|
 Z
maďarské Budapešti jsme absolvovali za soboty na neděli 700 kilometrů
dlouhou noční cestu do Leszna a ve 3.30 ráno jsme padli do postele v osvědčeném
hotelu Akwawit. Soutěž naštěstí začínala až v deset hodin, takže hluboký
spánek do devíti nás zase postavil na nohy. K výstavišti jsme bez problémů
dojeli během
deseti minut a mohl nám začít další zajímavý výstavní den.
Přesně
403 šampionů se sešlo v polském Leszně
na výstavě šampionů 2004. Mezi nimi i 6 čínských chocholatých psů nejvyšší
kvality. Početně větší konkurence se sešla už jen v plemenech: americký
stafordširský teriér (13), černý teriér (7), malý knírač P+S (7), zlatý
retrívr (7), bavorský barvář (11), rhodéský ridgeback (10), bernský salašnický
pes (7), howawart (9), kavkazský ovčák (7), shar-pei (8), aljašský malamut
(8) a irský setr (7).
 Slavnostně
vyzdobená hala Trapez hostila již osmý ročník prestižní akce, na níž se
pravidelně scházejí psí šampioni z celé Evropy (někteří i původem i z
Ameriky či Anglie). Uprostřed velké haly se na přízemí nacházely čtyři
výstavní kruhy, okolí tvořily tribuny po celý den zaplněné diváky.
Plocha byla plně pokrytá kobercem, kruhy nasvícené, ozdobené poutači, celý
den bylo posuzování doprovázeno odborným komentářem k tomu, co se ve kterém
kruhu právě děje. K posuzování bylo pozváno 12 polských rozhodčích (ze
zahraničí nikdo) a prezident FCI pan Hans W. Müller, který se role rozhodčího
ujal až samotném finále. Diváci mohli obdivovat nejen psí krasavce, ale také
vystavené ceny, mohli si nakoupit v prodejních stáncích nebo se občerstvit
v místní restauraci i stáncích.
Číňánci
 Nejprve
si odskočme k soutěži naháčů. Ne snad, že bych chtěla vynechat naháče
peruánské, ale nikdo z nich sem nepřijel. Pravděpodobně by je posuzoval
Piotr Król, kterému patřila většina plemen V. skupiny FCI. U číňánků
se sešla vysoce kvalitní konkurence, dovolím si použít přívlastek "světová".
Ve psech světový vítěz a vítěz BIS Nabab Germanika, dvojnásobný
finalista Westminster dog show v Americe Sasquehanna Dardir a Evropský vítěz
Akim Hvězda z Podmok. Jen šampion Polska mladých Kulig nepřijel. Ani
feny nezůstaly kvalitou pozadu a v kruhu proti sobě stála Gessi s nádhernou
Sabdou, kterou znáte z MVP v únoru v Brně. Kamarádka a můj e-mail, který
jsem jí poslala týden před výstavou, jsou mi svědky, že jsem se do výsledku
trefila na 100%. Paní rozhodčí Krystyna Opara měla myslím hodně jasno. O
Nababovi, jako o vítězi, nemohlo být pochyb a i já sama jsem Akima za dané
situace tipovala na třetí místo. V
téhle luxusní společnosti mi bylo opravdu ctí soutěžit a s radostí dodávám,
že Akimek tu ostudu rozhodně neudělal. Šance Gesky ve třídě fen jsem měla
za vyrovnané, protože Sabda je nádherná fenka. Paní rozhodčí nás nechala
chodit dlouho a několika různými způsoby (na žádost handlerky zařadila v
pohybu i Sabdu před Gessi), ale přesto nakonec zadala vítězství bezchybně
chodící Gessi. Kdyby
Sabda podala v předvedení vyrovnaný výkon, mohlo být pořadí i obrácené. O
to víc si titulu cením. Ačkoliv Gessi s Nababem statečně držela krok, bylo
jeho vítězství v plemeni zasloužené. Pes vyniká mechanikou pohybu a
elegancí, pro kterou by se měl stát mnoha chovatelům vzorem. Naše výsledky
v téhle konkurenci považuji za maximum možného a domů jsem odjížděla s výkony
svých pejsků moc a moc spokojená. Najdou se příští rok další odvážní
z Čech, kteří pojedou do jámy lvové?
