Evropská výstava (European winner - CACIB FCI)

Helsinky - Finsko (Finland)  -  09. - 11. června 2006 (June 9th  - 11th) 

Updated: 20.09.2006 - now all PHOTOS !!!

* European dog show Helsinky
112 Chinese crested dogs; 31 peruánských naháčů - Perro sin pelo del Peru; 12 Xolo 
 

Výsledky najdete TADY / Main official results on this site
Photos of all hairless breeds and from the finale ring soon...

* Kiinanharjakoira - takhle se říká čínský chocholatý pes ve Finsku
* Letošní evropská výstava překonala stran organizace všechna naše očekávání! Byla to naprosto profesionálně zvládnutá akce, s jakou se běžně nesetkáte (tedy pokud nepojedete do Finska). Perfektní podmínky pro psy i vystavovatele, ohromné výstavní kruhy, nádherné haly, vynikající orientační systém, nádherná finálová show všechny tři dny. Myslím, že takovou výstavu zase dlouhou řadu let neuvidíme... 
* V roce 1998 jsme na světové výstavě v Helsinkách chyběli. Velká škoda! Naše letošní účast nám ale vše vynahradila a kdo se nejel podívat, může opravdu hořce litovat... tohle se musí zažít a vidět... 
* přivezli jsme přes 1 000 fotografií... / we made more than 1 000 photos
* Cody z Haliparku soutěžil také ve finále mezinárodního juniorhandligu se Sandrou Burger z Rakouska
  / Cody was in the international juniorhandling finale handled by Sandra Burger, Austria - Congratulation SANDRA!

Evropská výstava Helsinky 2006
V roce 1998 hostily Helsinky světovou výstavu FCI s účastí přes patnáct tisíc psů a ohlasy na její průběh byly plné superlativů. Tehdy jsme ve Finsku nebyli ani jako návštěvníci a velice jsme toho litovali. Proto, jakmile FCI vyhlásilo, že pořadatelství evropské výstavy pro rok 2006 svěří opět do země tisíců jezer, bylo víc než jasné, že tentokrát určitě chybět nebudeme. A dobře jsme udělali!

Výstaviště
Málokdy se stane, aby nějaká velká výstava psů proběhla z našeho pohledu bezchybně a odjížděli jsme naprosto nadšení. V Helsinkách se to ale stalo. Po světové výstavě v Bernu 1994, která pro nás byla léta nepřekonatelná, jsme viděli akci, která by mohla sloužit jako názorné školení pro organizátory všech výstav. Klíčem k úspěchu je fakt, že finští pořadatelé ve stejném duchu už léta výstavy organizují, disponují perfektně školeným a ochotným personálem, mnohokrát prověřeným pracovním týmem a skvělým zázemím. Výstaviště Messukeskus, jež je moderním centrem pro zajímavé akce všeho druhu, patří k devizám nejcennějším. Je snadno přístupné metrem, autobusy, tramvajemi, taxíky i auty, má dostatečně velké parkovací plochy a prostorné vzdušné haly. Areál je chodbami přímo propojený se sousedním hotelem, což poskytuje pohodlí sboru rozhodčích či obsluhujícími personálu. I v horkém počasí, jaké v době výstavy zavládlo, bylo v halách příjemně a psi neměli s předváděním své krásy žádné problémy. Kruhy pokryté kobercem, vyhrazené plochy pro klece a upravovací stolky na volné ploše, speciální místa pro úpravu psů i venčení. To vše už je množné považovat za standard všech takto významných akcí. V Helsinkách však udivovala velikost kruhů a snadná průchodnost výstavištěm po celý víkend. Diváci dali zřejmě přednost krásnému počasí po dlouho trvající zimě než obhlížení psích krasavců v halách. Jejich nízký počet byl prvním menším zklamáním pro pořadatele, ale jistou úlevou pro psy i jejich doprovod.

Účast
Faktem je, že pořadatelé byli dost smutní také z celkově menší účasti vystavovatelů, než jakou očekávali. Necelých deset tisíc psů zůstalo až o pět tisíc za původním odhadem. Snad svou roli sehrál fakt, že Helsinky přece jen neleží uprostřed Evropy a pro řadu vystavovatelů s větším počtem psů znamenala jízda autem i několik dní na cestách. Ne všichni totiž mohli do Helsinek využít finančně náročnou leteckou dopravu. Nejblíž měli do Finska, pochopitelně kromě domácích, majitelé psů z Ruska a Švédska. Jejich účast byla také v součtu nejvyšší a zahrnovala 5 644 přihlášek z Finska, 2 131 z Ruska a 463 ze Švédska. Ani účastníky z Estonska (234), Itálie (219) a Litvy (146) nebylo možné přehlédnout mezi dalšími zástupci 35 zemí . České zastoupení čítalo padesátku psů, z nichž, pokud bylo moje pátrání ve výsledcích finálových soutěží bezchybné, se nikdo na klasifikovanou pozici nedostal.

