI. Jak mi po výstavě napsala jedna majitelka štěňátka z vrhu "C" z Haliparku: "Je vidět, že jste výstavně úspěšný rodičovský pár neinzerovala jen tak! Blahopřejeme tatínkovi Akimovi i mamince Angelice. Našemu štěněti to ihned vyřídím!" A já doufám, že psím miminkům se bude dařit alespoň tak dobře, jako oběma jejich rodičům v Lipsku. (L. Brychtová)

Posuzoval: Dr. Wilfried Peper (Německo)

Čínský chocholatý pes osrstěný

Angelika Nezkrotná markýza splnila podmínky Německého šampiona VDH. Blahopřejeme.

Pozn: V mezitřídě a ve třídě otevřené se zadává jak CAC VDH, tak CAC CER (čekatelství klubového šampiona německého klubu exotických plemen). Ve třídě šampionů se zadává jen CAC VDH (čekatelství německého šampiona).

16. 9. 2002 L. Brychtová