Čínský chocholatý pes
Posuzovala: Krystyna Opara (Polsko)
P-TS
|
Nabab Germanika (HA)
|
V1,
CWC,
Nejlepší pes plemene, BOB
|
Adam Ostrowski, Polsko
|
|
Sasquehanna Dardir (PP)
|
V2
|
Malgorzata Supronowicz, Polsko
|
|
Akim Hvězda z Podmok (HA)
|
V3
|
Libuše Brychtová, Čechy
|
|
Sasquehanna Kulig (HA)
|
neúč.
|
Iwona Gucwa, Polsko
|
F-TS
|
Gessi Modrý květ (HA)
|
V1,
CWC,
Nejlepší fena plemene
|
Libuše Brychtová, Čechy
|
|
Sasquehanna Sabda (PP)
|
V2
|
Lukaszuk/Papiernia
|
Až sem pojedete aneb co vás čeká?
Po
přihlášení psa na výstavu (podmínkou je jakýkoliv šampionát, Polákům
platí i šampion mladých) můžete sledovat internetové stránky Kynologického
svazu v Leszně, kde asi deset dní před
výstavou najdete úplné znění katalogu se všemi přihlášenými psy, časový
rozpis posuzování v kruzích a samozřejmě jména rozhodčích (také se můžete podívat, jaká by vás
v jakém plemeni čekala konkurence). Od
tohoto okamžiku vám bude jasné, do čeho jdete. Šťastnější budou v kruhu
sami, ty ostatní čeká více či méně těžká konkurence a navrch samí domácí
rozhodčí. Vstupní listy a katalogová čísla vám dojdou týden před akcí
poštou. Cesta z Prahy do Leszna trvá v ideálním případě kolem šesti
hodin (přes Hradec na Wroclaw). V Leszně je cesta ke stadionu značena ze všech
důležitých směrů, stadion se nachází na rohu dvou významných dopravních
tepen města.
Po
veterinární prohlídce si zakoupíte katalog, dostanete propozice na polské a
další výstavy a najdete si místo na ochozu stadionu. V hale bylo příjemně
teplo (venku -2°C), což dovoluje mít na sobě i vhodné společenské oblečení,
lavice kolem stěn jsou vyhřívané! Posuzování se odehrává uvnitř haly,
de facto o patro níže pod tribunami. Na plochu vedou jen úzká schodiště,
po kterých je problém stěhovat klece, jiný přístup jsem nenašla. Většina
majitelů nechává své věci na ochozu (obvykle je sousední pejskař požádán
o dohled nad odloženými věcmi, neboť čert nikdy nespí) a do haly jde jen vystavit psa.
Pro mnohá velká plemena byly úzké tmavě zelené a lakované schody téměř
nezdolatelnou překážkou (vlkodava po nich táhli a poponášeli tři lidé -
pes asi nikdy po schodech nešel, jeden německý ovčák se po prodělané
proceduře na schodech odplazil téměř v leže a v šoku). Poučení je jasné:
než sem pojedete, naučte svého psa chodit po schodech!
Na
ploše, která je nasvícená a dobře ozvučená (nedoporučuji stát , probíhá posuzování anglickým
systémem, bez psaní posudků, a jde rychle od ruky. Polštině budete bez
problémů rozumět, časový rozvrh je dodržován přesně. Po vyhlášení pořadí
se účastníci fotografují u čísel s pořadím. Vítěz třídy šampionů
(jiná zde samozřejmě není vypsána) získává titul CWC, který platí pro
polský šampionát jako CWC z mezinárodní výstavy, a titul Nejlepší pes a
fena v plemeni. Ze soutěže psa a feny vyjde držitel BOB, postupující do
skupiny FCI. Až se je všem stejné, jako na každé jiné výstavě. Z každé
skupiny FCI jsou od letošního roku vybíráni tři postupující jedinci, ale bez určení
jejich pořadí v trojici. Z jejich výběru vzniká třicítka finalistů. Než došlo na její
soutěž, představili se divákům ještě úspěšní členové kynologického
oddílu v Leszně, kteří si zasoutěžili o cenu Grand Prix Leszno. A že jich
tu bylo opravdu hodně!
Od roku 2004 změna finálového systému!