Naši v akci
Ve finálovém kruhu jsem zahlédla jen Lenku Klímovou, která vystavovala bearded kolii v chovatelské skupině a po ploše finálové haly se proběhl i čínský chocholatý pes labutěnka Ich. Cody z Haliparku, kterého si do finále mezinárodní soutěže v juniorhandlingu vybrala rakouská reprezentantka Sandra Burger. Alespoň tak jsme měli pomyslnou čárku za účast v přímém televizním a on-line internetovém přenosu. Mimochodem, bylo to za dobu pořádání evropských výstav FCI vůbec poprvé, kdy se do světa rozletěly záběry z finálových soutěží prostřednictvím televize (zatím jen pro finské diváky) a internetu. Kdo našel odkaz na vysílání na finských stránkách a měl dostatečně rychlé připojení, mohl se nechat unášet neopakovatelnou atmosférou finálových soutěží i u nás v Čechách a nevystrčit přitom za hranice ani nos. Doba pokročila a pořadatelé stále častěji následují své americké a anglické kolegy, pro které jsou televizní přenosy řadu let samozřejmostí.

Zázemí
Díky internetu nemuseli být smutní ani ti, kdo se rovnou na přenos dívat nemohli. Výsledky a fotografie vítězů byly na web vkládány jen několik minut po skončení jednotlivých soutěží! Výsledky můžete studovat i vy a to na stránce: http://www.kennelliitto.fi/VOITTAJA/EN/European+Winner+2006/Results/

Myslím, že přítomní pořadatelé dalších výstav, světové v Poznani v listopadu 2006, evropské v Záhřebu 2007, světové v Mexiku 2007 a znovu evropské ve Stockholmu 2008, mají laťku nasazenou hodně vysoko. Program výstavy i soutěží klapal na vteřiny přesně, vše mělo řád a dokonalou organizaci. Všude byl k dispozici dostatek zkušeného personálu, vždy ochotného pomoci a poradit. Zbyl ovšem čas i na zábavnou taneční kreaci moderátorů před zraky diváků! Překladatelské a počítačové centrum s výsledky bzučelo celý den  jako včelín a majitelé i novináři si odtud během chviličky odnášeli vše, co potřebovali a v jazyce, který jim byl nejbližší. Postaráno bylo promyšleně o všechno, na co jste si vzpomněli. Například ráno se, díky postupné přejímce a časově odsazeným začátkům posuzování v kruzích, nikde netvořily fronty. Výsledky jste si mohli vyžádat na počkání. Finálový kruh měl ve svém sousedství dva samostatné přípravné kruhy, které zabraly celou halu. Majitelé psů tu našli klidné zázemí i bezplatné občerstvení. Směli sem jen soutěžící a nezbytný personál, protože hned za stěnou a oponou probíhalo nejdůležitější dění.

Finále
Způsob organizace závěrečných soutěží byl jednoduše úchvatný. Ve veliké hale vyzdobené tmavou oponou, světelnými oblouky, vystavenými poháry a kyticemi orchidejí se událo to nejdůležitější. Evropská výstava našla svou absolutního vítězku pro rok 2006. Na koberec vběhla jako všichni ostatní. Ze zákulisí, úzkým průchodem mezi oponou a stěnou haly, doprovázená hudbou, která při vysoce kvalitním ozvučení vyvolávala v divácích silné emoce. Prostor haly měl vůbec silnou atmosféru. Byl kompaktní, dobře choreograficky postavený a vzrušující ve své velikosti i nádheře. Budoucí hvězda nejprve vyhrála svou nedělní skupinu s číslem FCI 2 a o něco později si nástup zopakovala. Deset vítězů, deset favoritů a mezi nimi zkušený finský rozhodčí Hans Lehtinen. Jako by černě sametová barva opony v hale předznamenala příští dění. Evropskou výstavu vyhrála ani ne dvouletá fena novofundlandského psa Skipper´s King of Helluland ze slovenského chovu manželů Kročkových, v majetku maďarského chovatele Bély Siklósiho a pod vedením maďarského handlera Gabora Marotiho. Na druhém místě zářil dvouletý pes plemene italský ohař (Bracco Italiano) Axel del Monte Alago z Itálie, který, a to přiznávám, byl mým favoritem od chvíle, kdy jsem ho poprvé spatřila. Výjimečný v pohybu, excelentní v celkovém projevu, s předvedením bez jediné chybičky a s osobností psa, který ihned zaujme. Třetí místo obsadil afgánský chrt ze Španělska Ch. Khafka´s Exotic Spice známý z loňska ze světové výstavy v Buenos Aires.

