Champion of Champions SK 2005

Bratislava - Slovensko (Slovakia)  - 03. 12.  2005

Reportáž ze soutěže Šampion šampionů v Bratislavě v roce 2004
 - to abych toho nemusela psát tolik znovu...

Fotografie též na www.skj.sk
Galerii fotek účastníků najdete dole na této stránce...

Článek a fotografie z Planety zvířat 2/2006

Ich. CODY z Haliparku - Champion of Champion´s SK 2005 - Pedigree + info

Jak jsem loni slíbila, tak jsem letos i udělala. Do Bratislavy jsem vyrazila soutěžit s Codýskem. Na cestu se s námi vydala i malá Juraja z Haliparku, kterou jsem jednak nechtěla nechat doma a jednak jsem byla docela zvědavá, jak se bude na takové akci tvářit dřív, než odjede k zahraničním majitelům. Ačkoliv se původně zdálo, že na soutěž pojedu sama, v pátek se vše urovnalo a v sobotu ve dvě hodiny odpoledne už jsme s manželem uháněli směrem Slovensko. Těšila jsem se, že si s manželem užijeme stejně pěknou soutěž a ples jako minulý rok.

Ač jsem se hodně snažila, stránky SKJ  ne a ne vydat informaci o počtech přihlášených psů či o složení sboru rozhodčích. Inu některé věci je možná lépe dopředu nevědět. Zato mě potěšil vstupní list, který přišel doplněn o mapku Incheby s vyznačenými trasami příjezdu až k hale B2. Tady jsme zastavili těsně u vchodu do haly v 17.00. Do zahájení soutěže zbývala rovná hodina času. Než jsme po schodech vynesli klec, přepravku, oblečení i vše další nezbytné a vyvenčili Codyho i Juraju bylo půl šesté. Tak ohonem obléct a připravit Codýska. Je skvělé, že organizátoři myslí na psy a jejich majitele, kteří mají k dispozici prostorné zázemí v oddělené části haly, stoly, věšáky na šaty a židle. Pejskové tak mohou po soutěži odpočívat na poněkud klidnějším místě, než je rozjásaný taneční sál. Těsně po šesté hodině jsem se už nad načesaným Codýskem stihla mrknout do katalogu. Cody dostal číslo 53, což bylo přesně o deset více, než měla loni Gessi. Snad nám to přinese štěstí, jak nad Codýskovou fotkou v katalogu věštil Hanuš. Mimochodem na křídovém papíře tištěný katalog opět obsahoval černobílé fotografie a podrobné údaje o přihlášených jedincích včetně výstavních titulů, moderátoři pak měli k dispozici charakteristiky psů, které napsali jejich majitelé. Tím se každý pes mohl divákům přiblížit lépe, než jen řečí čísel a seznamů ocenění. Krásný nápad!

Rovnou šedesátku psích šampionů z pěti zemí (Slovensko, Česká republika, Maďarsko, Rakousko, Litva), z nichž bylo 28 interšampionů a 38 multišampionů (psů s více než třemi šampionáty dospělých) přijela posuzovat trojice mezinárodních rozhodčích ve složení: Hassi Assenmacher-Feyel (Německo), Milivoje Uroševič (SCG) a Ing. Jaromír Dostál CSc. (Česká republika). Tak jako v předchozích letech prošly všechny skupiny FCI nejprve samostatným neveřejným posouzením jednotlivých rozhodčích. Z každé skupiny FCI postoupil do finále předem daný počet jedinců tak, aby výsledný počet finalistů činil počet 32.

