|
Updated:
19.02.2008 - 14.45
REPORTÁŽ
z Televizních novin TV NOVA 19.1.2008
Reportáž v Top Star 30.1.2008
na TV Prima
- 45.
minuta reportáže...
Výsledky
-
RESULTS
a FOTOGALERIE
- NEW !!
Pokud
přejímáte naše fotografie, ponechte na nich naší značku a uveďte
odkaz na zdroj: www.nahaci.cz Děkujeme.
TOP
Hotel Praha - 19.1.2008 -
200 přihlášených šampionů
!
Video: Finálový výběr
posouzení Kitty Up and down + Video 2: Vyhlášení prvního místa v BIG
(na náš web se vrátíte pomocí šipky ZPĚT)
IX.
BEST IN GROUP winner
Čínský chocholatý pes Ch. KITTY z
Haliparku, chov. a maj. ing. Libuše Brychtová
Za krásné překvapení i zážitky MOC děkuji
oběma rozhodčím, za BOB paní Zdeně Jílkové a za BIG panu Petru
Řehánkovi.
Video na stránkách www.N-Joy.cz
uvidíte díky báječné Ivaně Kvěchové (Ch.s. silky teriérů Silk
of Bohemia, odkaz na její článek o CoC Praha
2007), která mi nečekaně krásné a neopakovatelné chvíle zvěčnila.
MOC DĚKUJU!!!
Naše volba
Občas nás život překvapí. Mě se
to v poslední době stává nějak častěji, než předpokládám... Na
šampiony šampionů do Prahy jsem se letos chtěla jít podívat v každém
případě. Řešila jsem jen otázku, zda se psy a pokud ano, pak
se kterými. Kitty i Oliver splnili podmínky juniorských šampionů ČR a
jejich přihlášení tedy přicházelo v úvahu. Věděla jsem ale, že jednak
bude Martinka Smetanová hlásit Sampaně a Linda Citová Kima, což mohla
být v
kombinaci s delegovanou rozhodčí paní Jílkovou naše téměř zaručená
účast do
počtu. Aby bylo hned jasno, proti paní Jílkové nic nemám, naopak, patří
mezi naše nejzkušenější rozhodčí a absolvuje s námi všechno dění
kolem naháčů od samého počátku a patří jí za to velký
dík. Na druhou stranu je prokazatelným faktem, že žádný z mých psů u ní
dosud nikdy nezískal BOB. V přehledech má jeden CACIB Gessi, jeden Akim,
Aryan a Cen-Ling před mnoha lety získali Klubového vítěze, máme párkrát
CAC a několikrát V1 bez titulu. S takovou bilancí se na výstavu k danému
posuzovateli s reálnými nadějemi nejezdí. Nakonec jsem ale dala,
jako už mnohokrát, na svůj pocit a přihlásila Olivera, jako předpokládané
želízko
v ohni a také Kitty, abychom si spolu alespoň jednou zaběhaly v Top
hotelu. 200 přihlášených šampionů vypadalo na skvělou konkurenci a
začala jsem se těšit. Tři dny před výstavou mi úplnou náhodou
padly při poklusu pražským hypermarketem do oka červené koktejlové
šaty za výlohou. V tu vteřinu jsem věděla, že právě tyhle
a žádné jiné. Zkoušení velikosti 36 přineslo překvapení. Bylo třeba
je ještě zabrat, aby mi sedly. Chtěla jsem saténový model tak moc, že jsem do
nabitého pracovního programu nacpala i zkoušku u švadleny a pro hotové
šaty jela až v pátek pozdě večer. Padly jako ulité a cítila jsem se v nich
báječně. Od té chvíle jsem věděla, že si celý sobotní den užiju
bez ohledu na výsledek našich pejsků. Však už zbývalo jen pár
hodin...
O soutěži
Kongresový sál Top hotelu se po roční přestávce znovu stal důstojným
místem pro setkání šampionů. Škoda jen, že to tak nepojalo pár
nejmenovaných majitelů psů, po kterých zůstala v předsálí u vchodů
do sálu na kobercích špína, chlupy, nepořádek ba dokonce i psí výkaly!
