2x Mezinárodní výstava (2x CACIB) |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Bratislava - Slovensko (Slovakia) - 20. + 21. 8. 2005 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Cody s Luckou Kotěrovou na Italských stránkách
Cinofilia-Italiana
! Na tradiční srpnové dvojité víkendové výstavě se sešla nejen pěkná celková účast (téměř 3000 přihlášených psů), ale také zajímavá skladba čínských chocholatých psů. Pravda, v posledních dvou letech jsme si tu zvykli na ještě větší účasti u našeho plemene, ale je nutno mít na zřeteli, že v roce 2003 tu byla výstava Evropská a loni Středo-východoevropský pohár a šampioni šampionů FCI , kteréžto akce zákonitě přilákaly větší počet účastníků. Pro „běžné mezinárodky” byl letošní počet 56 CCD v sobotu a 52 v neděli účastí více než solidní. Po dvouletých zkušenostech s hotelem Incheba, který sousedí přímo s výstavištěm, jsem mínila další podobný zážitek vynechat (žertovné historky s manželem vykládáme přátelům obvykle na Silvestra) a tak jsem si vezla rezervaci do o něco dražšího avšak též blízkého hotelu Danube na druhé straně mostu SNP. Ačkoliv znám Bratislavu už docela dobře, zahrála jsem si záměrně na nevědomého zahraničního turistu a nechala se vést mapou a místním značením. Legrace na sebe nenechala dlouho čekat. Už na první velké křižovatce, kde se uhýbá ze směru od Brna doprava k Vídni a Budapešti, visela jediná cedule s nápisem Danube. Chyběla jí jen drobnost. Šipka s označením směru, kterým se má tápající cizinec vydat. Automaticky jsem uhnula doprava neboť k Inchebě trefím už i o půlnoci a most SNP přejedu po paměti. Na další označení Danube hotel jsem si musela počkat až těsně k nájezdu na most SNP, což je docela slušný kus cesty bez jediné pomoci. Po přejetí mostu s vyhlídkovou dominantou Bratislavy jsem spatřila další tolik očekávanou cedulku i s šipkou. Ale ouha. Šipka ukazovala doprava, kde stál hotel a nebylo ho možné přehlédnout. Jenomže silnice uhnula ostře doleva a napojila se na dvouproudovku směrem na Brno! Instinktivně a už bez snahy najít jakoukoliv značku jsem se za místním autem otočila doleva k Dunaji a zamířila správným směrem k hotelu. Už jsem jej měla před sebou na dohled a logika věci velela zahnout k němu doleva. Logika ano, silnice tam vedla též, jen následné odbočení vpravo přímo k hotelu bylo uzavřené a silnice mě vysypala do centra města bez možnosti odvrátit nejhorší katastrofický scénář. Prohlédla jsem si tedy centrum Bratislavy a jen díky šestému smyslu se dostala zpět k Dunaji směrem na Brno, kterážto silnice mě zavedla opět do blízkosti kýženého hotelu. Vězte, že se na parkoviště zahýbá uličkou mezi hotelem Danube a hotelem Devín, což je ze směru od Brna až druhá a neznačená odbočka přes tramvajové koleje vlevo. Zaparkovat se dá před hotelem za denní taxu 600 SK nebo tuším 50 SK na hodinu v určených hodinách. Za psa chtějí v hotelu 20 EUR za noc a tak si Cody bez mrknutí oka zabral jednu ze dvou postelí a užíval si luxusu bez uzardění. Během dvou výstavních dnů jsem cestu od i do hotelu zvládla na jedničku takže tu budu příští rok jako doma. Incheba bude v roce 2009 místem konání světové výstavy FCI a tak mají všichni vystavovatelé čas tohle místo pěkně prozkoumat a zorientovat se tu. I přesto, že se organizace zdejších výstav lepší rok od roku, vřele doporučuji seznámit se s topologií výstaviště včas. Do Bratislavy jsem přijela s Codýskem sama a to, že jsem znala „terén“ z předchozích let mi mnohé