Na
rozdíl od předchozích let, kdy se ve skupinách FCI klasicky určovala první
tři místa, přičemž držitelé titulu res. BIG soutěžili o prvenství v
takzvaném finále "B" (posuzované polským rozhodčím) a vítězové
BIG ve finále "A" (posuzované zatím vždy prezidentem FCI), je od roku
2004 všechno jinak. Třicet finalistů si vylosuje pořadová čísla a po sobě
jdoucí dvojice soutěží vyřazovacím systémem "náhlá smrt" před trojicí
rozhodčích. Ta byla letos složená z pánů Sliwky, Manii a Müllera. Rozhodčí
hodnotí veřejně, pomocí světelných znamení, což je pro diváky nesmírně
atraktivní. Majitelům
psů připravili pořadatelé skvělý oříšek. Na ploše připravili dva
koberce (červený a modrý), položené do tvaru kříže a seznámili soutěžící
s "předepsanou choreografií". Po koberci tam, do křídla, vpřed k
rozhodčím, čelem vzad, znovu do křídla a zpět před rozhodčí, kde
majitel psa vystavil. Pokud
postoupil do dalšího kola, mohlo se stát, že si vylosoval druhou barvu
koberce a choreografii musel zvládnout v zrcadlovém provedení. Než se
výborný záměr usadil, chvíli to trvalo, a než majitelé přestali
"taktizovat" děly se tu docela zajímavé věci. Nakonec se ale systém
osvědčil a zaběhl. Záleželo na náhodě i na štěstí, do jaké dvojice se
majitel dostal, a také na tom, jak zvládal předvedení svého psa. Chtělo to
pevné nervy a pohodu, jinak bylo ve dvojici po nadějích raz dva. Stran předvedení
psů bylo nezbytné ovládat kompletní abecedu handlingu včetně práce s vodítkem
oběma rukama, převádění psa z jedné strany na druhou, různých obratů i
rychlého bezchybného postavení.
Opravdu žádná legrace a všichni účastníci si podle mě zasloužili metál
(dostávali poháry a od finálové šestnáctky dál i vyhlášenou kýtu místní šunky!)
 Z
první třicítky se losovalo 28 soutěžních čísel a dvě "divoké
karty" (dva psi, kteří do základního kola nenastupovali a postoupili do
šestnáctky rovnou, to proto, aby následující počet soutěžících byl vždy
sudý - 16, 8, 4, 2 a vítězné umístění). Losováním a následným výběrem se počet
soutěžících vždy zmenšil na polovinu až k úplným vítězům a k soutěži
o třetí a čtvrté místo. Vítězové absolvovali kromě předvedení v kruhu
a ve skupině FCI dalších šest kol na ploše finálového kruhu! Klobouk dolů
před jejich výkony. Výsledek některých dvojic byl jasný na první pohled,
někde se sešli soupeři, kdy vyřazení kteréhokoliv trhalo divákům
srdce, pokaždé ale záleželo jen a jen na porotě. Mnohokrát rozhodovaly maličkosti,
jako nepovedený obrat nebo chyba v předvedení. V každém případě to byla
ohromná škola pro každého, kdo se chtěl přiučit něco o vystavování psů.
Asi u pětiny případů se rozhodčí nesešli v hodnocení, což je naprosto v
pořádku, a soutěž to zpestřilo. O celém dění byl vypracován protokol,
který porota podepsala a stvrdila tak jeho platnost.
Závěrečnou zajímavostí soutěže je fakt, že i po změně
finálového systému se poprvé v historii postavil na nejvyšší stupínek v BIS stejný
pes! Souboj se štěstím v losování, náhodou, známými jmény mezi
chovateli i třemi rozhodčími vyhrál West highland teriér Speedy Gonzales du Moulin de Mac Gregor
majitelky Agnieszky Kryszak z Polska.

Jestli se ptáte, jak se mi výstava líbila, pak moje odpověď
zní: hodně. Otevřený a atraktivní soutěžní systém, organizace zaměřená
na kynology i diváky, výborné prostředí, nápaditost, viditelná práce na
vylepšování pravidel, pohoda. Kdyby se pořadatelům podařilo pozvat na soutěž
místo polských rozhodčích posuzovatele zahraniční, neměla by kvalita akce
podle mého soudu nikde jinde konkurenci. Mám dojem, že nás postupem času
polští pořadatelé ještě překvapí. Máte-li odvahu, pevné
nervy a krásného psa, pak se bude výstava šampionů v Polsku konat příští
rok v únoru znovu. Hodně úspěchů všem!
24. 02. 2004 -
text: Brychtová, Foto: Brychta
|