|
Akce s názvem šampion šampionů, jež se řadí
do kategorie nejprestižnějších soutěží psí krásy, probíhá pod
stejným či podobným názvem v řadě zemí Evropy. Má různá
pravidla i průběh, hodnotí se rozličnými způsoby v rozmanité
konkurenci psů, ale pokaždé má shodný cíl. Vybrat jediného nejkrásnějšího
psa, což není právě snadný úkol. Podívejme se nejprve trochu do
zahraničí.
Maďarsko
V Maďarsku je soutěž šampionů otevřená pro jakékoliv psy s titulem
interšampiona, národního šampiona nebo maďarského šampiona mladých.
Probíhá jako jednodenní výstava, vypsána je pouze třída šampionů
psů a fen, vítěz plemene postupuje do soutěže ve své skupině FCI, vítěz
skupiny FCI = BIG získá titul Šampion šampionů, vítěz BIS se stává
Psem roku. V porotě najdete renomované zahraniční rozhodčí a to
povětšinou takové, které v průběhu roku v Maďarsku vůbec
nebo příliš často nepotkáte. Soutěž BIG nikdy nehodnotí stejná
osoba, která posuzovala plemeno v kruhu a vítěze BIS vybírá
kompletní porota pomocí bodování. Systém je velmi otevřený, výstavy
se každoročně účastní přes 400 šampionů v nepředvídatelné
mezinárodní konkurenci. (Podívejte se více: 2002,
2003, 2004)
Polsko
V Polsku je přístup velmi podobný maďarskému, včetně vstupních
podmínek (jedinec musí být šampion) a otevřené účasti zahraničních
majitelů. Jen posuzovatelé jsou výhradně domácí. Od roku 2003
zavedli v Polsku podobný systém soutěže který používají na
Slovensku, t.j. losování a náhlá smrt. Z jednotlivých plemen postoupí
do finálové skupiny vítěz plemene (zadává se tu i platné CWC!), ze
skupiny FCI postupují rozhodnutím jednoho rozhodčího tři jedinci, dva
dostanou tzv. divokou kartu, aby doplnili počet finalistů na losovatelných
32. Soupeři se navzájem losují po každém kole! Je to nervy drásající
drama pro handlery i psíky, ale atraktivní podívaná diváky.
Slovensko
Pro účast ve stejné soutěži na Slovensku je třeba získat titul
interšampion nebo národní šampion členské země FCI, zahraniční účastníci
musejí být držiteli titulu Slovenského šampiona krásy. I pro zahraniční
účastníky otevřená soutěž probíhá
v první fázi posouzením a výběrem psů, ve druhé pak způsobem
„náhlá smrt“ s výběrem jen jednoho ze dvou proti sobě
vylosovaných soupeřů. Složení sboru rozhodčích bývá pestré a
atraktivní, akci doplňuje reprezentační ples, čímž je o celkovou úroveň
opravdu noblesně postaráno. Více v reportáži viz titulek.
A co my?
V Čechách mohou soutěžit pouze psi majitelů s trvalým bydlištěm
v ČR, zapsaní v české plemenné knize, kteří sbírají po celý
rok body za svá umístění výhradně na českých národních a mezinárodních
výstavách. K bodům je započítáván i koeficient zohledňující
počet jedinců soutěžících v daném plemeni. Žádný splněný
šampionát není podmínkou. Majitelé navíc nesmějí zapomenout svého
psa se získanými body včas přihlásit. Ze sečtených bodů vznikne
konečné pořadí
prvních pěti psů v každé skupině FCI a jen vítězové
jednotlivých skupin automaticky postoupí do soutěže o titul šampiona
šampionů.
Různýma očima
Běžný divák mohl být s průběhem soutěže hodně spokojen.
Prostředí Top hotelu Praha je zajímavé i dostatečně odpovídající
prestižnosti akce, výzdoba hlavního sálu nenechala nikoho dlouho váhat,
co se zde bude dít, na plátně bylo možné sledovat
kromě reklam sponzorů i část programu, míst k sezení se našlo
dost a pro občerstvení nikdo nemusel chodit příliš daleko. Moderátor
Václav Žmolík odvedl profesionální práci, jako již minulý
rok. Program nevázl, stále se něco zajímavého dělo a atmosféra
odpovídala převážně odbornému složení publika, jež umělo ocenit
krásné psy bez výjimky. ČMKU přidala na stěnu svou velkou vlajku včetně
znaku FCI. V místnosti pro přípravu psů probíhalo po vyhlášení
jednotlivých skupin FCI fotografování všech psů postupně.