usnadnilo. Po vjezdu do areálu (parkovné 200 SK) jsem zajela rovnou na druhou stranu Incheby, abych byla co nejblíže místu přejímky a nemusela klec vozit daleko. Odpoledne jsem si pak autem dojela blíže k zadný části haly C, kde se konaly závěrečné soutěže. Velikou výhodou byla znalost rozpisu kruhů, plemen i počtů psů, které byly včas zveřejněny na stránkách www.skj.sk Myslím, že řada majitelů zvolila podobnou taktiku jako já a na výstaviště dorazili až po ranní vstupní špičce. V sobotu byli čínští naháči rozděleni do dvou kruhů, ale jejich posuzování se naštěstí nesešlo ve stejný okamžik, takže majitelé vše zvládli bez problémů s případným přebíháním a bez zmatků. V kruhu 37 posoudila paní Radnetter všechny „neCACcové“ třídy včetně veteránů, kdežto třídy se zadáváním CAC (mezitřída, otevřená, šampioni) a zadávání BOB byly přiděleny rozhodčímu z Porto Rica jménem Roberto Veléz Picó. V neděli jsme měli plemeno pohromadě a k posuzování byl přizván Milivoje Uroševič ze Srbska a Černé hory. Pro posuzovatele jistě není snadné být konfrontován s posuzováním stejných psů dalším kolegou rozhodčím hned druhý den a vystavovatelé se mohou dočkat různých překvapení v obou smyslech slova. Na nudu si ale nemůže stěžovat žádná z obou stran. Pan Picó podle mého názoru vybral do finále krásné psy bez ohledu na cokoliv dalšího a soutěž o tituly tak byla pro diváky hodně atraktivní a oku lahodící. Ve vynikající formě se beze sporu předvedli Sampan Basta i Sasquehanna Sabda, moc se mi líbila elegantní mladá Aranka Gabri-Aki a Enriquilo Avokaduh stejně jako dorostenka Una Luna Family Song´s. Standardně výtečné výkony podala řada psů i fen, u nich jsme na to v poslední době zvyklí a zaslouženě si odnesli vítězné tituly po oba dva dny. Na druhou stranu byli v kruhu k vidění i jedinci, jejichž exteriérově zastaralé typy jsme vídali na výstavách před 15 lety. S povzdechem musím konstatovat, že by někteří slovenští chovatelé potřebovali nabrat druhý dech. Řada z nich už své odchovy vhodnými rodičovskými spojeními pozvedla na vynikající úroveň, což bylo v Bratislavě také vidět, ale někteří se ještě takříkajíc „nechytili“. Díky těmto extrémům v exteriéru některých jedinců, vypadalo plemeno méně vyrovnaně než v Čechách či jinde ve světě. O to zajímavější je vidět názor na plemeno očima rozhodčího z nám vzdálené země, jíž Puerto Rico rozhodně je. Dalších komentářů jistě netřeba. Neděle se odehrála podle nepatrně jiného scénáře, ale hlavní část výsledků zůstala beze změn se stejným výsledkem na konci. Pro mě osobně patří víkend v Bratislavě mezi jeden z vůbec nejhezčích, jaké mám za sebou. O tom, že Cody získá 2x CAC, protože byl ve třídě šampionů labutěnek sám, jsem nepochybovala, i když se může stát kdykoliv cokoliv, a věřila jsem si s ním i na některé soupeře. Rozhodně však ne na všechny zúčastněné. Sobotní Codýskův CACIB mi vyrazil dech, protože porazit Sampaně Bastu, který se předvedl ve špičkové kondici, byl husarský kousek. Následující soutěž o BOB je vždycky soutěží i o to, jakému typu dá rozhodčí přednost pro účast do finálového kruhu pro Best in Group. A naháči obvykle vítězí na body, protože jsou jiní. Tentokrát ale dostala po několika závěrečných kolech společného pohybu důvěru labutěnka v podobě Codýska. Jen co jsem psíka po soutěži odměnila a uložila ho do přepravky, svorně jsme ten nečekaný úspěch s manželi Jansovými oplakali radostí. Codymu přibyl nejen nový titul šampiona – Slovenský šampion krásy – ale