Jch. Eso z Haliparku
Čínský chocholatý pes - ch.s. z Haliparku

Kontakt:
ing. Libuše  Brychtová
U Malvazinky 8
150 00 Praha 5
Mobil: +420 603 232 067
Email:libab@nahaci.cz

Pohlaví:

Jsou chvíle, kdy je těžké nalézt slova. Stává se to obvykle tehdy, když nás opustí někdo blízký. Celý měsíc mi trvalo, než jsem v sobě našla sílu sestavit tuhle stránku. Bude to povídání o pejskovi, jehož život byl vyměřen na pouhých 18 měsíců a přesto se stihl hluboce zapsat do mnoha lidských duší. Jeho mladé srdce prohrálo nerovný souboj se zákeřnou chorobou v noci na 6. října 2004.

Esíček
Některým štěňátkům vybírám jména dlouho, u jiných mě napadnou okamžitě. Přesně si pamatuji, že mezi mrňaty z vrhů E a F dostal první jméno právě Esíček. Myslím, že se zaujetím sobě vlastním něco nevhodného přežvykoval v tlamičce. Když jsem ho napomenula, tehdy ještě: "Hele prcku, to se nepapá!", v mžiku nechal žižlání, zvědavě zvedl hlavinku, pozorně se postavil na ještě vratkých nožkách a podíval se na mě s výrazem: "To jako myslíš mě?". Jiskřičkami v černých očích mě dokonale odzbrojil a ze mě nahlas vypadlo: "No ty tedy budeš pěkné Eso!" A bylo vybráno. Tak jednoduše a zcela samozřejmě dostal Esíček své jméno, jež dokonale vystihlo jeho osobnost, povahu i vlastnosti.

Dětství
S odstupem času mě až překvapuje, jak výstižně jsem popsala Esíčkovu budoucnost. Však se podívejte na mé poznámky k rostoucím štěňatům z vrhu "E". (9.5.2003 - "Eso, ten už napjatě očekává, kdy vyrazí na první výstavu". 22.5. 2003 - "Eso se mnou a se dvěma brášky byl na přednášce pro děti a nutno říci, že se choval úžasně. Je to momentálně můj favorit a jestli mu současná forma vydrží, vidím ho jako další výstavní hvězdu z naší stanice. Má totiž báječnou povahu a všechny předpoklady k úspěšné kariéře." Samostatnou kapitolou Esíčkova života bylo fotografování. Už ve třech týdnech pózoval před fotoaparátem sám, což za dalších 14 dní zopakoval a v sedmi týdnech zvládl na výbornou. Jeho fotku jsem měla mnoho měsíců jako pozadí na svém počítači a Esík se mnou byl den co den. Náš společný čas byl vyměřen dobou, než si ho najdou noví pánečkové, jenomže: 24.5. 2003 - Eso si své pánečky vybral sám! U tohoto dne se musím zastavit, protože patřil k výjimečným a ovlivnil Esíčkův život jednou provždy. Ten den si totiž manželé Markovičovi, Jarda a Lenka, přijeli pro Froda, nahatého pejska z druhého vrhu. Vybrali si ho podle fotky na internetu a podle všeho udělali konečné rozhodnutí. Byli jsme dopředu telefonicky domluvení a všechno se zdálo být jasné. Měla jsem připravenou smlouvu i tradiční cestovní balíček pro Froda. Když ale manželé Markovičovi přijeli, z ohrádky se ve stoje na zadních a pomocí radostných výskoků sápal Esík, zatímco Frodo se uklidil do přepravky a o nových pánečcích nechtěl ani slyšet. Eso dělal, zejména na Jardu, všemožné obličejíky a snažil se vydrápat ven, jak to jen šlo. Zanedlouho se stalo to, co se stát muselo. Odešla jsem do své kanceláře pro připravenou smlouvu se jménem Frodo z Haliparku a když jsem se vrátila, čekali mě lehce zamlklí Markovičovi. Trochu se ošívali a zjevně nevěděli, jak nastalou situaci vyřešit. Tuším, že to byla nakonec Lenka, kdo vyšel s pravdou ven. Místo Frodíka by si raději odvezli Esíčka. Upřímně řečeno, byla to pro mě nečekaná změna a píchlo mě u srdíčka, protože jsem v sobě tiše hýčkala myšlenku, že kdyby tohle štěně "náhodou" nikdo nechtěl, vůbec by mi nevadilo, kdyby zůstalo doma. Viděla jsem v něm hotového příštího šampiona a navíc jsem na Esínka prostě trpěla. Říkám tomu "srdeční záležitost". Psík měl v sobě jiskru i jakési vnitřní kouzlo, kterým si dokázal získat každého, kdo mu uměl naslouchat. Na druhou stranu bych byla naprostý chovatel tupec, kdybych si už v první vteřině po příchodu Markovičových bývala nevšimla, že si je Esík vybral a kdybych nevnímala, jak to mezi nimi všemi zajiskřilo. Řízení osudu se nemá odporovat a tak jsem změnila znění smlouvy, z ohrádky vysvobozený Esíček se v tu ránu stulil Jardovi k nohám a pohledem mi řekl, že je spokojený, jak rychle jsme ho pochopili, protože on si dobře vybral. A měl pravdu! Našel ty nejlepší pánečky, jaké si kdo dokáže představit! 