Nástup a představení účastníků čekal na všechny přítomné psy bez výjimky, stejně tak jako krásné stříbrné poháry, jichž byl plný stůl. Psích šampionů si tady opravdu váží! Slavnostní program zahájil prezident SKJ a člen předsednictva FCI Ing. Štefan Štefík. O náladu i zábavu se postarala taneční skupina, proběhla módní přehlídka modelek a psů, k vidění byl tanec se psem (dvě border collie najednou a jejich majitelka). Nechyběl ani hudební doprovod ani zpěv k tanci, moderování jsme slyšeli ve slovenštině a angličtině. Opět na výtečnou. Průběh večera byl doplněn o tombolu o pěkné ceny, slosovatelné byly i lístky do soutěže o psa Sympatie, losovali se i účastníci tipovací soutěže na pořadí prvních čtyř psů. Nesmím zapomenout zmínit večeři v podobě předkrmu, hlavního jídla, salátu, zákusku a druhé večeře (skvělý gulášek!). O příjemné prostředí se postarala vánoční výzdoba haly i takové milé drobnosti, jako květinové koše a tabulky se jmény rozhodčích, stejně jako plátno s promítáním vylosovaných soupeřících dvojic a výsledků. Mezi hosty se objevila Zdena Studénková, přijel MVDr. Široký s manželkou, uvítali jsme slovenskou zástupkyni evropského parlamentu i města Bratislavy a další významné hosty. Ačkoli se soutěž konala ve velké hale, celková atmosféra byla i díky milým drobnostem přátelská a příjemná.

Soutěžní část večera začala přehlídkou všech přítomných šampionů dle skupin FCI. Z podrobně představených soutěžících byli vyhlášeni postupující psi a jejich majitelé si vylosovali písmeno, podle kterého nastoupili do prvních soubojů KO systému hodnocení.  Z nejsilněji obsazené páté skupiny FCI postoupila mezi 32 finalistů i fena peruánského naháče paní Kocmanové Encantada Delfino Can (do dalšího kola neprošla přes budoucího I. vice šampiona šampionů afgánského chrta Franco Nero Gandamak. Los byl zcela neúprosný). Z naší IX. skupiny FCI byli do finále vybráni 3 jedinci: Codýsek, velký černý pudl a střední černý pudl. Codymu přisoudil můj los písmeno "V" a za prvního soupeře jorkšírského teriéra Ingrid Dedkové Ch. Champion Lafit Bohemia Platina s číslem 19. Byla řada soupeřů z nichž jsem měla značný respekt a v duchu jsem si přála je v duelu nepotkat. Bearded kolie, šeltička, novofundlandský pes, náš první soupeř jorkšírský teriér, basset, jezevčíci, černý čau-čau z Maďarska, šiba, samojed, dalmatin, anglický setr z Rakouska, dva američtí kokři, velký černý pudl a samozřejmě afgánský chrt. Tak jsem osobně a letmým pohledem viděla absolutní špičku soutěžního pole. Hra na štěstí začala. Než jsme se nadáli, bylo před námi první kolo, které zmenšilo počet soutěžících z 32 na 16. Cody na modrém koberci získal nad jorkšírkem plný počet tří bodů a postoupil. Nemám ani zdání, jak jsem se dostala z předváděcí plochy. Z úžasu jsem se probrala až mimo ní.

Po přestávce v hodnocení, kterou vyplnilo taneční vystoupení, nás do druhého kola čekal opět jorkšírský teriér! S číslem 16 to byla šampionka Mercedes of Maryon´s Home. Taková kouzla dovede náhodný systém losování a pak systém KO postupů. Ze III. skupiny FCI totiž postoupili dva jorkové, stejně jako dva westíci. Cody musel pro změnu na červený koberec, blíže k rozhodčím a já byla ráda, že se psík předvádí stejně dobře po mé levé i pravé straně. Správně se zde nastupuje se psem v pravé ruce (aby byl pes na straně k rozhodčím a bylo na něj vidět) a po obratu se pes vrací po levé straně handlera, opět blíže k rozhodčím. Snažila jsem se udržovat tempo se soupeřkou a neudělat v předvedení chybu. Každá drobnost v takové soutěži rozhoduje téměř o všem. Codýsek nezaváhal a proběhl se po koberci s přehledem. Tři červené terčíky rozhodčích nahoře a postup! To už byl Cody mezi osmičkou nejlepších, tedy na místě, kde loni skončila v souboji s budoucím absolutním vítězem Gessi. Nestačila jsem vůbec vnímat kdo a jak soutěží kolem nás. Jen jsem po předvedení jako vždy odměnila Codýska, vydatně ho pochválila ho a znovu pečlivě přečesala. Záleželo na každém detailu. Už opět volají naše číslo. Šmankote! Snad mě šálí zrak! Jdeme v duelu s černým novofundlandským psem Ich. Whisperbay´s Impresario amerického původu v majetku manželů Kročkových. Paní to v modrém okouzlujícím kostýmku vedle černého elegána nesmírně sluší. Mám malou dušičku. Zase máme červený koberec. Je mi jasné, že vedle velkého psa musí Cody nabrat maximální tempo, aby mu vůbec stačil. Však vím ze zahraničí, jak dovedou být fundláci běhaví. Jakmile nám dá pořadatel pokyn, vyběhnu s Codym po koberci na hranici rychlosti jeho klusu. Zlatý Codýsek! Poslušně se opřel do vodítka a natáhl krok. Ještě stihl s nadšením vrtět ocáskem. V obrátce jsme s černým obrem současně a před rozhodčími se zastavíme jako na povel. Světe div se, třikrát červený terčík pro nás!!! Je to vůbec možné? Jsme ve čtvrtfinále!

