|
* 2x International
dog show - Fribourg (near Bern)
* Kde že jsme to byli? Podívejte se na stránky
o Fribourgu
/ Look at the Fribourg website
* 1687 psů v sobotu a 1734 psů s neděli /
1687 dogs on Saturday and 1734 dogs on Sunday in the catalogues
* 11 a 13 přihlášených číňánků / 11
+ 13 chinese crested dogs
* trasa dálnice Praha, Plzeň, Norimberk, Heilbron a po dálnicič č 6 až
na křižovatku Walldorf, zde nadálnici č. 5 na Karlsruhe, z Baselu po dálnici
č. 3 a pak 2 na Bern zde po A12 na Friboug. 850 kilometrů, jízda 8 hodin za
ideálního počasí, při sněhu a náledí i deset hodin
* Počet parkovacích míst omezen, platí se předem nebo na místě, parkuje
se kolem haly ale též na poli za halou
* Parkové 5 SF / Parking 5 SF
* Mrzlo (-2°C), ale ve veliké vytopené hale bylo teplo
* Kruhy byly veliké, prostorné, podlaha beton a bez koberce, standardní vybavení kruhu (stůl na posuzování malých
plemen neoddělený od stolu zapisovatelů, oba naši rozhodčí při posuzování
psů seděli, výsledková tabule...)
* Prodejní stánky a stánky s občerstvením v hale a ve vstupním prostoru
* WC zdarma, čisté, udržované v průběhu dne, papír k dispozici
* Finálové soutěže ve stejné hale v níž se posuzovalo, poměrně málo
místa kolem kruhu
* Psí WC venku, piliny, beton, oblázky, po dobu výstavy se se psem dostanete
mimo areál pouze po složení 50 SF (kurz je cca 19 Kč)!
* Nástup na soutěže podél stěny zprava, pro silně obsazené soutěže
(BIS mladých a pod.) přípravný kruh v rohu haly
* Výdej katalogů v sekretariátu ve vstupní hale (zápis ocenění do PP
pouze v kruhu u rozhodčího)
* upomínkové předměty vydávané na základě kuponu v mezipatře od 15
hodin (na výběr
deštník, skládací židlička a zavírací nůž)
* V katalogu například rozhodčí (Judges from abroad):
J. Medard-Ringuet (F), N. Huidobro-Corbet (E), E. a F. Spector (Argentina), C. de
Giuliani (I), J. Sanchez Fernandez (E), C. Stefanescu (Rom), P. Stanton (S), F.
Sommerfield (GB). L. Mach (CH)...
* Finálové soutěže od 13.30 (juniorhandling) - což se oba dny krylo s
posuzováním! Není praktické vzít si do juniorhandlingu vystavovaného psa,
jehož plemeno jde v kruhu mezi posledními, řada plemen nestihla první finálové
soutěže
* ceny: za CAC a CACIB nic, za BOB malý upomínkový talířek, pěkné poháry za umístění ve finálových
soutěžích
* 30. CACIB pro Codyho z Haliparku / Cody won his CACIB nr. 30 !
Páteční provoz, v němž jsem řídila sama do
Fribourgu, by byl relativně k přežití, kdyby nesněžilo a nemrzlo. Sněhové
kalamity předchozích dní byly to jediné, co jsem si na cestu nepřála. Inu,
co se ale dalo dělat. U Prahy jsem do auta ke Codýskovi přibrala ještě nového
spolucestujícího, krásného merlově zbarveného jezevčíka Ravela Klam
Debra, který
cestoval ke své majitelce Kláře Prokůpkové žijící ve Francii. Oba pejskové byli celou cestu
hodní jako andílci a to bez ohledu na fakt, že se venku čerti ženili. Sněhové
pluhy a sypače mi z auta udělaly prosolenou tresku obloženou ledem, zatímco
dálnice byla mokrá, chvílemi zasněžená, ale průjezdná.