A ještě jeden dojem mi z toho dne utkvěl v paměti. Každé štěně předávám novým majitelům ze své náruče, když si s ním po nezbytném "předcestovním" vyvenčení ještě naposledy tiše špitám do ouška. Domlouvám mu, aby bylo šikovné, aby si život zařídilo pěkně po svém, aby poslouchalo a aby nezapomnělo nic z toho, co jsem ho naučila. Esínek mi dal při tomhle posledním mazlení tlapky kolem krku, všechno si vyslechl, pak zaklonil hlavičku a podíval se mi do dlouze očí: "Neboj se o mě, já to zvládnu. Koukni jaké mám pánečky!" Olíznul mi tvář a dal najevo, že je připravený odjet. Těžce jsem ho v tu chvíli oplakala, ale měla jsem přitom úsměv na tváři, protože jsem dobře rozuměla tomu, co mi řekl a věděla, že to tak má být.

Ve dvou
Ukázalo se, že Markovičovi jsou rodina k nezaplacení. Lenka se pravidelně ozývala se zprávami o tom, co Esínek dělá, co už umí a co nového zase vymyslel. Během 14 dní si Markovičovi přijeli i pro Elizabeth a samozřejmě mi přivezli ukázat i Esínka. Pejsek byl vzorně upravený, čisťounký, dobře napapaný a zjevně šťastný. Očička mu zářila jako vánoční stromeček, když mi hrdě ukazoval pánečka a paničku. Elizabeth (Betku), svou sestřičku, pozdravil přátelským drcnutím a od té chvíle se z nich stala nerozlučná dvojice. Díky Lence, která se oběma pejskům ohromně věnovala, mohla štěňátka už 20. července vyrazit na svou první výstavu. Sešli jsme se spolu v maďarském Györu a když jsem nakoukla do Lenčiny klece, málem mě to porazilo. Dívala se na mě dvě neuvěřitelně líbivá a sladká stvoření, dva číňánci, na jaké je radost pohledět. Esínek nabral svaly a oběma pejskům svědčil vydatný pohyb, jaký jim Lenka dosytosti dopřávala. Když jsem je pak viděla chodit a stát v kruhu a na stole, musela jsem před Lenkou hluboce smeknout. Mrňátka zvládala základy předvádění a za mnoha rozněžnělých pochval paní rozhodčí získala ocenění Velmi nadějný 1 ve třídě štěňat. Odpoledne spolu poprvé soutěžili jako pár a obsadili v silné konkurenci z asi 20ti párů krásné třetí místo! Za letního slunečného počasí zahájili Esíček a Elizabeth své výstavní kariéry.

