Mezinárodní výstava (2x CACIB)

Novi Grad  - Croatia - 19.06.2004 + Portorož - Slovenia  - 20. 06.2004

Kombinace dvou mezinárodních výstav ve dvou různých státech přilákala na každou z nich přes tisícovku vystavovatelů. Čeští majitelé (57) přivezli například do slovinské Portorože 89 psů 41 různých plemen. Mimochodem sem dojeli zástupci 22 zemí. Skupiny FCI byly rozděleny na dvě skupiny a navzájem prohozeny tak, aby vystavovatelé pohodlně zvládli přejet asi 20 kilometrů a zúčastnit se obou výstav. Nešlo by něco takového třeba mezi Brnem a Bratislavou, i když je to dál? Nebo mezi Ostravou a nějakým polským městem? No nic, já  jen zkouším, jestli nás náhodou nečte nějaký šikovný pořadatel českých výstav se zájmem o chytrý nápad. Na obou výstavách posuzovali atraktivní zahraniční rozhodčí a známé kynologické osobnosti. Namátkou: ze Švýcarska prezident FCI Hans W. Müller a s ním paní Lisbeth Mach z téže země, z Rakouska člen předsednictva FCI Karl P. Reisinger a Sigrid Jarmer, z Irska Sean Delmar a Cathy Delmar, z Dánska Jorgen Hindse Madsen, z Holandska nám dobře známý Hans v.d. Berg, ze Španělska Jesus Pastor, z Itálie Jolanda Vandoni, z Portugalska Luis Manuel Catalan a Luis Gorjao Henriques, z Rumunska Cristian Stefanescu, z Německa Marta Heine, z České republiky Otakar Vondrouš. Jestli se vám z té přehlídky točí hlava, pak vězte, že jen dva rozhodčí byli z Chorvatska (Igor Selimovic a Nenad Andric) a tři ze Slovinska (Zeljka von Zidar, Alojz Makar a Marija Kavcic)! No nejeďte na takovou výstavu.

S naším nyní obvyklým kolektivem (Akim, Geska, Cody a spolucestující Arníček) pro tentokrát jel i Eso z Haliparku, kterého mi svěřila jeho majitelka Lenka Markovičová, aby se pokusil získat poslední čekatelství juniorského šampionátu Chorvatska. Vždycky mě těší, když vidím, jak pejskové z naší stanice prospívají a "Esíčko" patří mezi mé oblíbence už od kolébky (kdo čte naše stránky a povídání o jednotlivých štěňátkách ve vrhu ví, že ani trochu nepřeháním). Dospělé číňánky jsem vezla z jediného důvodu a tím bylo jméno mě naprosto neznámého irského rozhodčího Seana Delmara. Usoudila jsem totiž, že "ostrovan", který to má do Anglie blízko, by mohl čínským naháčům rozumět a tudíž mě zajímal jeho pohled na naše psy. Jako vždycky jsem musela počítat i s tím, že může nastat pěkná pohroma, ale to je obvyklé riziko kdekoliv. V pátek dopoledne jsme vyrazili v dešti na jih za sluncem. Poprvé za dobu našeho putování po Evropě jsme jeli bez potvrzené rezervace hotelu, protože jsme z Portorože dostali výhradně zamítavé odpovědi. Rozhodli jsme se zariskovat a sehnat ubytování až na místě. Cesta přes Brno, Vídeň, Graz a Ljubljanu do Portorože nám zabrala i s kolonami na dálnici víc než deset hodin. V půl desáté večer jsme začali shánět ubytování v oblasti Portorože a legrace to byla převeliká jen chvíli. Po hodině bezvýsledného pátrání už se zdálo, že budeme nocovat na kamenité pláži a koupat psy na výstavu v moři. Všude měli plno nebo nebrali psy a místní pětihvězdičkový hotel s casinem nebyl místem, kde bychom byli ochotní složit hlavu a průvanem provětrat úspory. Popojeli jsme tedy o kousek dál a ve vesničce Izola našli hotel Belveder. V malém apartmánku jsme pak v naprosté pohodě strávili tři noci. Ale byla to klika, takže vám doporučuji podobné žertíky moc nezkoušet.