Nedaleko německého Freiburgu (prosím nepleťte
si to se švýcarským Fribourgem jako já :)) mi nezbylo nic jiného
než zastavit na parkovišti a využít zdejší toalety. Kdesi na
podvědomí jsem zaznamenala zvuk sirény a v duchu si jen přála, aby se
nehoda nestala nikde
na mojí trase. Pejsky jsem do sněhu ani nebrala, aby se zbytečně
neumáčeli, lokla jsem si kafe a jen co jsem se proběhla v ledovém počasí,
už jsem zase vyrážela na cestu. Jenomže na prvním výjezdu z parkoviště
stál kamion a zjevně se nemínil hnout. Proklela jsem jeho řidiče,
vycouvala, otočila a střihla to nejbližší uličkou k výjezdu. Výsledek se
dostavil. Tady stál mercedes a další kamion, bez úmyslu parkoviště
opustit. "Kruciš to tady dneska všichni míní nocovat?" Na třetí
pokus jsem vyjela až na hlavní silnici z parkoviště ven, ale to jen proto
abych po 50 metrech opět zůstala stát. To už o neprůjezdnosti nebylo pochyb a jedno auto za druhým tu zůstávalo bezmocně trčet. Až o
hodinu později, když se kamiony před námi pomalu rozjely, se ukázal důvod
problémů. Na výjezdu parkoviště se převrhl kamion, kabina vyhořela a řidiče
odvezla sanitka. Důvod sirén hasičů a záchranky se ozřejmil. Jen jsem si
povzdechla, že s těmi kaskadérskými kousky mohl kamioňák ještě chvíli
počkat.
Pamatujíce vyprávění Zdeny Frýbové
v knize Dvě dámy v tísni (pokud jste jí nečetli a chcete se zasmát, tak
neváhejte) nastudovala jsem trasu přes Švýcarsko předem a byla připravená
na to, že směrové tabule budou určeny výhradně k matení řidičů tak,
aby zabloudili na každém rohu. V hlavě mě také strašila vzpomínka na
poslední cestu do Lausanne, kdy nám celníci na hranicích připravili perné
chvilky. Žádná kalamita se ale nekonala. Celní úředník se německy otázal
kam jedu (šprtání asi deseti základních frází se mi
hodilo!) a mou přívětivě pronesenou velmi složitou odpověď hodnou rodilého
Švýcara: "Nach Fribourg" se usmál a zamával mi s přáním pěkné
cesty. Průjezd Basilejí jsem zvládla nečekaně hladce a než jsem se nadála,
už jsem mířila k Bernu. Až u tohoto města, na které mám nezapomenutelné
vzpomínky ze světové výstavy v roce 1994, přestalo sněžit i pršet.
Obloha se rozjasnila a měsíc blížící se úplňku mi svítil na cestu až
do Fribourgu. Sjezdem číslo 8 Fribourg Nord jsem se lehce dostala k hotelu
Ibis, kde spala Klára a kde jsem předávala Ravelka do jejích rukou. Předání
proběhlo snadno jen se ukázalo, že psík vyzvracel množství stravy hodné německého
ovčáka a potřeboval nové ho koupání. Až po návratu do Prahy se vysvětlilo, že
malý šibal před odjezdem vyhupl na kuchyňský stůl jako veverka a neplánovaně slupl mísu
masa pro kočky! Umíte si představit tu katastrofu? Naštěstí vrátil stravu
na světlo světa až ve Fribourgu.
Zbývala
už jen drobnost v podobě nalezení
NH Hotelu Fribourg v centru města. Náhlý nápad, na jehož základě jsem v
hotelu Ibis poprosila o mapu města a bez problémů jí dostala, mě zachránil
před nocováním v mrazu. K NH hotelu to bylo sice jen 2,6 kilometru, ale úzké městské
uličky a kruhové objezdy na každé křižovatce mě docela proškolily. Hotel stál na vrcholu kopce nad městem a výhled z něj byl famózní. Už
jsem dávno zapomněla, jak jsou pokojíčky ve švýcarských hotelích maličké.