KV Přerov 2003 a EV Bratislava
Dalším nesmazatelným momentem se pro oba pejsky stala klubová výstava KCHN v Přerově 2003. Esík vyhrál třídu štěňat nad osmi dalšími psíky, Betka dokázala totéž mezi fenkami, aby v závěru vyhrála i Best in show pro štěňata. Oba chodili jako panenky a výborné předvedení se stalo jejich silnou zbraní. Ačkoli byli teprve na své druhé výstavě, zvítězili i v konkurenci párů. Stejně fantastický dvojitý úspěch se jim oběma povedl na prestižní Evropské výstavě FCI v Bratislavě v říjnu 2003. Na jejich raketovém startu mezi naděje výstavních kruhů se podíleli tři zahraniční rozhodčí: Maria Kaló z Maďarska, Regine Bregenzer z Rakouska a Philip John z Indie.

2004 - Junior šampion
Od ledna 2004 začala výstavní kariéra obou pejsků naplno. Lenka s nimi pracovala jako včelička, Jarda pečoval o zázemí výstavního týmu a syn Jára se živě zajímal o juniorhandling, který s Esíčkem posléze vyzkoušel i úspěšně absolvoval. První velký úspěch na sebe při takovém kolektivním nasazení nenechal dlouho čekat. Druhý den mezinárodní výstavy v chorvatském Záhřebu si Esík vyšlapal 3. místo v Best in Show juniorů! Jsem přesvědčená o tom, že se mu na stupních vítězů zalíbilo, protože všechny další finálové soutěže chodil v naprosté pohodě a s přehledem, jako například v Portoroži, kam mi ho Lenka svěřila. Do června 2004 stihl splnit podmínky pro získání titulů junior šampion Maďarska a Chorvatska, získat titul Klubový vítěz mladých v Maďarsku a poprvé soutěžit v chovatelské skupině z Haliparku. Druhé místo skupiny na klubové výstavě ATK bylo při prvním účinkování krásným úspěchem. Po poslední soutěži ve třídě mladých se Esíčkovi opět podařil husarský kousek. V maďarském Kapuváru opět obsadil 3. místo v Best in Show mladých, kde soutěžila všechna plemena všech skupin FCI společně! A s takovou reputací nastupoval Esík mezi dospěláky.

Mezi dospělými
Prázdninově letní červenec nás všechny (Brychtovi, Markovičovi) zastihl na mezinárodních výstavách v Szombathely a v Oberwartu. Kromě toho, že tu Esíček získal svůj první CACIB (čekatelství mezinárodního šampionátu krásy), jsme znovu představili i chovatelskou skupinu ve složení Belissa, Eso a Elizabeth z Haliparku. A světe div se, nahatá trojice vyhrála obě výstavy. To byl ale víkend! Červenec přinesl také další senzaci, v podobě obou titulů Národních vítězů pro Esínka i Elizabeth z Mladé Boleslavi. V srpnu v Bratislavě Esíček v sobotu nesoutěžil. Otekla mu tlamička (žihadlo, kousnutí, poranění - kdo ví ?) a ke slovu přišel veterinář. Do druhého dne byl ale fit a hurá s nadšením do kruhu, kde podal skvělý výkon a získal res. CAC za Lovely Boyem od Chlpíků.  Navíc odpoledne vyběhal v chovatelské skupině "z Haliparku" druhé místo na Středovýchodoevropské výstavě 2004, když naší jindy tříčlennou partu doplnil ještě Martin Bastl s Briliantem z Haliparku. Trénovali jsme tak a plánovali naší hromadnou účast na Evropské výstavě v Tullnu 2005. Některé tajná přání si hýčkáme možná proto, aby nám v podobě snů i zůstala... V září se Eso po úspěšně absolvované bonitaci stal chovným psem a druhý den v Kecskemétu soutěžil ve výstavním kruhu (res. CACIB za Codym, kterému byl rovnocenným partnerem!) a přispěl k dalšímu druhému místu v chovatelské skupině, tentokrát pod vedením mého manžela, protože s námi "Járové" jet nemohli. Nikdo z nás v tu chvíli netušil, že se už nikdy ve skupině nesejdeme...