Příště v Poznani!
Ve Finsku se sešlo mnoho krásných psů. Konkurence ve skupinách byla velice silná a vliv zejména ruských chovatelských stanic zjevně hýbe celou kynologií. V mnoha plemenech vyhráli favorité, na stupních stáli známé hvězdy a vítězové mnoha předchozích výstav v Evropě pod vedením zkušených handlerů či chovatelů. Jak se zdá, hra na náhodu se tentokrát nekonala, snad s výjimkou vítězné feny, za kterou stál silný realizační tým. I to je někdy k vítězství třeba. Nad hlavami vítězů se vznášely barevné papírky vystřelené z děla. Na černém pozadí vypadaly jako padající hvězdy. Evropské kynologické nebe má své nové super star a na ty světové se musíte zajet podívat do polské Poznaně ve dnech 10. až 12. listopadu 2006. Určitě to bude podívaná, která bude stát za to.

A ještě k juniorhandligu - pár slov pro mladé handlery z vrcholného klání
Na Evropských a světových výstavách se soutěží podle specifických pravidel FCI. Každý výstavní den probíhá samostatná soutěž v juniorhandlingu, kam se mohou nahlásit handleři se psem, jehož plemeno se vystavuje ten den. Do finále posledního dne postupují tři nejlepší z každého dne bez určení pořadí. Poslední den výstavy proběhne jednak běžné kolo toho dne a jednak odpolední finále v němž se sejdou vždy tři finalisté vybraní z každého dne a pak oficiální reprezentanti vyslaní po jednom z každé členské země FCI. Ti nastupují přímo do soutěže bez předchozího výběru. Za jejich kvality ručí vysílající země. Všichni se utkají opět o tři místa bez určení pořadí a to v rámci vyřazovacího předkola, jež je první částí odpoledního finálového programu. O konečné umístění oněch tří finalistů se soutěží v rámci vyvrcholení programu celé výstavy. V Helsinkách posuzovala toto "velké" finále finská rozhodčí Marja Talvitie. Nejprve si handlery prohlédla a seznámila se s nimi v zákulisí, v přípravném kruhu. Každý vedl svého psa. Všichni nastupovali do finálového kruhu za zvuku fanfár a dohledu televizních kamer pěkně naostro. Opona u vchodu nebyla nijak snadným vchodem. Každý handler se musel rychle zorientovat a vzpomenout si na nákres, který se musel naučit v zákulisí. Na něm byla přesná choreografie nástupu. Záleželo na každém kroku a na pevných nervech. Plocha haly byla veliká, což lákalo k rychlejšímu než obvyklému tempu, a někteří handleři své psy zbytečně uhnali ve snaze už stát na svém místě. Pamatujte, že vše má svůj čas i prostor a nepanikařte, až budete v podobné situaci. Pes a vaše souhra musí být na prvním místě i když vím, jak náročně působí na nervy hudba, koberec, velký prostor i atmosféra soutěží. V tomto ohledu byla hala v Helsinkách velkým náporem na emoce. Na rovinu si dovolím říci, že čeští handleři (ať je to kdokoliv) nemají reálnou šanci na postup mezi nejlepší. Ne, že by nebyli výborní, ale chybí jim důležitá součást prezentace a tou je jméno známé v zahraničí. Do finále se dostávají juniorhandleři, jejichž fotky se usmívají ze stránek důležitých zahraničních časopisů skoro každý týden a mají za sebou "PR" tým, který se stará o jejich image. Dokud se s tímhle naše kynologie neporovná a nesrovná krok, bude náš juniorhandling i při vší snaze zúčastněných jako Popelka. Na druhou stranu ale pozitivní zpráva. Každý, kdo v téhle soutěži nastoupí, může udělat ohromný kus práce a zanechat pěkný a nesmazatelný dojem u diváků, rozhodčích i kynologů sedících v publiku a u televizních obrazovek. Ani to není zanedbatelné. A může se stát, že to pro změnu pomůže při nějakém účinkování v zahraničí... 