Sobotní výstava se konala v přímořském chorvatském letovisku Novi Grad. Po vjezdu za hranici města se otevřela malá planina a na ní, v prostoru před dvěma hotely u moře, se konala na trávníku výstava. Počasí nám přálo, celý den jsme se opalovali a slunili. Jen silný vítr, který po druhé hodině odpoledne serval stany rozhodčím nad hlavami a připlácl je na některé právě vystavované psy, nepatřil k idylickým kulisám poklidného dne. Naháčci šli na řadu mezi prvními a irský rozhodčí jich měl posoudit třináct přihlášených. Nakonec se nás sešlo deset ve známé konkurenci, doplněné o dva velmi kvalitní osrstěné zástupce z Finska. Jejich jména a výsledky najdete na stránkách stanice Secret Line´s. Stojí za vidění. Překvapení se pro mě konala několikerá a musím předznamenat, že milá. Předně pan rozhodčí našel na psech všechno, co o nich sama dobře vím (přednosti, nedostatky i to, co není exteriérovým nedostatkem, ale mohlo by být pro dokonalost psa ještě lepší!). Posuzoval rukama i v pohybu a dobře věděl, co a kde má hledat. Jezdím po výstavách už nějaký pátek, ale tak přesné a skutečnosti odpovídající popisy svých psů jsem zatím nedostala od nikoho. Myslím, že stejně na tom byli ostatní majitelé. Získané tituly mě těší dvojnásob, neboť po posuzování se pan rozhodčí zeptal odkud jsme a po zjištění, že z České republiky, poznamenal, že ačkoli nejsme z Finska, jak odhadoval, máme krásné psy. A tak jsme mohli začít oslavovat nejen Gessinčin šedesátý CACIB (má teď stejný počet CACIBů jako BOBů) a Esíčkův splněný šampionát mladých, ale také milý kompliment našemu chovu od posuzovatele, který o nás nemohl mít ani tušení. Den jsme s manželem zakončili večeří v restauraci s výhledem na moře a na přicházející bouřku s blesky a krupobitím, zatímco naši pejskové slastně chrupali na široké posteli.

Štěstí nám neuvěřitelně přálo, protože nedělní výstava se konala ve dvou halách a jen ty nás dokázaly ochránit před deštěm. V Novim Gradě musela být výstava pro silný liják přerušena, přičemž se titíž vystavovatelé v sobotu pařili v našich nedělních halách. Tak vypadá štěstí i smůla v přímém přenosu. Pravda, když se v průběhu nedělních finálových soutěží přihnala bouře s větrnou smrští (samozřejmě těsně před tím, než jsem nastupovala do kruhu s Esíčkem) chvíli to vypadalo, že plechový hangár v přístavu nám nad hlavou také uletí celý. Vichr rval co se dalo a z čeho se dalo, v hale rozmetl všechen prach a špínu a jen pohotové přivření vrat zabránilo nejhoršímu. Od té chvíle vím, že Esíčko je hrdina a žádná bouřka ho nedokáže rozhodit. Do finálového kruhu vešel statečně, stejně statečně se probojoval do finále a i tady odvedl krásný výkon za který dostal hromadu piškotek. Ale to trochu předbíhám. Ráno jsem se v katalogu zklamaně dočetla, že číňánky nebude posuzovat v propozicích uvedený rumunský rozhodčí Cristian Stefanescu, ale slovinská rozhodčí Marija Kavcic. Moje nálada klesla na bod mrazu. Dáma je to sice milá a usměvavá, na pejsky příjemná, ale co se číňánků týče, jejímu posuzování nerozumím. S konstatováním, že se může stát naprosto cokoliv, jsem během dopoledne sledovala její počínání v kruhu a tu a tam následující mrákoty majitelů některých plemen. Dojem, který ve mě zůstal, se jmenoval: Loterie. Zdálo se mi, že paní rozhodčí vybírá některé vítěze se stejnou jistotou, s jakou lze vytáhnout králíka určité barvy naslepo z klobouku. Po našem posouzení mi trochu rozpačitý dojem zůstal. Faktem je, že si u předvedených číňánků mohla vybrat libovolně. Sedm z nich je vícerými držiteli BOB (Cody, Lovely Boy, American Pie, Akim, Hairy Fairy, Orchidey a Gessi), pět je finalistů IX. skupiny FCI, ne-li jejích vítězů! Milá konkurence, když si to člověk rozebere, co říkáte? 

Na výstavu do Portorože přijel jeden číňánek mimo soutěž. Italští majitelé mi dovezli ukázat našeho Flipa z Haliparku. Naposledy jsem ho viděla loni v srpnu v Bratislavě a pak už jen na fotografiích posíláných e-mailem. Flipík mě potěšil. Je ideálně vysoký, má pěkný formát těla, tmavý pigment nosu i očí, líbivé osrstění, krásně se předvádí v kruhu. Jakmile dosáhne dospěláckého věku, čeká ho výstavní kariéra po boku kamarádů jorkšírů a také prý zaručená účast na evropské výstavě v roce 2005 v Tullnu. Tak už se začínám těšit! 

Čínský chocholatý pes - Chinese Crested Dog

19.6. 2004 CACIB Novi Grad (Croatia); Posuzoval: Sean Delmar (Irsko - Irland)
20.6.2004 CACIB Portorož (Slovenia); Posuzovala: Maria Kavcic (Slovinsko - Slovenia)

* Eso z Haliparku + Cody z Haliparku - handled by Libuše Brychtová, CZ
* Lovely Boy od Chlpíků + Orchidey Orca od Chlpíků - handled by Susanne Kaurek in Novi Grad and by Gregor Nemanic (SLO) in Portorož
* Eso z Haliparku - Junior šampion Chorvatska; Curry Powder de Gabritho - Junior šampion Slovinska.

* Finále - Portorož . SLO:
Res. BIG - Orchidey Orca od Chlpíků;
Finale junior BOD - Eso z Haliparku

21.06.2004 -Text: Brychtová, Foto: Brychta 

l