Co je dnes a co bude zítra?
Do Mariboru jel Esíček s banální vyrážkou na ouškách. Naskákaly mu červené pupínky a Lenka marně uvažovala, na co by ta nečekaná alergie mohla být. Hned v pondělí paní doktorka psíkovi odebrala vzorek tkáně, naordinovala antibiotika, ouška se během týdne zlepšila a Esík pookřál. Jakmile ale dobral antibiotika, zase mu tak hej nebylo. Těsně před brněnskou národní výstavou jsme se s Lenkou radily, zda s ním má do Brna jet, či nikoliv. Elánu měl dostatek a doma by mu bylo samotnému bez Betky smutno. V neděli 26. září jsme se všichni sešli v tělocvičně za brněnským velodromem, pejsek se cítil dobře, v kruhu chodil moc pěkně a získal další český CAC. Obě jsme s Lenkou ale tušily, že mu něco schází. Propána co to ale je? Nikdy nezapomenu, jak jsem po výstavě přišla k Lenčině kleci, kde spal stočený Esík s Betkou. Otevřela jsem dvířka a zavolala ho. Vyšel zvolna ven a protáhl se. Pak došel ke mě, zaradoval se, zavrtěl ocáskem, stoupl si na zadní a dal mi tlapky kolem krku. Pomalinku a něžně mě opusinkoval, já ho hladila po zádečkách a špitala mu tichounce do ouška, že si moc přeju, aby byl v pořádku, aby ukázal, že je silný kluk a že nějakou takovou hloupou infekci určitě překoná. Sklouzl dolů na zem, já si vzala jeho hlavu do obou dlaní a najednou jsem to viděla. Díval se mi rovnou do očí, tak jak to uměl jen on, a stálo tam: "Odpusť, ale já to nedokážu. Nejde to." Podařilo se mi jen beze slova kývnout, pohladila jsem ho po hlavičce, po krčku a poslala ho zpátky na místo. Od Lenky, které jsem v tu chvíli nedokázala říct ani slovo, jsem zbaběle téměř utekla. Až venku před halou jsem přesvědčovala sama sebe, že to přece není možné, že se mi to určitě jen zdá. Snad jsem se i uklidnila. Určitě na dalších 48 hodin, než mi Lenka zavolala výsledek rozboru z laboratoře. Naprosto laicky řečeno, Esíčkovo tělíčko bojovalo s rakovinou a imunitnímu systému docházely síly. Svůj boj prohrál 6. října, kdy už ani jeho statečné srdce nedokázalo náporu nemoci a vysokým horečkám odolat.

Určitě se vrátí
Když jsme si s Lenkou po více než 14 dnech od Esíčkova odchodu konečně dokázaly zavolat (do té doby jsme si psaly jen SMS), stejně jsme bolestné dojetí nepřemohly. V slzách jsem se shodly, že byl Esík úžasný pejsek a výjimečná psí osobnost. Jako by věděl, že ho nečeká dlouhý život, šel do všeho s nadšením, s elánem a s neutuchající energií. Velmi rychle se všemu učil, stačilo mu cokoliv jednou ukázat nebo předvést a už rozuměl a zvládl to. Patři ke šťastným psům, šťastným od povahy, od nátury. Když jste mu chtěli porozumět, dal vám příležitost a v jeho černých korálkových očích jste si mohli přečíst téměř všechno. Dal nám všem, kteří jsem ho znali, tolik energie, až se sám rozdal. Asi to byl jeho úděl. Věřím tomu, že se k nám jednoho dne vrátí. Najde si nějakou volnou dušičku a přijde k nám zase nadělovat radost a pohodu. Čekáme Tě pejsku a než se vrátíš, určitě nezapomeneme ... Libuška

Tituly:
2x 3. místo Junior Best in Show + finále junior Best of Day (vše na zahraničních mezinárodních výstavách!), Junior šampion Maďarska a Chorvatska, Best junior, Klubový vítěz mladých ATK 2004 - Maďarsko, Národní vítěz ČR 2004, CACIB, res. CACIB, 3x CAC ČR, CACA Rakousko, 2x CAC Maďarska, res. CAC SR, Prvak mladych Slovinska, 4x HPJ, CAJC ČR z 9 psů, 3x Prvak mladych Chorvatska, res. CAC Maďarska ...