Marja Talvitie posoudila projev každého handlera individuálně v postoji i v pohybu (malá plemena se samozřejmě dávala na stůl), a pak v nějakém z vybraných tvarů. Záleželo na čistotě, plynulosti a souladu v provedení všeho, co dvojice dělala. Bezchybná znalost prvků je na této úrovni považována za samozřejmost a ke slovu přichází i charisma handlera, jeho osobnost a to cosi navíc, co jej nepatrně zviditelní. Do finále "musela" postoupit papírově nejlepší domácí handlerka, o tom nebylo pochyb. Výsledné třetí místo uhájila velmi slušným výkonem. Handler z Irska James Hammond je vítězem tamějšího šampionátu handlerů a stejně tak je ve Finsku známá i nesmírně šikovná handlerka z Litvy Adell Brancevich, která byla mojí favoritkou. Její projev měl jiskru, chytrost i citlivost. Handler z Irska mi přišel přece jen trošku anglicky sterilní (berte to jen jako vyjádření pocitu, bez jakékoliv urážky, protože oba byli perfektní!). Ve finále jsem s úsměvem sledovala žertovný počin pořadatelů, kteří jak součást soutěže připravili výměnu psů. Nikoliv ale přítomných psů mezi sebou, ale dodali handlerům psy plemene lapinkoira. Mělo to háček. Zatímco Finka vyfasovala psa, který fungoval relativně nejlépe a neměla s ním skoro žádnou práci, James měl polospící nekonfliktní typ psa, podobný jeho vlastnímu foxteriérovi. Chudák Adell dostala nejproblematičtější zvířátko, jež si při ukázání odměny nebo jen náznaku téhož ustavičně sedalo, chodilo jako pět minut před smrtí a bylo opravdu umění zněj něco vykřesat. Nebyla jsem daleka dojmu, že tohohle drahouška dostala záměrně. Už jen za to, co Adell s tímto psem dokázala, si zasloužila vyhrát. Nejen, že během krátké chvíle psa nenásilně skoro přeučila na výstavní postoj, ale v pohybu z něj naprosto přirozeným způsobem dostala maximum. Bylo až fyzicky cítit, kolik vlastní energie psovi předala, aby s ním navázala kontakt a on běhal! Udělala mu svým projevem takový doprovod, jako by vodila super hvězdu. Tím se  u mě Adell stala vítězkou. Nadšená jsem byla i z kultury jejího pohybového projevu. Vždy věděla o svém těle, nenachytali jste jí s rukama nebo nohama, o kterých by nevěděla a neměla je přirozeně pod kontrolou. Pohybovala se výhradně z předepsané pozice do předepsané pozice a to velmi efektivně a efektně. Pro nejlepší handlery je dnes samozřejmostí dobrá fyzická kondice, udržovaný pohybový rozsah i pohybová kultura bez strojených gest či póz. To vše jako nadstavba k porozumění psům a schopnosti je citlivě vést. Vrcholný juniorhandling vypadá za všech okolností zcela přirozeně, ale je za ním veliký kus práce, mnoho hodin tréninku a intenzivní učení. Už se můžeme těšit na další vrcholné klání do Poznaně a na Crufts! 

Posuzovatel / Judge: Mr.  Louis Pinto Teixeira (Portugalsko - Portugal) 
Čínský chocholatý pes - Chinese Crested Dog - 72

Posuzovatel / Judge: Mrs. Marija Kavčič (Slovinsko - Slovenia) 
Čínský chocholatý pes - Chinese Crested Dog - 40

Podmínky šampionátů a zadávání CAC později...

CACIB = European winner 2006: Nabab Gemanika + Sun Dan I´m So Funny
European Junior winner 2006: Zorrazo Chin-Chin + Tournais Bee Gees
European Veteran winner 2006: Tre Pe´s Okej Jag är Tjej
Champion of Finland - Nabab Gemanika + Portinbo´s Lille Gunda

* Jistě se nebudete zlobit, když z evropské výstavy napíšu i výsledky mexičanů... vždyť jsou to také naháči, jen v u nás rozdělení do dvou klubů...

Mexican Hairless Dog and Perro sin pelo del Peru
Rozhodčí / Judge: Mr. Unto Timonen (Finsko - Finland)

Mexican Hairless Dog Miniature

Mexican Hairless Dog Medio

Mexican Hairless Dog Large

Perro sin pelo del Peru Medium

Perro sin pelo del Peru Large

Případné chyby opravíme ... / Mistakes will checked...

15.06.2006 - photos: © HANUS Brychta; text: L. Brychtová