Vydařená reklama
Záměr, práce a vynaložené prostředky sponzorů se jistě zhodnotily.
Však by bez jejich přičinění akce neproběhla. Pořadatelská agentura, pověřená přípravou akce,
odvedla svou práci ve všem, co bylo třeba. Loga sponzorů
visela tak, aby je nešlo opominout, sál byl dobře
ozvučen, osvětlen i vytopen, akci se věnoval dostatečný počet zástupců médií,
které přilákala jména několika známých osobností (moderátor Jan
Rosák i se psem, modelka Kateřina Stočesová, zpěvačka Šárka Vaňková,
kytarista L. Brabec, v porotě ředitel pražské ZOO Petr Fejk a pod.). O publicitu v cílové
skupině kynologů bude jistě dobře postaráno. Vynaložit prostředky
na akci bylo velmi účelné, jen mi nějak unikl důraz na ryze
kynologickou stránku věci.
Mušky na kráse
Někdo by si možná myslel (a já v to doufala), že se do dalšího konání
soutěže dá za celý rok ledasco vylepšit. Něco se opravdu podařilo
(například stupně pro vítěze měly dobrou výšku a proto se obešly
bez "nájezdové rampy" pro psy). Jenže na můj osobní vkus tu
mnoho maličkostí, které zbytečně kazily celek, beze změny zůstalo.
Stupně byly nižší, ale pro změnu postavené blíže u sebe, takže
majitel psa musel ze zákulisí na plochu buď proklouznout přímo za zády
moderátora nebo se procpat mezi stupni, což byl pro takového bernardýna
docela husarský kousek. Na pódium, jehož délka ani prostorová
orientace nedoznala změn, přibyly květináče, které pak překážely
fotografům, kteří se snažili seč mohli, aby jim psí šampioni na
fotkách "nevyrůstali" z květináčů :)) Porota (ryze česká,
vyjma ing. Štefana Štefíka, prezidenta SKJ, z části laická, složená
z osobností...), kromě toho, že opět seděla bez jakýchkoliv stolků
pěkně na suchu a bez jakéhokoliv občerstvení, byla ke všemu posunuta
ze středu sálu na jeho levou stranu, takže sice viděla na třetího až
prvního psa na pódiu, zato kdyby se snad chtěla ještě jednou podívat
na zbylé dva (čtvrtý a pátý), musela by si krk ukroutit. Totéž ovšem
potkalo diváky na pravé straně od pódia, kteří pro změnu bez otočení
na své židli neviděli
na druhého umístěného a na vítěze! Ten byl nejen téměř za jejich
zády, ale z pohledu fotografů také zakryt pultíkem moderátora i jeho
osobou (za to pan Žmolík samozřejmě nemohl). Ostatně podmínky práce
novinářů a fotografů přímo na místě též nedoznaly změny a ani
diváci, kteří jen seděli na svých místech, by bez promítacího plátna
nic moc neviděli. Na rautech je obvykle označeno pár stolů pro VIP
hosty (míněno zahraniční hosty, rozhodčí a vážené osoby) tak, aby
tito nemuseli stát nebo shánět místo kde se dá ... No, ještě
by se ledasco našlo...
Finalisté
Soutěžící majitelé se psy se docela radovali. K přípravě čtyřnohých
krasavců jim sloužil samostatný sál se stoly a židlemi, na pódium to
měli kousek zadní chodbou (i když z programu bohužel zase nic neviděli
- a přitom by to napravil alespoň kabel a monitor, pominu-li fakt že v
zákulisí se dalo jen zhruba odhadovat, co se děje v sále)
a čekaly na ně mírně skromnější ceny od sponzorů než loni, zato
opět krásné poháry věnované Českomoravskou kynologickou unií (ČMKU). Na
své umístění obdrželi úřední certifikát, měli nárok na
vstupenky a samozřejmě přístup na velký slavnostní raut. Mírně nepříjemné
bylo, že do sálu pro přípravu psů se dalo chodit volně jako na pouť
a tak tu chvílemi nebyla nouze o hotelové hosty ani o děti, které měly
touhu pomuchlat si načesané psí krasavce. Copak to asi udělalo s některými
majiteli po několika hodinové šichtě s přípravou psa... ?