Soutěž nabírá na obrátkách. Rozhodčí mají jen chvilinku na oddech a velmi kratičké občerstvení. Už jsou znovu na svých místech, oddělených zástěnami, aby od sebe "neopisovali". Každý z nich rozhoduje sám za sebe. Tři renomovaní posuzovatelé ze tří zemí a tři různé názory. Codýsek poběží s nádherným anglickým bassetem českého původu avšak maďarských majitelů jménem Big Ben Dominik (až po soutěži se ukázalo, že si manžel majitelky basseta vsadil na Codýskovo vítězství!). Pokud se nepletu, naše barva koberce byla modrá, sice na vzdálenější straně od rozhodčích, ale mě víc sympatická. Ačkoli Codýska trošku brzdím, na basseta v pohybu opravdu čekat nemůžeme. Cody odběhne svoje, basset si zkrátí dráhu a oba psy stavíme současně. I to může být pro rozhodčí podstatné. Codýsek povytáhne krček a sám drží i ocásek. Zvědavě pokukuje po lidičkách s terčíky, kteří by mu mohli zase nadělit piškoty. Codýsku, budeš mít celý pytel sušenek! Tři současně zvednuté modré terčíky znamenají další postup bez ztráty jediného bodu. Cody odskotačí z kruhu a u naší tašky s hřebeny mi drbne s rozesmátým čumáčkem do ruky: "Dělej s těmi piškotami, vždyť jsem byl tak šikovný!" Basseta čeká rozběh o třetí a čtvrté místo a já si poprvé uvědomím, s kým poběží Cody teď. Interšampion a multišampion, afgánský chrt z famózního vrhu "F" stanice Gandamak Vlastislava Vojteka Franco Nero Gandamak v majetku Zuzany Kavalové z Ostravy. Po svých veleslavných sourozeních Fibi (Šampion šampionů SK 2001) a Fletscher Cristi (Šampion šampionů SK 2003) zkouší štěstí i on. Byl by to skvělý a naprosto unikátní hattrick sourozenců z jednoho vrhu a čtvrté vítězství stanice Gandamak v soutěži a já beru za jisté, ze to ani jinak dopadnout nemůže.