S Codýskovou klecí jsem sem mohla zacouvat jen jedním směrem a dvířka otevřená
do "předsíněčky" pro nás znamenala skokovou překážku po zbytek našeho
pobytu. Nicméně běžné čtyřhvězdičkové vybavení včetně varné
konvice psíkovi vyhovovalo, neboť znamenalo misku s teplým masíčkem a
granulkami v luxusním provedení. Na kutě jsme se dostali až kolem půlnoci a
ze zahajovacího ceremoniálu Olympijských her v Turíně jsem viděla jen závěrečné
titulky.
Ráno jsme nemuseli s Codym spěchat, protože
jsem z rozpisu na internetových stránkách věděla, že jsou číňánci na
řadě úplně poslední z asi 70 psů v našem kruhu. Monika Kupicová nám držela místo (díky Moniko). Za chvilku přiběhla
i Celina Feldmann a tak první co Cody úspěšně absolvoval, bylo předkolo
juniorhandlingu, ze kterého dvojice prošla do finále. V době, kdy jsem byla
bez Codýska, se v blízkosti našeho kruhu přihodila psí i lidská tragédie. U vchodu do
pavilonu nečekaně zkolabovala veliká modrá německá doga. Zoufalý boj majitele i
veterinářů o její život byl nakonec marný. Po dvaceti minutách střídavě
úspěšných oživovacích
pokusů nádherný obr vydechl naposledy a jeho majitel s ním zůstal ležet v
záchvatu srdcervoucího pláče na studeném betonu. Přiznávám, musela jsem
odejít a chvíli zůstat sama. Zasáhlo mě kruté zoufalství té chvíle a
bolestná připomínka faktu, že nic není navždy a naši psí kamarádi mají
kratší život než bychom si přáli.
Výstava však běžela dál. Pozdravila jsem se
se švýcarskými chovatelkami, stihla pohovořit se zahraničními
vystavovateli dalších plemen i obejít zdejší stánky. Náš pan rozhodčí posuzoval většinu
plemen IX. skupiny FCI a posudky diktoval podle standardů,
jejichž znění měl před sebou na stole. Zadané známky, pořadí a tituly však
u většiny plemen nevzbudily žádné pozdvižení, což svědčilo o tom, že
vyhrávají očekávaní favorité. Nejinak tomu bylo i číňánků a Cody si odnesl další
vítězství v plemeni. Zajímavostí obou našich rozhodčích bylo převážné
posuzování vsedě. Zatímco ale německý rozhodčí seděl jen při psaní
posudků, litevská rozhodčí od stolu vůbec nevstala a tak se pohyb psů
po kruhu i tam a zpět dělal od stolu ke stolu se sedící rozhodčí. Pak se
postavil pes přímo před rozhodčí na stůl, ona nadiktovala posudek a
hotovo. Od stolu vstala až na konec na zadání titulu BOB. Pardon, zapomněla
jsem. Vstávala mezi posuzováním každého plemene a chodila kouřit na
chodbu, čímž se vše protáhlo a v našem kruhu jsem končili až v průběhu
finálových soutěží. Junioři je stihli jen tak tak.
Jakmile Cody dostal sobotní titul BOB, hned jsem jej předávala
Celině, protože v main ringu už začaly závěrečné soutěže a II.
kategorie juniorhandlingu právě nastupovala. Možná i stres z takového spěchu
zapříčinil to, že Celina místo určeného písmene T udělala
L, což jí stálo první místo a odsunulo jí se štěstím na místo třetí.
No, opravdu není pořadatelsky příliš chytré zahájit finálové soutěže v době, kdy byla ještě
řada plemen posuzována a majitelé dobíhali do přípravného kruhu klusem.