Naši naháči
V IX. skupině FCI jsme měli letos v první pětce vůbec poprvé v
historii dvojí zastoupení. Na čtvrtém
místě stanul čínský chocholatý pes bez srsti Jch. Kevin Modrý květ
Jitky Pacinové (chov. J. Pospíšil) a na pátém místě čínský chocholatý pes osrstěný
Ch. Cody z Haliparku ing. Brychtové a S. Jansy (chov. L. Brychtová). Lepší
množstevní skóre ve své
skupině FCI měli už jen bíglové, kteří uspěli hned čtyři (loni
jich ale bylo na prvních místech všech pět!). Zajímavostí je, že Kevin
je nejmladším čínským naháčem, který se kdy dostal na bodované místo
ve finále (je mu teprve 21 měsíců) a Cody z Haliparku pro změnu
historicky nejúspěšnější labutěnkou této soutěže, neboť z
labutěnek se nejdále dostala jeho babička Ich. Gwendy od Zlaté Samanty
Jitky Hořákové a to na 6. místo v roce 1999 následovaná Ich. Evitou
Modrý květ, která byla v roce 2001 sedmá.
Perličkou
je, že ani já s Codym ani Jitka Pacinová, jsme v roce 2004 vůbec
nejezdili na výstavy s tím, že se chceme nějak cíleně umístit na šampionech
šampionů. Jitka má svého prvního pejska a k přihlášení do soutěže
jsme jí téměř uvrtali a já jezdila na domácí výstavy na výslovné
přání Stáni Jansové, ale podle pravidla "kam to šlo" a s tím,
že bude-li ve stejný termín někde v zahraničí zajímavější výstava,
pojedeme tam, protože Cody na to má (však byl Cody třeba místo v Budějovicích
na třech výstavách v Budapešti). Velikou
roli hrálai náhoda, štěstí a souhra okolností. Ať tak či
onak, na konci roku by ani jeden z čínánků nestál na stupních, kdyby
nebylo nejen získaných titulů (viz poděkování rozhodčím), ale především
všech ostatních majitelů s číňánky, kteří na výstavy celý rok
jezdili v takovém počtu. Každičký jediný přispěl našim pejskům
čtvrt bodíkem za účast a podílel se tak na tom, že se na stupně vítězů
těsně za sebou dostal naháček i labutěnka. Moc vám všem děkujeme!
Naše poděkování patří také rozhodčím, kteří se na našich výsledcích
podíleli zadáním bodovaných titulů v průběhu roku. Byli to: O.
Dolejšová, K. Hořák, Z. Jílková, M. Marušková, Mgr. B. Ovesná, P.
Řehánek, S. Seymoure (Austrálie), L. Ubrová.
Závěrem tohoto výčtu musím ještě poděkovat
Martinovi Bastlovi, který mi pomohl Codyho nejen připravit, ale celé
odpoledne i večer venčil, česal ho a dohlížel na naše věci. Bez něj
bych to nezvládla a Cody by neměl tak milou společnost. Děkuju
Martine!
* Pro úplnost ještě dodejme, že z doslechu tušíme o
šestém místě fenky peruánského naháče (snad Caqueta
Illapa Pazzda), ale bez oficiálních výsledků, které
nebyly k dispozici ani v Top hotelu v průběhu akce samotné, se k
podrobnějším informacím nelze dostat.
Nejlepší nakonec
Přehlídka českých psích krasavců i letos splnila svůj účel a jména,
teď už slavných vítězů, jsou veřejně známá. Šampionem šampionů
2004 se stal maltézský psík Peper Man Mary Evan Moniky Kupicové a
Nejsympatičtějším psem, stejně jako minulý rok, zlatý retrívr Alex
od Hradu Veveří pana Maki Risto ze Žďáru nad Sázavou.
Nepochybuji o tom, že i mezi ostatními finalisty by si svého favorita
vybrala většina z vás. Sláva vítězům, uznání všem, kteří se
do soutěže zapojili a poděkování bez výjimky pro ty, kteří do Top
hotelu přijeli!
09.01.2005 - Text: Ing. Libuše Brychtová;
Foto: Ing. Hanuš Brychta
|