(Předchozí reportáž z Udine - ZDE) Z Udine bylo do Portorože asi 150 km. Cestu jsme absolvovali ještě v sobotu večer, prohlédli jsme si přístav v Terstu a i sama slovinská Portorož ležela přímo na pobřeží zálivu Jaderského moře. Na zdejším výstavišti bylo okolní prostranství plné odstavených jachet různých velikostí. Výstava se konala ve dvou halách, nazvaných Marine Hall, do nichž se asi tyto jachty na zimu dávají. Uvnitř bylo šero a koberce se krabatily vlhkem, ale prostředí bylo vylepšeno olivovníky, modříny a tújemi ve velkých květináčích. Vzhled hal se nemohl ani z části vyrovnat tomu včerejšímu italskému, ale bylo zde příjemně. Nás posuzoval italský rozhodčí pan Giuseppe Alessandra. Výstava začala až v 10 hodin a posuzování mělo skončit do 14 hodin, kdy začínala klubová výstava chrtů. Pan Alessandra měl k posuzování 82!! psů různých plemen od honičů, přes některé malé psíky z IX. skupiny až po některá plemena chrtů. My jsme byli na řadě asi v polovině a měli jsme vážné obavy, zda-li to rozhodčí stihne alespoň do večera. Zkušený Ital nás ale značně překvapil, neboť vše stihl ještě před stanoveným termínem a myslím, že i přes svou rychlost posuzoval velmi kvalitně. Moc dobře věděl, na co se má u kterých plemen zaměřit a nedal pouze na efekt. Například u chrtů hleděl především na pohyb a osvalenost a srst považoval za vedlejší. 

Čínský chocholatý pes - obě variety dohromady.

Pro tuto výstavu pořadatelé sehnali asi lepšího sponzora, neboť poháry připadli všem BOBům a prvním třem ve skupinách. Psi, kteří obdrželi na obou výstavách BOB (v Udine i v Portoroži) obdrželi pohárek s nápisem Alpen-Adria Winner a jejich majitelé tričko s tímto nápisem. Titul se však nezapisoval do posudků ani do průkazu původu. Ve finálových soutěžích posuzovala IX. skupinu FCI britská rozhodčí paní Clare Coxal, která během dne posuzovala pudlíky, kavalíry a papilony. Zde došlo k pro nás nevídané situaci, když si tato dáma nechala do finále přistavit stolek a všechny psy si na něm velmi důkladně prohlédla. Přistupovala k nim velmi rychle a razantně a osahala jim snad úplně každou kostičku. Zde musím ocenit statečnost pejska Ardena, který vše přestál v klidu. Myslím, že být tam leckterý jiný číňánek, ze stolku by utekl a dál by se odmítl vystavovat. Arden měl velmi úspěšný víkend, neboť získal 3. místo ve skupině, titul Alpen-Adriatický vítěz a splnil podmínky pro udělení interšampiona. Heppy si pouze "zadělala" na šampiona sedmé země a ke čtyřem CACIBům jí přibyl ještě šestý a sedmý res. CACIB. Gerrya, která měla před časem štěňátka, se předvedla ve skvělé formě a má na kontě CACIBy dva. A protože moře leželo jen pár desítek metrů od výstaviště, stačili jsme se ještě vykoupat. Voda byla teplá, ale místní lidé chodili ve svetrech a nevěřícně kroutili hlavami. Prošli jsme se přístavem, ochutnali místní pizzu a vydali se na cestu domů. A protože je již zvykem, že na našich cestách vždy dojde k nějakému problému, propíchli jsme na slovinsko-rakouských hranicích pneumatiku a na prázdné jsme museli překonat ještě několik kilometrů k nejbližší osvětlené čerpací stanici. 

A nakonec něco ze zákulisí. Na výstavách v Itálii, Chorvatsku, Slovinsku i v Srbsku jsem si všimla, že potkávám stále stejné tváře handlerů, kteří stačí během výstavy předvést nemálo psů. Téměř většinou vyhrávají psi, kteří jsou jimi předvedeni, zvláště pak i ve finálových soutěžích. Dovolím si tvrdit, že leckdy nezáleží zdaleka tak na kráse psa, jako na známých tvářích oněch pánů. A prý, pokud zrovna nevystavují a mají chvíli čas, můžete si jejich služby zaplatit též. Pokud vám dotyčný "vyběhá "CACIBa", zaplatíte 80 euro, pokud ne, neplatíte nic, nebo dle dohody. Asi začnu šetřit.

* Ch. Arden Solutre Pazzda splnil podmínky titulu Intešampion.