Měla jsem o vystavovatelích šampionů vyšší mínění a tohle mě
docela rozesmutnilo. No nic, snad se dotyční chytnou za nos a příště
po sobě uklidí.
Nebo že by to spravila tučná pokutička? Ale teď
zvesela! Pět výstavních kruhů ohraničených reklamními panely
Zvěrokruhu, sponzora soutěže, se do haly pohodlně vešlo. Nechybělo
klasické vybavení jako stoly, židle, výsledkové tabule. Výzdoba sálu
byla zajímavá a působila pěkně. Jen daleko více světla by se sem
hodilo, aby se dalo fotit, bylo lépe vidět psy a také, aby lépe
vynikly krásné modely vystavovatelek. Ten, kdo přišel v tmavém oblečení, splynul s temně vínovým kobercem
posetým drobným vzorkem. Jak jen jsem v tu chvíli blahořečila výrazné
červeni svých koktejlek! Kitty na nich krásně vynikla. Nejlépe na tom byli ti, kteří se nebáli
barev. Mou favoritkou číslo jedna, a jistě nejen mojí, byla vystavovatelka
modré dogy. Příští rok by jistě vyhrála soutěž o nejkrásnější
šaty i účes. Celkově šla úroveň soutěže i oblečení soutěžících
viditelně nahoru a jsem tomu moc ráda. Krásné šaty měla majitelka
chodského psa, bloodhounda i středoasiata, zářily mladé handlerky
Nikola Balajková, Lucie Kotěrová i Terezka Šubertová, rozhodně
nezanikly modré šaty majitelky akita-inu, v zákulisí jsem zahlédla
další krásné šaty... Vylepšila se i řada pánů a jsem přesvědčená,
že kdyby ČMKU doporučila na příští ročník všem pánům rozhodčím
smoking a dámám společenské šaty a kdyby byl ve smokingu i předseda
ČMKU, vystavovatelé by se jistě rádi přizpůsobili
a z akce by se stala slavnostní show se vším všudy. Vždyť pejskaři
nemají příliš času chodit na společenské akce, tak proč nevyužít
šampiona šampionů? Z pohledu společenské úrovně jsem velice ocenila
připravený dámský a pánský doprovod z finálového kruhu ke stupňům vítězů
pro všechny umístěné, taktéž doprovod všech rozhodčích při nástupu do
kruhu i předání květin dámám rozhodčím předsedou ČMKU. Výtečně
a jen tak dál! Ony i bílé ubrusy na stolech, až po zem přikryté stoly
pro rozhodčí a květinová výzdoba udělaly své. Trošku smutní byli
diváci, protože stupně vítězů měli mimo dohled stejně jako rozhodčí,
kteří je měli rovnou za zády. Nepatrně jiné uspořádání by příště
nebylo od věci, stejně jako vyhrazení přípravného kruhu pro finálové
soutěže.
Co se všechno dělo...
Soutěže moderovala paní Vladimíra
Tichá, které odpoledne sekundoval Václav Žmolík. Jejich dvojice
vznikla improvizací, neboť se pan Žmolík necítil odborně na výši,
aby sám komentoval průběh soutěží, ale ukázalo se, že kombinace
populární moderátor a zkušený
odborník je pro diváky atraktivní.