V sobotním finále IX. skupiny FCI jsme se poprvé setkali
s naší nedělní rozhodčí. Dvoumetrová velmi statná žena z Litvy (až
doma jsem zjistila, že paní Butrimová je prezidentkou kynologického svazu Litvy a jediným
jejich all round rozhodčím) by mi na pohled dobře pasovala k mastifům a jiným
molossům. Doma má ale papilona a ze Švýcarska si odvážela štěně Jack
Russel teriéra. Už přípravném kruhu bylo ve vteřině jasné, že na nás
los nepadne ani do užšího výběru. Codyho totiž vysloveně přehlédla a a
žádný dojem na ní neudělal ani jeho skvělý nástup do finálového kruhu. Bohužel se
ukázalo, že si svůj prvotní pocit odnesla i do druhého dne a tak
si v kruhu bezkonkurenčně běhající Cody odvezl "jen" CACIB. Můj
manžel může potvrdit, jakou SMS jsem mu poslala už v sobotu večer a přesně podle
ní to dopadlo. Měla jsem dojem že paní rozhodčí nemusela "hubené,
dobře vypadající" handlerky :)) IX. skupinu v sobotu vyhrála paní ve
vytahaném svetru s tibetským teriérem, druhý byl Ital se shih-tzu. Naše
plemeno vyhrála na pohled líbivá nahatá mladá fenka, která potřebuje nasbírat
zkušenosti a pak bude výtečná.V neděli nenesla ocásek, byla výrazně poraněná
po holení a o sebevědomí v
kruhu by se dalo také polemizovat, což se naplno projevilo v závěrečných
soutěžích. Proti ní běhal Gregor Nemanic s mladým a dobře se předvádějícím Easy Manem a Cody. Abych pravdu řekla, já jsem
měla víc vlastní zábavy s Codym, než kdy jindy. Díky velikému kruhu a
neklouzavé betonové podlaze jsem učila psíka běhat před sebou na
dlouhém vodítku tak, aby jeho pohybová mechanika ještě více vynikla. A
zrovna v neděli mu to šlo skvěle, takže když jsme doběhli, chválila jsem
ho o sto šest a všichni si mysleli, že BOB máme my :))) Nastala klasická chvíle, kdy mi skvělý výkon psa udělá daleko větší radost, než
titul sám.
A Cody si udělal reklamu, jaká se nedá nahradit. Však uvidíte až tohle předvedení
dopilujeme :))
Bohužel v neděli se sešel juniorhandling a naše
plemeno přesně ve stejnou dobu, takže Cody se Celinou ve finále soutěžit
nemohl. Skončila opět třetí, protože americký kokr byl hodně neposedný a
rozhodčí jí dokonce řekla, že kdyby měla labutěnku z předchozího dne, tak určitě vyhrála.
No neporazilo by vás?
 Průběh
nedělní výstavy měl své kouzlo v tom, že jsme
si s Codym užili závěrečné soutěže a mohli fandit našim kamarádům.
Monika Kupicová získala s Paper Manem (Péťou) oba dva dny BOB, ale na finále štěstí také neměla. Klára
Prokůpková a její manžel bodovali skvěle s nádherným anglickým setrem
(2x BIG a res. BIS), polským nížinným ovčákem (BIG) a také věčně vesele
poskakující
jezevčík Ravelek získal v neděli res. BIG. Všeobecně zakázané lakování
a pudrování přineslo své ovoce. Vidět pudly bez načesaných a nalakovaných
ozdob, dělá z bývalých krasavců docela všední psy. Jediné co mě na téhle
výstavě trošku zarazilo, byla téměř "sterilní" atmosféra. Pár
lidí zatleskalo nastupujícímu rozhodčímu, tu a tam se ozval potlesk pro vítěze,
ale fandění, na jaké jsme teď zvyklí u nás, tu hodně chybělo. Snad za
to mohla velikost a rozloha haly, snad veliký kruh a snad i množství
profesionálních handlerů, kteří se potkávají každý týden a navzájem
si samozřejmě nefandí. Hodně lidí tu vystavovalo ve kulantně řečeno "domácím"
oblečení. Džíny, vytahané svetry, vaťáky, odrbané vesty. To všem bylo
v kontrastu v kostýmy a obleky profesionálních handlerů. Už dlouho jsem
takovou podivnou sešlost neviděla a o to víc jsem ráda, že jsme u nás v Čechách
z celkového pohledu o slušný krok vepředu.
