Mezinárodní výstava (CACIB) |
||||||||||
Luxembourg - Lucembursko (Luxembourg ) - 26. 3. 2005 |
||||||||||
|
||||||||||
|
* Vítězem BIS se stal zcela dle všeobecného očekávání maltézský psík Ch. Funny Ladies Segarl (chov. Ayaka Ito, současný maj. Tansache a Heinesche, Lucembursko), vítěz BIS v Bangkoku a Bruselu 2004 a v Hoogstratenu 2005, Ch. Ameriky, Thajska a Japonska, maltéz Nr. 1 v Thajsku - i tak se dá dělat psí kariéra ... * Titul res. BIS, BIG a BOB si odvezla bearded colie pes Int/CZ/SK/B/NL/GB Firstprizebears Apache, maj. Conny a Joop Hartmanovi z Belgie. V neděli na Best in Show psa předváděla Lenka Klímová - Blahopřejeme!! (Foto z vítězství v BIG též dole!) * Jubilejního 100 vítězství dosáhla česká chovatelská stanice Bohemia Acro pí Podzemské rozhodnutím Erwina Deutschera z Rakouska. Srdečně blahopřejeme!!! * Res. BIG ve II. skupině FCI vyběhala Monika Jurčovská se svým středním kníračem pepř a sůl Ch. Hosszubereki Csaszar Gamma - Blahopřejeme!!! * Ich. Gessi Modrý květ získala 65. titul BOB a současně 65. titul CACIB * Ich. Akim Hvězda z Podmok splnil šampionát jubilejní 10-té země FCI! * Ich. Cody z Haliparku ukončil svůj pátý šampionát! (Ich + 4 země FCI) * Výsledky najdete na stránkách UCHL Do Lucemburska jsme se vydali teprve podruhé, když naše první návštěva v roce 2003 proběhla více než úspěšně, ale Akim při ní jen "rozdělal" šampionát Lucemburska. Nijak mě to netrápilo a řekla jsem si, že jestli má Akim titul někdy dodělat, tak se to jednoho dne povede a je jedno, za jak dlouho to bude. Vhodná příležitost se naskytla až letos, kdy se druhým důvodem k uskutečnění cesty stal Cody (ten mě teoretickou naději na splnění šampionátu ze třídy šampionů) a třetím rozhodčí paní Clerc ze Švýcarska, s níž jsme se již setkali. Do party jsme přibalili ještě Gessi a Hardyho a abychom nemuseli shánět hlídání, jel s námi i Arny. Po mnoha měsících tedy zase "plná psí sestava". Nic ale nejde bez komplikací. V době přihlašování psů jsem řešila zásadní taktický problém. Mám dát Akima do třídy šampionů nebo do třídy otevřené? Jak asi víte, v Lucembursku lze ziskem CAC ze třídy šampionů získat šampionát přímo na výstavě. Pokud pes dostane CAC v mezitřídě nebo třídě otevřené, pak musí dostat čekatelství dvě. No a Akim měl z roku 2003 jeden CAC ze třídy otevřené, čili potřeboval jediné čekatelství, lhostejno ze které třídy. Až nad přihláškou jsem si řekla, že je přece šampion a zapsala ho do třídy šampionů. Jenomže na MVP v Brně mi pan Ostrowský, majitel Nababa Germanika prozradil, že se na výstavu také chystá a mě bylo jasné, že to v tom případě bude pro Akima bezpředmětný souboj protože je Nabab jednoduše lepší. Díky této informaci jsem Akima ještě před druhou uzávěrkou stihla přehlásit do třídy otevřené, což se nakonec ukázalo jako vůbec nejlepší řešení, jak vzápětí uvidíte. Do Lucemburska jsme vyrazili v pátek v pravé poledne před třídenními velikonočními svátky. Dílem štěstí a dílem náhody se nám očekávané fronty na dálnicích v Německu vyhnuly a tak jsme trasu Praha, Plzeň, Rozvadov, Norimberk, Heidelberg, Trier a Lucemburk zvládli se zastávkami na občerstvení a venčení za 8 hodin v naprosté