Znalosti paní Tiché o jednotlivých
plemenech musely uchvátit každého, kdo se chtěl něco dovědět. Ne
snad, že by se na výstavách paní Tichá o své znalosti nedělila, ale
tady v hotelu byli diváci soustředění a neuniklo jim ani slovo. Krapku
medvědí službu odváděl zvukař, neboť například zpěvačku Jitku Zelenkovu nebylo
zpočátku slyšet skoro vůbec a na konci pro změnu až příliš. Přehlídka
pohárů byla luxusní a letos dostávali pamětní pohárek všichni zúčastnění
psi. Vítězové si pak odvezli poháry větší a luxusnější. Za výborné
považuji i to, že ČMKU vyhlašovala pět míst nejen v bodovací soutěži
TOP DOG, ale také
na šampionech šampionů v každé skupině FCI. Pokud by něco mohlo ještě
napomoci k dokonalosti, pak by to bylo vyhlášení tří umístěných v
Best in Show a nikoliv jen jednoho, jako tomu je v posledních letech. Ve finále
je vždy silná konkurence krásných psů a určitě by bylo atraktivnější
dát větší naději třem jedincům. Časový rozvrh byl celodenní s přestávkami, volného
času byl docela dostatek a tak si myslím, že by si o něco více pozornosti zasloužili
junior handleři. Klidně mohli diváků předvést něco ze svého umění
a mohli být i podrobněji představeni. Vždyť soutěžili celý rok a
jsou nastupující generací kynologů. Bohužel stejně jako loni zcela
zapadlo vyhlášení absolutního vítěze bodovací soutěže Top Dog,
který získal překrásný pohár od redakce časopisu Pes přítel člověka.
Nádherný australský ovčák (viz výsledky) by si jistě svou chvilku slávy navíc rád
vychutnal. O publicitu se postaraly přítomné modelky, miss a VIP
osobnosti se psy i bez nich, díky kterým se zmínka o soutěži dostala
do tisku. Tanec se psem předvedla Simona Drábková a o zpěvu Jitky
Zelenkové již byla řeč. Za velice pozitivní považuji přítomnost
tří zahraničních rozhodčích, kteří posuzovali BIG některých
skupin a BIS, stejně jako přítomnost prezidenta FCI pana Müllera. Nedá
se nic dělat, ale jeho jméno a hodnocení má ve světě zvuk a
zahraniční účastníky k nám dostaneme jen tehdy, pokud jim nabídneme
atraktivní posuzovatele. Všechny trumfy máme v ruce: nádherné hlavní město
Prahu, luxusní prostředí Top hotelu, schopný organizační tým, výstavy
milující pejskaře a krásné psy.
Nejlepší ročník soutěže!
Na šampiony šampionů u nás jezdím od samého počátku jejich vzniku, ať
jako divák, nebo jako soutěžící. Mohu-li srovnávat, pak letošní
ročník byl dosud nejlepším. Prostředím,
počtem i kvalitou zúčastněných psů, otevřeností soutěže (kéž
bychom se příští rok dočkali samostatného finálového titulu šampion
šampionů pro veterány, jako jej mají třeba v Maďarsku...), společenskou
úrovní a v neposlední řadě příjemnou atmosférou, za což patří
velký dík
divákům. Kolem kruhů se tleskalo už v soutěžích plemen, kdy se utkalo
více jedinců ve třídě a pak i ve finále. Mnozí psi měli sympatie
obecenstva a jejich vystavovatele jistě potěšilo slyšet své
příznivce. A to nemluvím o tom, že psí šampioni potlesk vnímají
také velmi intenzivně. Přejme si, aby soutěž šampion šampionů
pokračovala v nastoupené cestě a neslevila ze své kvality. Řada z nás
tu jistě nebude chybět ani příští rok.
A jak bylo u číňánků?
Jako skoro vždy, patřilo naše plemeno čínský chocholatý pes ke
konkurenčně početným. Z pěti šampionů přijeli čtyři, ve složení
dvě labutěnky a dva naháči, tři psi a jedna fenka. Paní Jílková
po nástupu všem jednotlivě podala ruku, krátce na ně pohlédla a
poslala společně do pohybu. První běžel Oliver, za ním Sampan, Nick a nakonec
Kitty, které jsem měla plné ruce. Usoudila totiž, že Nick je skvělý
parťák a že bude nejlepší s ním hrát na babu. Ale neodpusťte veselé
skotačení ani ne dvaceti měsíční psí dorostence! Projevená radost
v kruhu je u čínských naháčů velice cenným artiklem. Velké naděje
jsem vkládala do Olivera. Šlapal s Martinem pravidelně, dlouhá srst za ním vlála
a znovu přesvědčoval okolí, že je šampionem zaslouženě. V
samostatném předvedení se Kitty ukáznila, vesele mrskala ocáskem a
šlapala jako o život. Měkoučký koberec pod tlapkami se jí moc líbil!