také šance ukázat, že i labutěnka má ve finálovém kruhu své místo. Večer se Cody dostal do mezi sedm nejlepších jedinců IX. skupiny FCI rozhodnutím Ramona Podesty z Chile a jak se zdálo, líbil se i divákům. Víkendovým překvapením na téma labutěnka, ale ještě nebyl konec. V neděli Cody svůj úspěch s CACIBem zopakoval, vzápětí získal druhý BOB a potvrdil tak skutečnost, že si i loňské 2x res. CACIB za Nababem Germanika zasloužil. Jen co dosoutěžil v kruhu a nechal se zvěčnit na fotku s panem rozhodčím Uroševičem, měla Lucka Kotěrová pouhých 10 minut na to, aby s ním stihla předkolo juniorhandlingu. Nejen že spolu vše stihli, ale ještě postoupili do odpoledního finále, mezi nejlepší tři a toto finále pak za potlesku diváků vyhráli. Díky Lucce jsem si vychutnala pohled na to, jak krásně pejsek chodí ve velké hale. A musím dodat, že jim to moc slušelo. Za halou „C“, kde jsou venku v podloubí umístěny dva přípravné kruhy, není nic z dění uvnitř haly vidět. Čekající vystavovatelé jsou odkázáni na přízeň či nepřízeň počasí a na vyvolávání místního, naštěstí již léty prověřeného hlasatele. Odtud jsme tedy jen odhadovali kdo jak uspěl podle toho, jaké poháry nesl či co ohlásil do čekajícího davu. Číňánky bylo ve finálových výběrech i na stupních vidět docela často po oba dva dny. Markétka Šimečková krásně uspěla se svým párem, vítězství a finálové umístění si odnesla mladá Gioia, na stupně dosáhlo i nahaté štěně. Nejvíc práce ale čekalo Codýska, který si k oběma BOB přidal i dvě soutěže v juniorhandlingu a v něm i nedělní finále. Před nedělním Best in Group mi Markétka Šimečková Codýska načesala (ostatně jako na všechny soutěže ten víkend, za což jí patří můj veliký dík i obdiv, protože se toho od ní mám ještě moc a moc co učit) a do poslední chvíle dohlížela, aby šel Cody do finálového kruhu perfektně upravený. Její úsilí se vyplatilo. Codýsek se líbil rozhodčímu Rafaelovi de Santiago z Puerto Rica tak, že ho postavil na druhé místo Best in Group. Pro labutěnku ohromný úspěch a pro Codýska dvojitý ve stejný den, protože si první stupínek užil už s Luckou Kotěrovou. Marně vzpomínáme s dalšími chovateli, kdy se jiné naší labutěnce podobně zadařilo. Prim zcela jistě drží Elvis Modrý květ, který v Českých Budějovicích vyhrál Best in Group. Codýsek má k takovému úspěchu už jen krůček. Snad jej jednoho dne také udělá, aby se v zahraničí mluvilo nejen o českých naháčích, ale také o českých labutěnkách. Zasloužili by si to. Než jsme s Markétkou dokoukaly na soutěž Best in Show a Super BIS (vyhrál mladý český azawakh!) a sbalily auto k odjezdu, už nás proháněly první kapky deště. Domů jsme se dostaly bez problémů a už se těšíme na Slovensko do Bratislavy zase příští rok. 20.8.
Posuzovala /Judge: Roberto Veléz Picó (Porto Rico - Puerto Rico) Čínský chocholatý pes bez srsti - Chinese Crested Dog Hairless
Čínský chocholatý pes osrstěný - Chinese Crested Dog Powderpuff
Juniorhandling:
judge – Róbert Kanás - SR Finálová umístění: (Pokud zde chybí
něčí finálové umístění, prosím dejte nám vědět, informaci rádi
doplníme.) BIG - finale place
4. - 7.
(20.8. judge: Ramon Podesta - Chile) + res. BIG
(21.8. judge: Rafael de Santiago - Puerto Rico) Titul
Slovenský
šampion mladých splnili Brooke Li
Yane Al Maarii Sapphire, Gioia Mia
de Gabritho a Lusy Modrý květ 22.08.2005
- text Brychtová - foto: Brychtová + Patrícia Hausnerová, Magda Hudáková,
Táňa Vozníková - Děkujeme |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||