pohodě. Z dálnice A1 jsme na sjezdu číslo 8 uhnuli dle informací organizátorů směrem na Kirchberg a centrum Lucemburku směrem k výstavišti Luxexpo. Náš hotel Novotel jsme měli nedaleko výstaviště (další hotel Sofitel stojí hned vedle) a spala v něm většina pejskařů. Veliký pokoj udělal naší smečce stejnou radost jako granulky s cestovní masovou konzervou a možnost proskočit se z dvoulůžkové postele rovnou až na gauč, který jsem předem přikryla dekou, aby neutrpěl újmu od psích tlapek. V noci jsme si vyzkoušeli, jak je náročné nocovat s pěti číňánky. Ale hřáli výborně! Ranní fronta u přejímky v areálu Luxexpo nepostrádala prvky dramatu. Což o to, parkování aut za 3 EURa proběhlo bez problémů, zato ve frontě na přejímku jsme stáli od 9.00 a do haly jsme se dostali až v 9.45. Kontrolovali se jen pasy a datum očkování vztekliny. Chcete-li potěšit pořadatele, podávejte jim pasy psů otevřené na stránce se vzteklinou, zejména máte-li více psů. Mě byli docela vděční a vyřízení jsme byli během několika sekund. Katalog jsme dostali hned u vchodu a podle plánků trefili náš kruh na poprvé. Posuzování začínalo v 10.00 a já zachovávala klid jen proto, že jsem z webových stránek pořadatelů věděla, že 29 číňánků jde na řadu po 4 grifoncích a brabantících a 8 king Charles španělech. Stihla jsem tedy všechny své psíky i proběhnout v kruhu, převléknout se na poměrně obsazených dámských záchodcích (zdarma, středně čisté, bez věšáků) a přivítat se se všemi kynologickými přáteli, s nimiž si většinou jen dopisujeme prostřednictvím e-mailů. Bylo to milé shledání. Paní Elsbeth Clerc je zkušená rozhodčí a prezidentka švýcarského klubu malých plemen. Čekalo jí překvapení v podobě rekordních 14 naháčů a 15 přihlášených labutěnek. Příjemnou skutečností je, že se v Lucembursku se posuzují variety CCD o CAC odděleně. Podle katalogu jsem byla hodně zvědavá na pejsky, jejich výsledky dostáváme z Belgie a dalších zemí, ale zatím jsme se s nimi osobně nesetkali. Hodně se mi líbil HA pes Sasquehanna Dobry Dzien (Gingery´s Krimson N Clover x Sasquehanna z Polwyspu), přestože je trošku vyšší než požaduje ideál standardu. I Riano Mandarin of Moonswift (Moonswift Matinée Idol x Rialo Melba) mi padnul do oka, jen by mu slušelo více výstavní rutiny a odvahy na stole. Ale to chce jen čas. Pochopila jsem také, proč BOB poměrně často vyhrává líbivá HA fenka Charlotte nebo Oriental Jokes Twinkle. U labutěnek mě zaujala Taijan Dreamer Tinkerbelle a hezky osrstěný Dylan du Galop du Globe. Zajímavé setkání Lovely Boye a Nababa se pro nepřítomnost druhého jmenovaného nekonalo. Snad příště. Akimovi se podařilo vyhrát třídu otevřenou a já si oddechla. S ním už sem nebudeme muset. Osamocená Geska byla v kruhu docela smutná a do obvyklé soutěžní nálady se dostala až při soutěži o CACIB fen, od které pak už nedala nikomu šanci, ani když nás nechala paní rozhodčí běhat poměrně dlouho. Hardy byl v kruhu mezi čtyřmi pejsky poněkud nesvůj, vždyť vůbec poprvé soutěžil v konkurenci a já byla s jeho postojem docela i pohybem spokojená. Odvedl to, na co v danou chvíli měl. Codýsek se předvedl v obvyklé formě, splnil šampionát Luceburska a měl podle