Paní rozhodčí prohlédla všechny pejsky na stole i v pohybu, znovu je
porovnala při společném klusu (děkujeme za aplaus pro nás všechny!)
a nakonec zastavila. Divákům ke každému jedinci řekla něco pěkného
a vyzdvihla jeho kvality. Stála jsem od ní nejdál a neslyšela vůbec
nic, takže tohle mám z vyprávění diváků. Jen podle gesta jsem tušila o kterém
ze šampionů zrovna mluví. Pak
podala postupně od kraje všem ruku na rozloučenou a byl konec.
Sledovala jsem, kdo se zaraduje z vítězství, ale všichni vstávali tak nějak normálně.
"Co se to děje?" proběhlo mi hlavou. Až u
mě s Kitty paní Jílková po podání ruky jen jakoby mimochodem dodala
"A tady je vítěz plemene". Byla jsem tak překvapená, že ani nevím,
co ze mě vypadlo nejdřív. "Vážně?" hlesla jsem nevěřícně. Ale to už
mi gratulovala paní Trojanová i Martinka a mě to pomalu došlo. "
Ježíšku Kitty, ty jdeš do finále!" Nabrala jsem dech a hned poprosila paní Jílkovou s fotku s Kitty. Tenhle BOB je určitě
jeden z nejcennějších jaké za dvacet let mám. Je na šampionech šampionů,
v Čechách a od české rozhodčí. Děkujeme paní Jílkové mockrát za
takovou radost!
Best in Group
Kiťulka samozřejmě dostala piškotky,
moc jsem jí chválila a přitom ještě dlouho nevycházela z údivu. Do
zahájení odpoledních soutěží mi čas utekl jako voda díky Jitce Hořákové,
Martinovi Bastlovi a Lucce Koutecké. Byli jsme na kávě a probrali
novinky kolem nás. Odpoledne už soutěže nabraly spád. Na skupiny I. až
VII. FCI jsem se stihla dívat a fandit (mnohokrát jsem se ten den
netrefila ani do pořadí, natož do svého odhadu, který jsem si udělala
už doma), ale pak už jsem běžela vyvenčit Kitty
a připravit jí do skupiny. Nerada s ní chodím do přípravného kruhu příliš
brzy, zbytečně by se rozptylovala, a tak jsem jen poslouchala, až vyhlásí
vítěze ze skupiny před námi. Teprve pak jsme se zařadily mezi naše
konkurenty připravené v sále. Během chvilky jsem zjistila, že tu nikdo
neorganizuje pořadí. Původně jsem žila v dojmu, že se nastupuje
podle katalogových čísel. S radostí jsem se tedy zařadila za pudly a za
Patrika s lhasou, protože jsou všichni běhaví a Kitty bude mít dost místa.
Co jsem i po létech zkušeností maličko podcenila, to byla velikost
kruhu a měkký příjemný koberec. Přitom jsem se ve skupinách divila,
proč četní psi přecházejí nečekaně do cvalu a je s nimi vidielně spousta práce.
Došlo mi to až ve chvíli, kdy se i Kitty opřela do vodítka a po kruhu
vyrazila tempem nadrženého závodního koně. Nadšení z příjemného
podkladu jí strhlo v půlce haly k několika cvalovým krokům a já
musela být po
celý zbytek soutěže v maximální pozornosti, aby už chybičku
nezopakovala. Psům se tu běhalo dobře, protože měkký koberec jim dával
jistotu za pohybu a neklouzal. V každém případě Kitty běhala na samé
hranici rychlosti i rozsahu svého klusu a byla moc spokojená. Píšu vám to proto,
abyste viděli, že ani letitý vystavovatel se drobné chyby úplně
nevyvaruje a stále se má co učit. Důležité je, poučit se rychle,
nejlépe ihned.