Ch.s. z Haliparku: 2x 1. a 3x 2. místo v chovatelské skupině
Pár: Eso a Elizabeth z Haliparku: 1. místo KV Přerov 2004, 3. místo CAC Györ (Hungary)

Datum	Typ /země + odkaz na výsledky	Výsledek	Rozhodčí
20.07.2003	CAC Györ (H)	Very promissing 1	Kaló (H)
13.09.2003	KV Přerov (CZ)	Very promissing 1	Bregenzer (A)
05.10.2003	European DS Bratislava (SK)	Very promissing 1	Philip John (India)
31.01.2004	CACIB Budapest (H)	V1 -	Kiss (H)
01.02.2004	CACIB Budapest (H)	V1, HPJ	Pálné (H)
08.02.2004	CACIB Brno (CZ)	V2	B. Ovesná (CZ)
28.02.2004	CACIB Zagreb (CRO)	V1, Prvak mladich	Zeljko Gajic (Slo)
29.02.2004	CACIB Zagreb (CRO)	V1, Prvak mladich, 3. junior BIS	Daniela Gajic (Slo)
25.04.2004	CACIB Č. Budějovice (CZ)	V3	Hořák (CZ)
01.05.2004	KV Lysá nad Labem (CZ)	VD	Dolejšová (CZ)
08.05.2004	CACIB Budapest (H)	V1, HPJ, Best junior	Sárközy (H)
09.05.2004	Club ATK Budapest (H)	V1, HPJ, Junior Club Winner ATK 2004	Pálné (H)
23.05.2004	CACIB Litoměřice (CZ)	V1, CAJC	Kučera (CZ)
13.06.2004	CACIB Praha (CZ)	V2	Steven Seymour (AU)
19.06.2004	CACIB Novi Grad (SLO)	V1, Prvak mladich	Sean Delmar (Irland)
21.06.2004	CACIB Portorož (CRO)	V1, Prvak mladich, finale Junior BOD	Marija Kavcic (Slo)
27.06.2004	CAC Kapuvár (H)	V1, HPJ, 3. místo Junior BIS	Kaló (H)
17.07.2004	CACIB Szombathely (H)	V2, res. CAC	Guniš (SK)
18.07.2004	CACIB Oberwart (A)	V1, CACA, CACIB	Tarján (H)
25.07.2004	NV Mladá Boleslav (CZ)	V1, CAC, Národní vítěz	Marušková (CZ)
15.08.2004	CAC Hatvan (H)	V1, CAC	Kiss (H)
22.08.2004	CACIB SEV Bratislava (SR)	V2, res. CAC SR	Jakkel (H)
05.09.2004	CACIB Mladá Boleslav (CZ)	V1, CAC	Jílková (CZ)
11.09.2004	SV KCHN Blansko (CZ)	V2, res. CAC	Řehánek (CZ)
12.09.2004	CACIB Kecskemét (H)	V1, CAC, res. CACIB	Ubrová (CZ)
19.09.2004	CACIB Maribor (SLO)	V2, res. CAC Slo	Urek (SLO)
26.09.2004	NV Brno (CZ)	V1, CAC	Řehánek (CZ)

S celého srdce děkuji Lence, Jardovi a Járovi Markovičovým za nezměrnou lásku a péči, kterou den co den Esíčkovi dávali. Vybral si je sám a dobře věděl proč. 
Byli mu nejlepšími majiteli, jaké si jen mohl přát.
Díky! Libuška