mě hodně šancí i na CACIBa. Jak jsme se ale shodli s dalšími majiteli, propagaci labutěnek je třeba věnovat stálou a vytrvalou péči tak, aby se konečně stali na výstavách naháčkům rovnocennými partnery. Jakmile měl Akim i Cody jistý CAC a tudíž dokončený šampionát, považovala jsem cokoliv dalšího za milý dárek od této výstavy. To jsem ještě netušila, kolik jubilejních výsledků se nám ten den sejde, protože jsem se dopočítala až doma. Jen Gessinčin 65. BOB jsem měla v paměti a ten jsme s manželem také oslavili. Gessinka, jejíž speciální řetízkové vodítko jsem omylem zapomněla doma, dostala zbrusu nový stříbrný řetízek i vodítko a já jen doufám, že jí přinese ještě trošku štěstí v letošní jarní sezóně. K tomu jsme po 15. hodině na základě diplomů dostali ceny pro vítěze (poháry a plakety) a krásnou medaili dostal i Hardy, protože cenu z téhle akce si odnášeli všichni ocenění psi !!! O diplomy šampionů bylo možno zažádat na místě za 20 EUR na jeden. Finálové soutěže se odehrávaly ve slavnostně a vkusně vyzdobeném kruhu. Vždyť šlo o 70. výročí výstavy. Pravdou ovšem je, že atmosférou soutěží jsem byla docela zklamaná. Na rozdíl od roku 2003 šlo o jinou halu a letos se finále odehrávalo víceméně jako soutěže pro účastníky a jejich případné fan kluby. V hale byl, kromě občasné hudby, poměrně hluk, lidé se hodně bavili, spousta psů štěkala a na rozdíl od jiných výstav měli i přítomní rozhodčí hodně volný program. Zdálo se mi, že soutěže o nejvyšší tituly probíhaly jako kulisa běžné podvečerní zábavy přítomných. Dařilo se českým zástupcům řady plemen, jejichž úspěchy si přečtete ve výsledcích na stránkách UCHL a o nichž se zmiňuji výše. Všem blahopřejeme! Ačkoli byl sbor mezinárodních rozhodčích hodně pestrý (viz internet UCHL) tu a tam šlo o krapku exotickou podívanou. K posuzování deváté skupiny byla určena izraelská rozhodčí Yolanda Nagler-Magal. Zbytečně byste jí podezřívali, že naháče nikdy neviděla. Jezdí poměrně často do Evropy a v roce 2003 posuzovala naháče ve finále na klubové výstavě v polské Opoli. S určením vítěze IX. skupiny neměla téměř žádnou práci, protože maltézáček byl jasným favoritem na vítěze BIG i BIS (rozhodčí Hans Müller) jen se v kruhu objevil (však měl také v katalogu celostránkou reklamu na to, že už je 3x vítězem Best in Show a do Lucemburku přijela i jeho chovatelka... ). I já jsem si ho pamatovala z fotografií jako vítěze BIS v Bangkoku 2004 a moc se mi líbil už tehdy. Pod profesionálním vedením se pak z malého psíka stala zářící hvězda výstavního kruhu, jejíž vítězství si snad nikdo nemohl dovolit zpochybňovat. Druhé místo obsadila bearded kolie belgických majitelů a třetí rhodéský ridgeback z Polska. Domů jsme se vraceli po nočním prospání a odpočinku v Novotelu a zpáteční cestu manžel zvládl na volných silnicích za 6,5 hodiny. Měli jsme za sebou další příjemný a úspěšný víkend, který nám dopřál dostatek zábavy i radosti. Tak zase někdy v Lucembursku na viděnou. Čínský chocholatý pes
- Chinese Crested Dog
Junior šampioni Lucemburska - Luxembourg
junior champions : Šampioni Lucemburska - Luxembourg champions: 26.03.2005 - text: Brychtová, foto: Brychta |
|||||||||