Mrknu na Petru Vojtekovou, která tmavého afgána celý večer vodí, a pro jistotu se jí zeptám, o co že to teď soutěžíme. "To nic, to je jen o první a druhé místo", odvětí s úsměvem. "Jéžišmarjá", Cody je v každém případě I. vicešampion šampionů 2005! No to je neuvěřitelné. Do poslední soutěže nastupuji klidná. Jen bych si přála tenhle duel vidět jako divák!!! Vždyť se o labutěnce říká, že má vypadat jako malý afgánský chrt. A teď poběží vedle sebe. Už předem jsme se s Petrou domluvily, že po soutěži nafotíme Codyho společně s afgánem. Bude to nádhera. Codýsek stojí na hraně červeného koberce ve výstavním postoji a čeká na můj byť jen nepatrný pokyn k pohybu. Narovnávám se, nabírám síly a soustřeďuji se na tu chvíli. Vždyť o tomhle se mi nikdy ani nesnilo! Afgánovi určitě nestačíme, ale snad to nějak zvládneme. V duchu se rozhoduji, že tentokrát se budu soustřeďovat jen na Codyho a ono to nějak dopadne. "Vpřed!" vyšle nás pořadatel. Cody vyběhne po koberci bez zaváhání. Když ho otáčím do pohybu zpět zahlédnu Petru, jak už stojí téměř před rozhodčími a rovná psa. Páni, no to je tedy malér. Co se tam stalo? Doběhneme s Codym zpátky na střed červeného koberce. Psík jako by věděl že musí ještě zabojovat, si přední nožky vzorně postaví sám a já jen lehoučce dorovnám zadní. Hlavička nahoru a ocásek jen dokreslí jeho postavu. Stačilo nám na to pár sekund. Rozhodčí píší svůj verdikt do obálek. Finále je neveřejné, teď se nic nedovíme. Z jejich tváří, ba ani z letného pohledu, nelze vyčíst vůbec nic. "Děkujeme, můžete odejít a vrátíte se ještě jednou pro veřejnou soutěž". Je dobojováno. Ačkoliv neznáme výsledky, víme s Petrou, že nás čeká ještě jedno předvedení psů. Afgánovi se prý moc nechtělo běžet, proto jsme se o tolik rozešly v pohybu. Domlouváme se, že s Codym dráhu zkrátím, abychom ve finále ukázaly oba psy co nejlépe. Už o nic nepůjde, tak ať se na nás všem alespoň pěkně dívá.

Před vyhlášením prvních dvou míst je čas na řadu dalších cen. Pes sympatie, šampion loveckých a šampion pracovních plemen, nejlepší pes v majetku slovenského majitele, vyhlášení třetího a čtvrtého místa. Cody sleduje show v nehybném postoji. Mám zato, že přemýšlí o našem lidském snažení a zábavě toho druhu. Dávám mu pusu na čumáček a něžně ho hladím po krčku. "Byl jsi šikulka Codýsku. Kdyby to tak jen mohli vidět tvoji páníčkové Stáňa a Slávek!" I já mám chvíli na zamyšlení. Už cestou do Bratislavy jsem v autě vzpomínala na to, jaký jsem měla tři roky strach se sem vydat. Neuměla jsem si představit účinkování mezi tolika slavnými psími šampiony. Ale také jsem si tajně přála mít jednou psa, který by tu mezi nimi mohl soutěžit. Loni s Geskou jsem sbírala první zkušenosti, z nichž teď těžil i Cody. Znalost průběhu soutěže a posuzování je velká deviza. Šetří to nervy a dává prostor lepší prezentaci psího šampiona. Také mi vytanulo na mysli, že asi nejúspěšnějšími psy malých plemen byli dosud maltézský psík Ch. Ascot Biely kormorán, maj. ing. Anton Jánoš, SK , který se stal v roce 1999 I. vice šampionem šampionů a jezevčík Ich. Winner della Canterana MUDr. Silvie Růžičkové, který získal titul II. vice šampion šampionů loni. Jinak přálo štěstí obvykle větším psům. V historii je zapsán též nezapomenutelný kerry blue terrier Aeltacht Iosac Aduaidh Evy Neduchalové, který se stal absolutním vítězem v roce 2002.