Jaké to bylo?
Skupinu FCI číslo IX. posuzoval další zkušený
mezinárodní rozhodčí Petr Řehánek. Postavila jsem Kitty a protože
byla hodná, mrkla jsem očkem kolem sebe. Hrůza jako vždycky! Jeden pes
krásnější než druhý! Luxusní královský i střední bílý pudl,
Patrikův lhasák, bišonek Ivany Slapničkové, mops, pekinéz... No,
jestli se v téhle sešlosti dostaneme do užšího výběru, bude to
fantastické. Pan rozhodčí všechny obešel, jednotlivě na zemi obhlédl
a udělal předvýběr. Vešly
jsme se do finálové sedmičky! Pečlivě sleduji soutěžící před
sebou. Naše skupina FCI je plná vynikajících a zkušených handlerů.
Všichni umějí vystavovat, na chyby se nedá spoléhat. Blížíme se k
panu rozhodčímu. Patrik vybíhá po koberci tam a zpět. Posouvám Kitty z boku
k posuzovateli, aby, až se otočí k nám, nás uviděl vzorně připravené.
Kitička je zlatá, v pravou chvíli dokonale našpicuje ouška. Jsem
naprosto soustředěná jen na ní a na pokyny pana rozhodčího. Kdyby teď
spadl hotel, ani o tom nebudu vědět. Klus je bez chybičky, před rozhodčím
chci zpomalit, ale jeho jasné gesto nám ukazuje, že máme rovnou vyběhnout
po kruhu a vrátit se na místo do řady. Hned psí holčičku chválím,
mám na to čas, než odběhnou ostatní. Je moc důležité jí motivovat
a odměnit ve chvíli, kdy se jí všechno povedlo a je v dobré náladě.
To je to, co od ní potřebuji a proto chválou ani viditelnou radostí nešetřím.
Pak už se musíme zase postavit. Dva finalisté skupinu opustí. Pan rozhodčí
vyšel podél řady. Přešel oba pudly, Patrika i nás. U tibetského španěla
se zastavuje, podává majitelce ruku a loučí se s ní. Zbyde nás
nakonec jen pět.
Dva pudlové, lhasa, Kitty a pekinéz. Asi mám v těch chvílích dlouhé
vedení, protože mě až za moment napadne, že už je Kitty v hodnocené pětici.
Pan rozhodčí diktuje paní Tiché pořadí, ale nedívám se na něj. Tiše
povídám Kitičce, jak byla šikovná, že už si poběžíme pro odměnu
a že už je to určitě naposledy a půjde do postýlky, když jsem jí ráno
budila tak brzy.
Páté místo královský bílý pudl. Hopla, to je překvapení, budeme
tedy čtvrté. Čtvrté
místo pekinéz. Došel mi dech. Jsme na stupních vítězů! Kitty svým
umístěním zopakuje úspěch svého tatínka Codyho z loňského roku. Před sebou
vidím Patrika Panýrka s lhasou Bossem a Naďu Klírovou s jejím bílým
pudlem. Jsem si jistá, že budeme třetí a rovnám si vodítko v ruce,
abych mohla s Kitty po vyhlášení vyběhnout. Třetí místo lhasa apso.
Nevěřím! Jak tohle dopadne? No vlastně jak, vyhraje Naďa s pudlem, tím
jsem si
jistá. Paní Tichá nás svým komentářem napíná, zatímco pan rozhodčí
už kráčí ke stupňům vítězů. "Druhé místo obsadil krásně
osrstěný, upravený, osvalený a ve výtečné kondici předvedený... "
Hlavou mi letí: "...čínský chocholatý pes. Tak už to řekněte..."