Domů jsme se s Codym vraceli až v pondělí přes
den, já po vydatné švýcarské snídani. Znovu jsem si uvědomila, že se v téhle
zemi neodbývají, protože tak vynikající šunku, sýry, klobásky a zákusky
už jsem dlouho nejedla. Všechno mělo chutě a barvy, při kterých se mi
vybavovalo dětství. Asi je u nás ve stravování něco jinak. Zpáteční
cestu jsem za slunečného počasí zvládla za čistých 8 hodin. V květnu
zajedeme s Codym do St. Gallen na první výstavní den k rozhodčímu panu
Redlickému a na druhý se vrátíme do Litoměřic, zkusit štěstí doma u
Olgy Dolejšové, ale hlavně kvůli Codýskovu juniorhandlingu s Luckou. Příští
rok nás bude čekat už jen jedna návštěva krásné švýcarské země,
protože potřebujeme 4x CAC za 366 dní. Nepojedete v říjnu do Lausanne? My
se tam ukážeme jen tehdy, když si nevyberu z rozhodčích ani pro Dortmund
ani pro Kypr. Uvidíme. V každém případě máme na šampionát Švýcarska
úspěšně našlápnuto.
Čínský chocholatý pes
Posuzoval/judge: Mr. Berthold Peterburs
(Německo - Germany)
Posuzovala/judge: Mrs. Kornelia Butrimova (Litva - Lithuania)
Čínský chocholatý pes- Chinese Crested Dog
Class |
Dog |
11.2. |
12.2. |
Owner |
P-TD |
Calypso
Fantasy Island (PP) - Info |
VN |
VN |
Jasmin
Burri, CH |
|
Born
to be Wild Fantasy Island (PP) - Info |
VN |
VN3 |
L.
Vanini/M. Keller, CH |
|
Je
T´aime of Honeycroft (HA) |
xxx |
VN1, Best dorost |
A.
Ducret, CH |
P-TM |
Heriscol
Hechicero Huella of Powder Dream (PP) - Info |
V2, res. Jg. CAC |
no judged |
Sandy
Hatz, CH |
|
Easy
Man Top Model de Rama (HA) - Info |
V1, Jg. CAC |
V1, Jg. CAC |
B.
Quertani, CH |
P-TO |
Razzmatazz Anubis (HA) -
Info |
V1, CAC, res. CACIB |
V1, CAC, res. CACIB |
M. Keller, CH |
P-TS |
Cody z Haliparku (PP) - Info |
V1,
CAC, CACIB, BOB |
V1, CAC, CACIB |
L. Brychtová, CZ |
F-TD |
Cherish my Love Fantasy
Island (HA) - |
VN 2 |
VN3 |
M. Keller, CH |
|
J´Adore Dior of Honeycroft (PP) |
VN 1 |
VN2 |
Ch. Burrus (CH) |
|
Chica of Beminita (HA) |
xxx |
VN1 |
S. Wälti, CH |
F-TM |
Ixinja Infinita Ironia of Powder Dream (HA) - Info |
V1, Jg. CAC, Best junior |
V3 |
Sandy Hatz, CH |
|
Peppermint Sweet von Shinbashi (HA) |
V2 |
V1, Jg. CAC, BOB |
A. Demski/M. Keller, CH |
|
Mesmerized at N´Co (HA) |
V3 |
V2 |
B. Quertani, CH |

13.
02. 2006, foto
archiv ©: H. Brychta; Text: L. Brychtová
Na výstavě pro nás fotil mým foťáčkem pan Kupica, - Díky! a něco málo
moje maličkost.
|