Ani jsem se nestihla dál probrat myšlenkami, když pro nás přišel pan pořadatel. Naposledy stojíme s Codym na hraně červeného koberce. Sál tichne a diváci čekají na dva finalisty. Rozhodčí jsou připraveni na zveřejnění svého hlasování. Jejich rozhodnutí, pečlivě zapečetěné v obálce, musí souhlasit se zvednutým terčíkem. Cody i afgánský chrt vybíhají na plochu. Musí to být krásný pohled na dva dlouhosrsté elegány. Absolvujeme předepsané předvedení a už stojíme před rozhodčími. Moderátor Ing. Robert Kanás ještě chvíli napíná diváky i nás. "Finálové výsledky prosím." Nejprve zvedá terčík Milivoje Uroševič. Červená! Hlas odpovídá obsahu obálky. První bod v náš prospěch ale vůbec nic neznamená. Napětí stoupá. Rozhodne hlas paní Assenmacher-Feyel? Šedovlasá, většinou usměvavá paní ještě chvilinku pozdrží zvednutí terčíku a teprve pak před mými zraky vztyčí paži. Červená!!!! Je rozhodnuto. Cody je vítězem! Zbývá jediný hlas do počtu. I ten musí souhlasit s obálkou. Pan inženýr Dostál. Drží své dva terčíky neurčitě, sáhne po modrém, ale pak přehmátne a zdvihne též červený.  Cody vyhrál i finále 3 : 0. Prošel celou soutěží bez ztráty jediného bodu!!! Do očí se mi nezadržitelně derou slzy, ale vím, že zatím na ně není čas ani vhodný okamžik. Objímáme se s Petrou, blahopřejeme si za potlesku diváků. Vzápětí probíhá tolik věcí najednou. Nevím honem, jestli mám stavět Codýska na focení nebo přebírat ceny. Ing. Štefík nám nese veliký putovní pohár, na kterém bude Codýskovo jméno zaneseno navždy. Repliku poháru si odvezeme domů, velký originál zůstane na Slovensku a bude čekat na příštího vítěze. Blahopřeje nám spousta lidí, všichni tři rozhodčí, další soutěžící. Čeká nás fotografování. Pořadatelka se snaží dát Codymu na záda fialovou šerpu, ale není to dobrý nápad. Dáme jí na zem mezi ceny. Až po fotografování mi padne pohled doprava od nás. Stojí tam čtyři ohromné poháry, pytel s krmením a nevím co ještě. "To je všechno naše?" pronesu nevěřícně. "No, to tedy opravdu je", zaslechnu za sebou. Nastane chvilka kdy se všichni pomalu rozejdou. Beru Codýska do náruče a slzám dojetí už se nebráním. Z téhle pohnuté chvíle mě ale ještě vytrhne moderátorka slovenské televize. Chce vědět, co pro mě Cody znamená kromě toho, že je šampion šampionů. Hlavou mi proletí tisíc věcí, ale to nejdůležitější vyjde ze srdce. "Cody je jedinečný pes s velikým srdcem a člověčí duší. Dokáže dávat radost, pohodu i nosit štěstí."

Pak jsme na koberci najednou osaměli. To je osud všech vítězů po skončení soutěže. Manžel a přátelé mi pomáhá s poháry, já ale spěchám s Codýskem k jeho kleci. Vyskočí na ní plavmo a ještě ve vzduchu se otočí, aby jeho rozesmátá tlamička mohla hned vyhlížet piškotky. Dostane jich postupně celou hrst. Tolik si je zaslouží! Přicházejí gratulanti, pejskaři, nepejskaři, naši čeští, slovenští i zahraniční příznivci... Až když ples roztančí obecenstvo, přijde konečně chvíle na kterou jsem se těšila. Do náruče mě sevře muž, kterého bych za nic na světě nevyměnila a moje vypjaté emoce už nic nedrží. Jsem tak ráda, že je tu teď manžel se mnou a že můžeme tuhle neopakovatelnou radost prožít spolu. Vždyť má na Codýskově úspěchu veliký podíl. Systém koupání našich psů dovedl k technické dokonalosti a hlášky: "Dneska jsem vykoupal na BOBa" případně "No, myslím že by Codýsek dneska mohl vypadat fakt dobře" nechám jednoho dne vytesat do tabulky na památku. Až teď mě napadá, že Codýskovo vylosované písmenko "V"  možná předznamenalo "Vítězství". Šťastná náhoda, šťastný moment a souhra mnoha a mnoha věcí na jejímž konci stojí další úspěch pro naše plemeno a pro labutěnky zvlášť. Do kroniky historických událostí se tentokrát zapsalo Slovensko, Bratislava a prestižní i pohodová akce Šampion šampionů 2005. Příští rok už je soutěž jen na vás. Vítězové předchozích ročníků se jí znovu zúčastnit nemohou! Pojedete? Přemýšlejte o tom...