Pak už mám mám v hlavě jedno velké prázdno a jen čekám na ortel... "...
střední bílý pudl. Jemu patří váš potlesk." Definitivně mi došel kyslík. Následují dvě
tři vteřiny, kdy si zakrývám oči, abych byla tu kratičkou chvilinku sama se
sebou a mohla vůbec uvěřit... "Zvítězil čínský chocholatý
pes", slyším z dálky hlas paní Tiché. Realita je tady! Beru vodítko,
popleskám
Kitty povzbudivě po hrudníku a vedu jí vydatným klusem po finálovém kruhu. Ani nevím
jak, ale tentokrát jsem ani vteřinku nezaváhala a s Kitty oběhla celé
kolečko. S pusou od ucha k uchu jsem si vychutnala její pohyb i
rychlost. Chválím jí a už nás čeká naše garde a nabízí mi rámě.
Příjemný pán nás doprovodí
ke stupňům. Je těžké stavět Kitty, přebírat ceny a gratulace a nic
nepokazit. Děkuji panu rozhodčímu, podávám ruku skvělým soupeřům.
Po focení se naštěstí objevují kamarádi s gratulacemi a s pomocnýma rukama.
Do slz radosti se potopím až u naší klece. Po dvaceti letech v
kynologii budu nastupovat do Best in Show šampiona šampionů v Čechách
a se svým vlastním odchovem!
Jednoduše neuvěřitelné. Radost a potoky slz mě donutí obnovit celý
make up, ale tyhle emoce musí ven. Až do večerní soutěže BIS chodím jako
ve snách a ni nezvládám reagovat na gratulace a blahopřání. Tak prosím
alespoň teď přijměte mí poděkování vy všichni, kdo jste nám
fandili a kdo jste mi blahopřáli! Děkuji mockrát.
Best in Show
Poslední soutěž byla zahájen v 18.
hodin a posuzovali jí tři zahraniční rozhodčí. Kitty nastoupila moc
pěkně a bez chybičky, krásně i stála. Nevím proč, ale zvolna se přibližující
skloněný pan prezident FCI se jí nějak nezalíbil a před jeho rukou
couvla, ačkoliv to normálně nedělá a spíš čichá, kde co dostane. Moje
chyba, že jsem to neodhadla. Naše šance na lepší umístění v tu chvíli
skončily. Škoda, že pořadatelé nedali na malá plemena doprostřed
plochy stůl, ale šampion musí ustát všechno. Vzápětí přichází
pan Štefík a Kitty má pánů v tmavém saku tak akorát. Sice jí více přidržím,
necouvne tolik, ale přesto znovu zaváhá. Pomalu jí porovnám a dostane piškotku
za dobré postavení. Vždyť je toho na ní za celý den už akorát. Pan
Müller nás chce po chvíli do pohybu. Bez chybičky. Totéž pan Štefík.
Zase dobře. Panem Królem se Kitty dala na zemi prosahat, aniž by omdlela :o)).
Po seřazení soutěžících podle
velikosti nás čekal společný pohyb po kruhu. I ten se nám povedl.
Jsem ráda, že jsem netrhly ostudu a chválím Kitty, jaké je šikovné
psí miminko. Jistota ve vrcholných soutěžích je také věcí tréninku
a zkušeností a ty Kitty teprve získá.
Šampion šampionů pro nás
skončil ohromným úspěchem. Kitty teď předčí i svou maminku Gessi,
která ve stejném věku v Maďarsku vyhrála na šampionech šampionů
"jen" res. BIG u Hanse v.d. Berga z Holandska a dokonce i svého tatínka,
který byl v Čechách "jen" druhý a třetí v BIG. Kitiččin
pohár jsem doma postavila na čestné místo vedle těch, které získala Gessi
v prosinci v Bratislavě. Stále ještě mladou psí holčičku rozmazluji, chválím a často
jí říkám, jak je úžasná. Ona mrskne bohatě osrstěnými oušky,
usměje se a pohodí hlavinkou směrem ke mě, že to přece ví. Do toho přiběhne z vedlejšího
pokoje Gessi, drcne do Kitky zadkem, aby si o sobě tolik nemyslela a na mě
jukne: "Však jí to taky učím, tak ještě aby ne!" A pak
zvesela přiskotačí Codýsek, upře na mě oči, dá mi hlavu do klína a spokojeně vzdychne:
"To jsem rád, že mám tak šikovnou dceru. Ale byla to fuška, jí
všechno o soutěžích vyprávět",
usměje se. Mám to ale báječné pejsky, co říkáte? Nashledanou,
doufejme že i příští rok.
Plemena ve skupinách FCI v I. kole
posuzovali a BOB zadávali:
I. Mgr. Božena Ovesná
II. Vladimír Adlt
III. Vladimíra Tichá
IV. Tomáš Říha
V. Marie Marušková
VI. Lenka Frnčová
VII. MVDr. František Šimek
VIII. Miloš Kašpar
IX. Zdena Jílková
X. Vladimír Panuška
Neuznaná plemena: Zdena Holmerová
Champion
of Champions - Šampion šampionů
Rozhodčí/ Judge: Zdena Jílková (Česká republika -
Czech republic)
Čínský chocholatý pes / Chinese Crested Dog
Sex |
Dog |
Result |
Owner |
Male
|
Ch. Oliver
Modrý květ (PP)
(Ich. Moonswift Prince Dante x Ich. Ellie Modrý
květ)
|
presented
|
Libuše
Brychtová, CZ
|
Male
|
Ch.
Kim Čin-Čin Pet
|
absent
|
Linda
Citová, CZ
|
Male
|
Ich.
WW, EW Sampan
Basta (HA)
(Ich. Gingery´s Krimson N Clover x Ch.
Czarnuska Sasquehanna)
|
presented
|
Podzemských,
Ganipolskaya, CZ
|
Male
|
Ch. Nick
Modrý květ (PP)
(Ch. Moonswift Queens Warrior x Ich. Evita
Modrý květ)
|
presented
|
Renáta
Trojanová, CZ
|
Female
|
Ch.
Kitty
z Haliparku (HA)
(Ich. WW. CoC Cody z Haliparku x ICh. WW,
EW, CoC Gessi Modrý květ)
|
BOB,
BIG
|
Libuše
Brychtová, CZ
|
IX.
GROUP FCI -
Judge: Petr Řehánek, CZ
I.; Čínský chocholatý pes; KITTY
Z HALIPARKU; chov.
i maj.: Ing. Libuše Brychtová
II.; Pudl střední bílý; Ilos Arkanus Iliria; maj. Ing. Klírová Naďa
III.; Lhasa
Apso; Big Boss Pibaro; Patrik Panýrek
IV. Pekingský
palácový psík; Hedgehunter del Palazzo Imperiale; maj. Dagmar Kšánová
V. Pudl velký bílý; Hector Marco Bohemica; maj. Eva Marková
O
vítězství v BIG ve II. kole rozhodovali:
I. Miroslav Václavík
II. Miroslav Václavík
III. Piotr Król, PL
IV. Štefan Štefík, SK
V. Otakar Vondrouš
VI. Dr. Ing. Jaromír Dostál
VII: Hans Müller, CH
VIII: Hans Müller, CH
IX. Petr Řehánek
X. Libuše Ubrová
Neuznaná plemena: Dr. Ing. Jaromír Dostál
Hledáte
informace o předchozích ročnících? Pomůžeme Vám!
Umístění
naháčů v předchozích letech
Ročník 2006 výsledky - vyhlášení
7.1.2006 - vítěz shih-tzu - reportáž 2006
Ročník 2004 - vyhlášení 8.1.2005
(podruhé pojmenováno jako ŠŠ 2004) článek o 2004
- vítěz maltézský psík
Ročník 2003 - vyhlášení 9.1.2004
(pojmenováno jako ŠŠ 2004) 2003
očima maj. jezevčíků - vítěz azavak
Jaký byl ročník 2002 - vyhlášení 11.1.2003? A jeho výsledky
- vítěz zlatý retrívr
21.01.2008
- Text: Ing. Libuše Brychtová; Foto ©: Ing. Hanuš Brychta
|