Vyvenčili jsme oba psíky a zbytek noci, protože finále skončilo těsně před půlnocí, jsme propovídali s přáteli a také si zatančili. Já vše absolvovala v neustálém údivu, co že se to vlastně stalo a jestli se mi to jen nezdá... Byl by to krásný sen, ale nadílka pohárů a fotky mi připomínají, že jsme prožili zcela výjimečný 3. prosinec roku 2005! 

Děkuji všem za zaslaná blahopřání a e-maily, které od vás dostávám !!! 
Velice si jich vážím a mám z nich velkou radost, jen někdy nestačím jednotlivě odpovídat. Díky za pochopení. Libuška

Sbor mezinárodních rozhodčích - Judges:

Champion of Champions SK 2005 - Judges /Šampioni šampionů SR 2005 - Rozhodčí:
Hassi Assenmacher-Feyel (Německo - Germany)
Milivoje Uroševič (Srbsko a Černá hora - Serbia and Monte Negro)
Ing. Jaromír Dostál CSc. (Česká republika - Czech republic)

Galerie účastníků - jména psů najdete na popisce fotky

Dlužno říci, že úroveň slovenské soutěže roste rok od roku. Katalog obsahoval jména psů z pěti zemí Evropy ověnčená nepřebernou přehlídkou výstavních i pracovních titulů, vystavovatelé i vystavovatelky téměř  bez výjimky sáhli do šatníků pro večerní společenské oblečení a psi byli připraveni a předvedeni ve výstavní formě i kondici, jak se na tak prestižní akci sluší. Každý pes byl detailně posouzen všemi třemi rozhodčími v předkole a v rámci KO systému pak záleželo na paměti rozhodčího, ale hlavně na předvedení a kvalitách pohybu každého psa. Dlouhý koberec umožnil vystavovatelům  předvést psy tam i zpět v potřebném tempu a bez větších rušivých vlivů, protože diváci byli dostatečně vzdáleni a rozhodčí na ně z vyvýšeného pódia viděli. Díky losu se některé dvojice sešly velmi silné, jiné o něco slabší (ovšem co je to slabší v konkurenci samých šampionů, že?). Někdy se tedy dalo vybrat snadno, jindy byla volba skoro k pláči, protože oba psi byli krásní, ale postoupit mohl jen jeden. Systém je neúprosný a je třeba jej brát jako hru na momentální štěstí. Pro diváky je však velmi atraktivní a ujal se už i v Polsku, jako závěrečné kolo vyřazovacích bojů. Každému psu je věnována stejná pozornost a je podrobně představen divákům, každý si odveze pohár. Tomu říkám úcta k šampionům. Otevřenost systému soutěže (mohou přijet zahraniční účastníci odkudkoliv, pokud je jejich pes Slovenským šampionem krásy, což automaticky podporuje účast cizinců na slovenských výstavách a zpětně pak i na této akci) a mezinárodní složení sboru rozhodčích je další devizou atraktivity. Jednoduše jet na slovenské šampiony šampionů je skvělá zkušenost, tak neváhejte, vezměte své psy (pokud mají diplom Slovenského šampiona krásy) a zkuste to! Hodně štěstí a na plese příjemnou zábavu! 

 



Vítězové /winners

Vítězové soutěže Šampion šampionů SR / Champion of Champion SK Winners 
1999 Afgánský chrt (Afghan hound) - Urias Gandamak
2000 Novofundlandský pes (Newfoundland) - Midnight Lady´s Especially for You
2001 Afgánský chrt (Afghan hound) - Fibi Gandamak
2002 Kerry Blue Terrier - Aeltacht Iosac Aduaidh
2003 Afgánský chrt (Afghan hound) - Fletcher Christi Gandamak
2004 Německý krátkosrtý ohař (German Short-haired Pointing Dog) - Trix ze Štipek
2005 Čínský chocholatý pes (Chinese Crested Dog) - Cody z Haliparku

* Pohled na soutěž dalšíma očima - na www.dalmatin.cz 

PS: 5.12. 2005 - informaci o umístění maltézáčka v roce 1999 nám e-mailem zaslala  Mgr. Picková. Děkujeme.

04.11.2005 - text: Libuše Brychtová, foto: Hanuš Brychta